Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Máme se bát v EU o své úspory?

aktualizováno 
„Víte, co přinesl vstup do Evropské unie švédské hospodyni?“ ptá se hlas v reklamě propagující členství v evropském společenství. Levnější zboží ze zahraničí, možnost cestování bez hraničních kontrol či vyšší životní úroveň. A tušíme vlastně, co přinese nám? Jak moc ovlivní finanční situaci každého z nás? Zlepší se náš životní standard, nebo dál budeme chudými příbuznými „Evropanů“? A co se stane s penězi, které jsme si dosud našetřili v bance? Neznehodnotí se?

Analytici se shodují v tom, že se není třeba obávat nějakého rapidního růstu cen, a tedy ani znehodnocení příjmů. Ceny většiny zboží jsou téměř na srovnatelné úrovni se zeměmi společenství, mírné zdražení se očekává u cen potravin a bydlení. Inflace v České republice by se po vstupu měla pohybovat jedno až dvě procenta nad průměrem unie, kde je například za rok 2001 odhadována kolem dvou a půl procenta. Naše příjmy by to však nemělo příliš ovlivnit, protože odborníci očekávají nejen mírný růst mezd, ale i další zhodnocování koruny vůči euru. Jak se projeví členství na našich úsporách? Má cenu nechávat dál peníze v bankách nebo doma ve slamníku?

Ten, kdo má většinu úspor na bankovních vkladech, nezbohatne z úroků ani po našem vstupu do unie. Úrokový výnos z termínovaných vkladů je již dnes menší než inflace a odborníci upozorňují, že lze předpokládat ne okamžité, ale postupné srovnávání našich sazeb s evropskými. Nelze tedy očekávat, že by termínované vklady byly pro střadatele výnosným způsobem, jak zhodnotit své finanční prostředky.

„Výše krátkodobých úrokových sazeb je dána fází hospodářského cyklu, a tedy stavem ekonomiky, takže naše členství v Evropské unii nebude mít okamžitý vliv na jejich úroveň,“ říká Vladimír Tomšík, hlavní ekonom Newton Holding. Nižší zhodnocení však nebudou přinášet jen korunové účty, ale i ty devizové. Spekulovat tak například na zhodnocení eura nemá příliš cenu. Pavel Sobíšek, analytik HVB Bank, k tomu říká: „Korunové vklady zůstanou úročeny mírně vyššími sazbami oproti devizovým vkladům.“ Kromě toho se očekává i další zhodnocování koruny oproti společné evropské měně. Měnit nyní koruny na euro tedy nemusí být výhodné, co víc - v budoucnu může přinést ztrátu.

Jiná situace však nastane, až se staneme členy Evropské měnové unie, což se očekává nejdříve okolo roku 2010. Tímto krokem totiž přijmeme nejen euro, ale i společnou měnovou politiku, a tudíž i jednotné úrokové sazby. Tento trend potvrzují i zkušenosti Portugalska, kde ještě na začátku devadesátých let byla základní tříměsíční úroková míra na mezibankovním trhu 17,5 procenta a v roce 1996 jen 7,4 procenta a s blížícím se spuštěním měnové unie dále klesala. Nízké úrokové sazby však nemusí být jen špatnou zprávou, znamenají i vyšší přístupnost spotřebitelských úvěrů či hypoték. Evropané volí podílové fondy.

Pro toho, kdo nechce nečinně přihlížet, jak jeho peníze pomalu, ale jistě ztrácejí svou hodnotu, jsou alternativou podílové fondy. Zatímco český drobný střadatel konzervativně drží své peníze v bankách - téměř osmdesát procent -, v zemích Evropské unie se stabilně zvyšuje podíl úspor, které jsou investovány do fondů. Není potřeba volit hned zpočátku rizikové akciové fondy, ale vybrat ty bezpečnější - dluhopisové nebo peněžního trhu. Oproti vkladům v bance se jedná o výnosnější investici. Například v Portugalsku bylo v roce 1991 téměř šestnáct procent všech úspor v podílových fondech, o čtyři roky později už to byla více než čtvrtina.

Úspěšnost fondů v Čechách se však může měnit. Velké výnosy dluhopisových fondů se v budoucnosti nemusí opakovat, protože určitý pokles úrokových sazeb povede i ke snížení výnosů obligací. Poměrně rizikovou investicí by mohly být i některé české akcie. „U fondů, jejichž investice jsou zaměřeny na české akcie, by mohlo dojít ke změně výnosnosti těchto fondů v závislosti na tom, jak domácí podniky obstojí v konkurenci na společném trhu unie,“ vysvětluje Vladimír Tomšík. U podílových akciových fondů, jejichž investice jsou zaměřeny na zahraniční akcie, by nemělo docházet k podstatným změnám. Očekává se tedy, že Češi přijdou na chuť kolektivnímu investování. „Harmonizace a zavádění evropských norem přispěje k větší důvěryhodnosti investování do podílových listů a objem prostředků investovaných prostřednictvím podílových fondů se zvýší,“ říká Jan Vejmělek, analytik Komerční banky.

Výhodnou možností, jak zhodnotit své úspory, je podle finančních analytiků nákup nemovitostí. Jejich tržní hodnota by se mohla hlavně v atraktivních lokalitách - jako jsou velká města - výrazně zvyšovat. Není však možné očekávat nějaké skoky v cenách, kdy by se cena nemovitosti přes noc zdvojnásobila. Jednak proto, že se vstup do unie očekává a trh se již na něj připravuje, a také bude platit přechodné období o volném pohybu kapitálu a výjimky o nákupu nemovitostí cizinci. „Ceny nemovitostí půjdou obecně nahoru, hlavně však ve vybraných lokalitách,“ říká Pavel Sobíšek.

Bojíte se znehodnocení vašich úspor po vstupu do Evropské unie? Jakému druhu investice byste dali přednost?

 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Inteligentní bankomaty umí peníze nejen vydávat, ale i přijímat a vkládat na...
K bankomatům přibývají i vkladomaty, je jich už 760. Dají se ošidit?

Nosit větší hotovost u sebe, nebo nechat balík peněz ve firmě či doma v šuplíku může být docela riziko. Pokud nemáte bytelný trezor, je lepší poslat peníze na...  celý článek

Ilustrační snímek
Boj o klienty pokračuje. Banky vymýšlejí další trumfy

České bankovnictví se proměňuje. Konkurenční boj bank získat klienty na svou stranu nekončí, naopak pokračuje. Novým, nízkonákladovým bankám se podařilo získat...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.