Zákoník práce umožňuje zaměstnanci, aby ukončil svůj pracovní poměr výpovědí. Musí být srozumitelná, nejlépe označená jako výpověď, písemná, opatřená datem s vlastnoručním podpisem a doručená zaměstnavateli - jinak je neplatná.
Zaměstnanec může, ale nemusí do výpovědi uvést výpovědní důvod, navíc pro něj neplatí žádný zákaz. To v praxi znamená, že akt výpovědi je jen a jen jeho svobodná vůle a neměl by být k výpovědi žádným způsobem nucen, což se často nepřímo děje u zaměstnanců v takzvaném důchodovém věku.
Doručením se rozumí předání výpovědi nadřízenému či její podání do podatelny, která převzetí potvrdí na kopii, což vřele doporučuji. Výpověď, která byla druhé straně doručena, může být odvolána jen s jejím písemným souhlasem. V praxi se totiž stává, že žena dá výpověď, ale pak zjistí, že je těhotná, a uvědomí si, že teď těžko sežene jinou práci. Stejně jsou na tom i ti, kdo uvěřili slibům svého kamaráda, že je zaměstná. Týká se to samozřejmě také těch, kteří onemocní. Co teď? Nezbývá nic jiného než se snažit se zaměstnavatelem dohodnout. Pokud druhá strana ústně souhlasí, máte napůl vyhráno, neboť platí i ústní dohoda. Pokud ji žádná ze stran nezamítne. Účinek výpovědi, to znamená skončení pracovního poměru, nenastává okamžitě, ale až uplynutím výpovědní doby.
Výpovědní doba trvá dva měsíce a začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po doručení výpovědi. Končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. U vedlejších pracovních poměrů činí výpovědní doba 15 dnů a začíná dnem, kdy byla doručena.
Zaměstnanec má nárok na neplacené volno při hledání nového zaměstnání, které lze se souhlasem zaměstnavatele slučovat. Nicméně je jen účelově určeno, což znamená, že se šéf může zeptat, zda jste volno skutečně využili na shánění nové práce.
 |
Cizí země vás hned nepřivítá s otevřenou náručí. Práce v Německu? Vyplatí se? Čtěte ZDE. |
