Zneužívá-li nadřízený svého postavení k ponižování podřízeného, dopouští se takzvaného bossingu. Ilustrační snímek

Zneužívá-li nadřízený svého postavení k ponižování podřízeného, dopouští se takzvaného bossingu. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jací jsou čeští šéfové: máte v práci lídra, nebo nerozhodného slabocha?

  • 24
Jsou pod velkým tlakem, chtějí se po nich co nejlepší výsledky za co nejnižší náklady. Někteří to zvládají, jiní se nechovají právě podle manažerských příruček. Jaké jsou největší nešvary českých šéfů?

Napoleon Bonaparte prý jednou prohlásil: „Já a 50 tisíc vojáků, to je dohromady 150 tisíc.“ Kolik dnešních „leadrů“ tohle může říct? Vedoucích pracovníků podle statistik sice přibývá, ale roste i jejich kvalita?

„Na sklonku socialismu bývalo v průměrné továrně okolo tisíce zaměstnanců a tři ředitelé. Od té doby se poměr neustále mění a dnes je v obdobné fabrice 150 zaměstnanců a ředitelů alespoň šest. Z toho vyplývá, že nemůže být zdaleka tolik talentovaných šéfů, kolik jich dnešní doba vyžaduje,“ uvažuje Jiří Šindler, obchodní ředitel děčínské firmy Bohemia Cargo.

Nedotahují věci do konce, odmítají zodpovědnost

Největší problémy mají čeští manažeři s flexibilitou a rozhodností. Dlouho jim trvá, než se zorientují v problematice, nejsou schopni vidět věci v souvislostech a velmi často přeceňují své síly.

Může se hodit

Najděte si také práci, která vás bude bavit. Vybírejte z aktuálních volných pracovních míst na jobDNES.cz.

Nestůjte v koutě. Jděte práci naproti. Vytvořte si profesionální životopis.

„Odhaduji, že 60 procent z nich má tendenci k alibismu a k odsouvání problémů, tedy není schopno převzít odpovědnost za své činy,“ myslí si Michal Kuník, generální ředitel bezpečnostní agentury Securitas ČR. A doplňuje: „Mezi další nešvary patří nedůslednost, neschopnost dotahovat věci do konce či obava obklopit se lidmi s kvalitnějšími vlastnostmi. Vysoké procento manažerů má rovněž problém hrát fair play a sdělovat nepříjemné věci.“

Vyčítá se jim také vysoká fluktuace: mnozí šéfové „cestují“ z jedné firmy do druhé, v každé pobudou rok dva a jdou zase dál. Jejich životopis tak bobtná, vypadá to, že v pětačtyřiceti už řídili půlku světa, a zaslouží si proto nadprůměrné finanční ohodnocení.

„Během expanze firmy jsem se jen těžko vyrovnával s tím, že pro zachování zdravého rozumu nemohu rozhodovat úplně o všem. Musel jsem se naučit delegovat činnosti na někoho jiného, nechat mu volnost a z toho vyplývající zodpovědnost. Myslím si, že je to zlozvyk značné části šéfů,“ popisuje další zkušenost Roman Blanář, majitel rodinné firmy Blanář nábytek. Řešením je obklopit se schopnými a pracovitými lidmi a jít jim příkladem.

Od hádek až k těžké šikaně

Některé chyby šéfů se zaměstnanců téměř nedotknou, jiné jim mohou z práce udělat peklo. „Základním problémem českých manažerů je, že se snaží dotknout partnera osobně, jakákoli kritika je spíše osobní než profesionální. Oddělit člověka od jeho pracovního výkonu, hodnotit právě jen tu práci a nevnášet do profesionálního vztahu osobní sympatie či antipatie, to umí v tuzemsku skutečně málokdo,“ říká ředitel Michal Kuník. „Z toho pak vzniká i přivírání očí, neschopnost řešit konflikty a jít do hloubky problému.“

Nepřehlédněte

A to může být jen začátek. Potíže někdy narostou až do takzvaného bossingu. „Tak nazýváme bezdůvodné nerovné zacházení s některými zaměstnanci, kdy nadřízený zneužívá své postavení k ponížení nebo zastrašení podřízeného, ať už tím, že mu ukládá nesplnitelné nebo ponižující úkoly, nebo jej psychicky šikanuje a nepřiměřeně postihuje drobnější přešlapy,“ vysvětluje Vojtěch Steininger z advokátní kanceláře Hartmanová & Steininger.

Podobný je takzvaný mobbing, kdy jeden člen týmu šikanuje kolegu na stejné pracovní pozici: verbálně ho napadá, zastrašuje, zesměšňuje ho a pomlouvá, znepříjemňuje mu práci. V obou případech by měl postižený zaměstnanec shromáždit důkazy a problém co nejdříve řešit s vyšším nadřízeným, případně s inspektorátem práce.

Změny k lepšímu?

Zatímco před deseti patnácti lety se český management ještě nemohl chlubit mezinárodním rozhledem, dnes už je situace výrazně lepší. „Zahraniční praxi bych doporučil každému manažerovi. Naučí ho respektu, trpělivosti a vytrvalosti. Jiná kultura, jazyk či zvyklosti umějí překvapit, ale nakonec i obohatit,“ potvrzuje z vlastní zkušenosti pětiletého působení v Maďarsku Josef Neumann, generální ředitel tuzemské pobočky PepsiCo.

Co se rovněž za posledních 20 let významně změnilo, je přístup českých šéfů k okolí. Jsou přece jen o něco zodpovědnější a ohleduplnější. „Díky digitálním technologiím není třeba trávit tolik času v letadle, čímž se snižuje uhlíková stopa. Téma udržitelného rozvoje by však mezi českými top manažery mělo znít ještě hlasitěji,“ glosuje Jan Žůrek, řídící partner KPMG Česká republika.

Vážíte si svého nadřízeného?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 11. dubna 2016. Anketa je uzavřena.

NE
NE 1062
ANO
ANO 893