Průměrná marže, rozdíl mezi tím, jak banky úročí uložené peníze, a za kolik naopak půjčují, v posledních třech letech klesala všem klientům s výjimkou domácností. Těm naopak rostla a v roce 2001 dosáhla u krátkodobých úvěrů historického maxima 12 procent. Dvanáctiprocentní rozdíl mezi úročením krátkodobých termínovaných vkladů a úvěrů splatných do jednoho roku pro domácnosti je šestkrát vyšší než například u soukromých firem.
Zjevný nepoměr v maržích vysvětlují bankovní ekonomové vyššími náklady na provádění operací s drobnými klienty. "Oproti tomu u firem došlo před lety k vysoké konkurenci, banky měly přebytek peněz a kvalitní firmy si mohly vybírat. To vedlo k extrémnímu poklesu marží," soudí ekonom ČSOB Josef Kovalovský. Vysoké marže u obchodů s domácnostmi jsou podle ekonoma HVB Bank Pavla Sobíška dané také tím, že spotřebitelské úvěry jsou obecně dražší a v Česku teprve probíhá jejich masový rozjezd.
Poptávka po úvěrech ze strany domácností je stále nenasycená, a od toho se odvíjí i ochota platit vyšší úroky. Domácnosti také obvykle čerpají nižší půjčky v řádech desetitisíců, a přestože se roční sazba včetně poplatků pohybuje i mezi dvaceti až třiceti procenty ročně, suma zaplacená navíc je v řádu tisíců korun a nebije tolik do očí jako u milionových půjček. "Banky také nemohou každého klienta podrobně zkoumat jako firmu, a tak toto riziko zohledňují i ve vyšších maržích," uvedl Sobíšek. Nicméně uvedl, že dvanáctiprocentní marže je značně vysoká a její pokles by si dovedl představit. "Banky by to pak zřejmě kompenzovaly zdražením některých poplatků," dodal.
Kromě vyšší pracnosti, však bankám ubývá objektivních argumentů, proč by měly být úvěry pro domácnosti tak drahé. Banky již nemusí určité procento z primárních vkladů držet bezplatně u centrální banky a příspěvek do fondu pojištění vkladů klesl na minimálních 0,1 procenta z pojištěných vkladů. Tím bankám odpadla obrovská část nákladů, kterými v minulosti obhajovaly dražší služby pro domácnosti. Od června by měl začít fungovat registr úvěrů fyzických osob, čímž do značné míry odpadne argument bank, že drobný klient je pro ně méně popsaný list než firma. Banky budou moci nahlédnout do finanční historie klienta a lépe ocenit riziko. Přesto ekonomové nepočítají s tím, že se marže bank v důsledku toho sníží. "Na drobných klientech budou banky do budoucna vydělávat stále větší část svých zisků," soudí Sobíšek.
| Kolik banky vydělávají na rozdílu úročení vkladů a úvěrů | |||
| Průměr za celý sektor | |||
| celkem | do 1 roku | 1-4 roky | |
| 1999 | 4,13 | 2,55 | 2,921 |
| 2000 | 3,49 | 2,26 | 3,616 |
| 2001 | 3,34 | 2,2 | 4,398 |
| U firem v soukromém vlastnictví | |||
| celkem | do 1 roku | 1-4 roky | |
| 1999 | 5,48 | 2,792 | 1,71 |
| 2000 | 4,64 | 2,607 | 2,28 |
| 2001 | 3,69 | 1,925 | 2,64 |
| U domácností (obyvatelstvo) | |||
| celkem | do 1 roku | 1-4 roky | |
| 1999 | 5,26 | 3,94 | 4,48 |
| 2000 | 5,96 | 7,19 | 5,81 |
| 2001 | 6,35 | 11,78 | 6,27 |
Pramen: ČNB
