Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mám nárok na diety?

aktualizováno 
Minulý týden zaměstnavatel poslal Jana na služební cestu z Prahy do Ostravy. Služební cesta trvala tři dny, Jan jel svým vlastním autem a ubytoval se u kamaráda, kterému nakoupil nějaké jídlo a večer ho pozval na večeři. Po návratu chtěl vše od zaměstnavatele proplatit, ten mu však proplatil jen část. Jan se zlobil, protože kdyby si zaplatil hotel, vyšlo by to zaměstnavatele dráž. Takhle se snažil mu ušetřit a obrátilo se to proti němu.

Zaměstnavatel se totiž při proplácení nákladů pracovní cesty řídí zákonem o cestovních náhradách, který přesně stanoví, které náklady se zaměstnanci proplatí a které nikoli. Zákon zná několik druhů cestovních náhrad.

Stravné má zaměstnanci kompenzovat zvýšené náklady, které mu se stravováním při pracovní cestě vzniknou. Jistě každý z nás ví, že stravování v restauracích je nákladnější, než když si doma sami uvaříme, a že na pracovní cestě si zpravidla ani nemáme kde sami vařit. Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné, které činí u pracovní cesty od 5 do 12 hodin 58 Kč až 69 Kč, od 12 do 18 hodin 88 Kč až 106 Kč, a trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin, má zaměstnanec nárok na částku 138 Kč až 165 Kč. Konkrétní částku stanoví zaměstnavatel před pracovní cestou; zajistí-li zaměstnavatel zaměstnanci stravování, může stravné přiměřeně zkrátit.

Zaměstnanci přísluší náhrada prokázaných cestovních výdajů

Jde buď o jízdné zaplacené veřejnému dopravci, nebo o náhradu v případě, že zaměstnavatel souhlasil s tím, aby zaměstnanec jel na služební cestu svým automobilem. Použije-li zaměstnanec své vozidlo, náleží mu za každý ujetý kilometr takzvaná základní částka, která činí u osobního automobilu 3,80 Kč, a dále náhrada za pohonné hmoty (cenu pohonných hmot může zaměstnanec prokázat dokladem o jejich nákupu nebo se vychází z prováděcího předpisu).

Zaměstnanci budou také proplaceny ubytovací náklady. Výdaje za ubytování však musí zaměstnanec prokázat, zpravidla dokladem od ubytovacího zařízení. Za ubytovací náklady však nelze považovat uskutečněný nákup pro tetu, u které se zaměstnanec ubytuje.

Zaměstnavatel může zaměstnanci uhradit i jiné náklady, tyto náklady však zaměstnanec musí prokázat. Jiným nákladem může být například uhrazená reprezentační večeře pro obchodní partnery.

V případě, že zaměstnanec je vyslaný služebně do zahraničí, má také nárok na náhradu výdajů. Pravidla jsou ale odlišná a najdete je opět v zákoně o cestovních náhradách.

PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz

 

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Simone Giovannozzi
Netradiční zaměstnání: Se psy hledá lanýže a slušně vydělává

Říkají mu Simone Tartufi, tedy Simone Lanýž. To proto, že se živí prodejem aromatických hub. Dodává lanýže do špičkových italských, francouzských, německých...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.