Celkově byly za necelé dva roky platnosti této sporné úpravy vytěsněni akcionáři z více než 250 společností v hodnotě přes 10 mld. korun. Celkový počet firem, které splňují (resp. splňovaly) podmínky pro squeeze out se vyšplhal k asi čtyřem stovkám. Zbývá tak kolem 150 společností, a celková suma vynaložená na vytěsnění malých akcionářů se tak může vyšplhat až k 13-ti miliardám korun.
Sumy jsou to sice hezké, ale skutečná suma, za níž měly být akcie odkoupeny, mohla být podle některých zdrojů klidně i třikrát vyšší. Největším problémem, který je trnem v oku všem malým akcionářům, je totiž skutečnost, že majoritní vlastník si sám vybere odhadce, který stanoví cenu, za níž cenné papíry od akcionářů odkoupí. Odhadce placený majoritním akcionářem samozřejmě nebude cenu šroubovat do závratných výšek a malí akcionáři pak mohou klidně dostat méně než polovinou prostředků oproti skutečné hodnotě svých akcií. Bohužel, drobný akcionář v takové situaci nemá mnoho možností, aby s touto situací něco udělal. Podání žaloby je sice jedním z řešení, ale mírné sankce vůči majoritnímu vlastníkovi, pomalé soudy a slabá vymahatelnost práva zatím znamenají prakticky nulovou šanci na úspěch.
Squeeze out existuje i v jiných zemích EU, na rozdíl od domácí úpravy ale musí být cena odkupovaných akcií stanovena znalcem, kterého pověří soud. I když ani v tomto případě nemusí být takto určená cena úplně podle představ drobných akcionářů, prakticky se nemůže stát, že akcionáři dostanou polovinu předpokládané hodnoty akcií nebo méně (jako je tomu u nás). Navíc mají mnohem větší možnosti, jak dosáhnout svých práv a případný neodpovídající návrh odmítnout. Problémem u nás je také například možnost vytěsnění akcionářů ze společností, které nejsou veřejně obchodovány a údaje o nich jsou nedostupné. V jejich případě se anarchii ve stanovování odkupní ceny prakticky nedá vyhnout a určit (a stejně tak kontrolovat) přiměřenou cenu je velmi složité. A právě takových firem je drtivá většina.
Ústavní soud váhá
V únoru ale svitla domácím malým akcionářům naděje, když Ústavní soud zrušil část zákona, který umožňoval odškodnění klientů Plzeňské banky, Union banky a Kreditní banky Plzeň a byl přijat nestandardním způsobem jako součást přijímání jiného zákona (tzv. přílepek). Stejným způsobem byla totiž přijata norma o vytěsnění a stížnost na Ústavní soud již byla podána. Ústavní soud ale bohužel odložil své rozhodnutí na neurčito. Problémem je skutečnost, že již zrušený zákon byl relativně nový, norma upravující squeeze out je už ale dva roky stará a soud nechce riskovat právní nejistotu. Vytěsňování tak pokračuje dál, čehož je důkazem plánované vytěsnění malých akcionářů ČSOB společností KBC, která je vlastníkem více než 95% balíku akcií.
Samotný proces vytěsnění má ale dvě strany. Na jedné stojí zájmy majoritního akcionáře, který chce dosažením absolutní kontroly nad „svou“ společností maximálně zefektivnit fungování společnosti díky úsporám spojeným se snížením některých administrativních nákladů apod. (omezení informačních povinností vůči akcionářům, nepořádání častých valných hromad). V řadě případů, a to je jeden z hlavních důvodů, proč bylo vytěsnění začleněno do našich zákonů, tím majoritní vlastník prakticky eliminuje obstrukce ze strany některých malých akcionářů při schvalování důležitých kroků společnosti.
KUPÓNOVÁ KNÍŽKANa druhé straně ale není možné házet všechny drobné investory do jednoho pytle. Mnoho investorů nevlastní akcie společností pouze s cílem omezovat majoritní vlastníky, a dosáhnout tak co nejvyšší odkupní ceny svých akcií a rychlého zbohatnutí, když už to majoritní vlastník nemíní akceptovat. Berou investici do akcií domácích firem jako zajímavou dlouhodobou investici, majitel akcií s většinovým podílem se jim ale nakonec vysměje tím, že jim nabídne za akcie třetinu skutečné ceny akcie. Po takové zkušenosti si domácí investoři asi velmi rychle odvyknou umísťovat své volné prostředky na domácím akciovém trhu.
Investoři, kteří drží akcie společností splňující podmínku pro squeeze out, tak mají několik možností. Pro realisty, kteří nevěří, že v našem právním systému je možné něco jako změna k lepšímu, bude jedinou možností co nejdříve se pokusit zbavit akcií společnosti, která má možnost squeeze out uplatnit, a majoritní akcionář se vysloveně nevyjádřil, že tuto možnost nevyužije. Očekávat, že cena akcie, kterou určí znalec pověřený majoritním vlastníkem (zejména u akcií neobchodovaných na burze nebo mimoburzovním trhu), bude odpovídat představám vytěsněných akcionářů, je totiž málo pravděpodobná.
Optimisté, kteří doufají, že Ústavní soud snad uspíší své rozhodnutí a rozhodne (i pod tlakem Evropské komise, která má vůči znění zákona velké výhrady) ve prospěch nespokojených malých akcionářů, si své akcie nejspíš ponechají a budou doufat v lepší zítřky. Některé návrhy na změnu zákona totiž do budoucna počítají s rozšířením možností menšinových akcionářů omezit squeeze out, případně se zvýšením podílu z dnešních 90 % na 95 % apod. Minoritním akcionářům by tak mohla svitnout naděje, že jejich práva budou uplatněna ve větší míře, než je tomu dnes.
Třetí možností je, že nespokojení akcionáři, kteří byli nuceni prodat své akcie, se dočkají pozitivní zprávy od Ústavního soudu, který normu o vytěsňování zruší jako protiústavní. Mohou pak o odškodnění žádat stát, který je protiústavním zákonem poškodil.
Najít kompromisní řešení, které bude vyhovovat jak majoritním vlastníkům, tak menšinovým investorům, rozhodně není lehký úkol. Jedni chtějí řídit svůj podnik bez omezení, ale nejsou ochotni za to platit astronomické sumy. Druzí zase nechtějí přijít o investované prostředky a cítí se jednáním majoritních akcionářů poškozeni. V každém případě současná situace není ideální a přehazování si horkého bramboru mezi kompetentními stranami to nevyřeší (zákonodárci čekají na vyjádření Ústavního soudu, ten zase čeká na verdikt Evropské komise…). Nápomocna by mohla být výrazně přísnější legislativa (z pohledu majoritních vlastníků akcií) v některých evropských zemích, kde se squeeze out uplatňuje delší dobu bez větších problémů. Na tom by ale musely mít zájem všechny strany, nejenom ti momentálně nejvíce poškozovaní.
