Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Máte v případě dědictví šanci získat majetek? Přesvědčte se

aktualizováno 
Dědictví může zamíchat finanční situací pozůstalých. Komu připadne dědický podíl, v jaké výši a na koho se naopak nedostane? Radíme, jak si "spočítat", zda se na vás při dědění dostane, anebo zůstanete opomenuti.
Dědění ze závěti má přednost před děděním ze zákona.

Dědění ze závěti má přednost před děděním ze zákona. | foto: Profimedia.cz

Abychom mohli vůbec uvažovat o získání dědického podílu, musí být současně splněny tři předpoklady. Není překvapující, že prvním je úmrtí konkrétní osoby, dále musí po zemřelém zůstat něco hodnotného a zároveň musí existovat nějaký způsobilý dědic – buď ze závěti, nebo ze zákona. Není-li žádný způsobilý dědic, pak dědictví připadne státu.

Při úmrtí poplatníka tedy můžeme očekávat při určitých znalostech dědického práva, kdo a kolik bude dědit, avšak finální verdikt nám dá až ukončené dědické řízení. Ukážeme si, jak se postupuje při určování dědiců a stanovení dědického podílu.

Zálusk si dělat můžeme, ale závěť má přednost
Podle občanského zákoníku existují pouze dva právní důvody pro dědění - dědění ze zákona, anebo ze závěti zemřelého. Dědění ze závěti má přednost před děděním ze zákona. Pro mnohé dědice může být existence závěti překvapením, avšak s tím nic nezmůžou.

Paradoxně může dojít k situaci, kdy dědic bude dědit část dědictví ze závěti a část ze zákona. To platí pro případy, kdy se závěť vztahuje jen na část majetku zemřelého. V praxi bývá po úmrtí velkou neznámou ze strany dědiců, zda zemřelý zanechal, nebo nezanechal platnou závěť. Platí pravidlo, že není-li závěť nebo v závěti určený dědic dědictví nepřijme, tak nastupuje dědění ze zákona.

. Odúmrť

V případě, že po zesnulém nezůstala závěť, ani nejsou dědicové ze zákona, tak dědictví připadne státu (jde o takzvanou odúmrť).

Ve většině případů si dědictví rozdělí pouze nejužší rodina
Představme si situaci, kdy po sobě zemřelý nezanechal žádnou závěť, ovšem existují nějací způsobilí dědicové. Kdo by se měl těšit na dědický podíl? Pro určení dědických podílů a osob si nejprve určeme osoby v první dědické skupině, což je skupina dědící v podstatné většině případů.

Do první dědické skupiny patří osoba manžela (manželky), registrovaného partnera a děti. Pozor, druh nebo družka nemá status registrovaného partnera, a tudíž nemá nárok na zařazení do této skupiny. Co se týče dětí, tak nezáleží na tom, zda se narodily v manželství nebo mimo něj. V rámci dědického řízení mají totožné postavení z hlediska nároku na dědictví. Nevlastní děti zůstavitele již nárok na dědictví nemají, navzdory například tomu, že s ním žijí ve společné domácnosti.

Předpokládejme, že existují dědici v první příbuzenské linii. Jak si mezi sebou rozdělí dědictví? Platí zásada, že dědici v první skupině dědí rovným dílem.

Příklad: Zůstavitel po své smrti zanechal manželku a dvě děti. V tomto případě se rozdělí dědictví na třetiny mezi tyto tři pozůstalé. Může se v praxi stát, že dítě zůstavitele nežije nebo není způsobilé k dědění. V takovém případě jeho podíl připadne jeho dětem – tedy vnukům nebo vnoučatům. Pokud je vnoučat více, tak si rovnostářsky rozdělí jednu třetinu po svém rodiči.

Není-li žádné dítě, tak se do dědictví dostane i druhá skupina
Zajímavostí první dědické skupiny je to, že neexistují-li potomci, tak se dědí až v rámci druhé skupiny. Ve výše uvedeném příkladu jsem popsal situaci, kdy dědily děti a manželka. V takovém případě si dědictví rozdělí mezi sebou. Může se ovšem stát, že již nebude manželka a zůstanou pouze děti. Za této situace si mezi sebou rozdělí celé dědictví.

Zrcadlovou situaci (zůstane manžel a nejsou děti) již zákon nepřipouští a v takovém případě nemůže celé dědictví zůstat manželovi. Zde nastupuje druhá dědická skupina, která je tvořena:

* Manželem nebo registrovaným partnerem
* Rodiči zůstavitele
* Spolužijícími osobami – ty žily se zůstavitelem ve společné domácnosti alespoň rok před smrtí

Z výše uvedených kategorií dědiců má nezpochybnitelné privilegium manžel nebo registrovaný partner, který musí dědit minimálně polovinu dědictví. O druhou polovinu se dělí případní další dědici rovným dílem.

. Dědické skupiny

Podstatná část dědictví se uskuteční v první dědické skupině, avšak při absenci dětí se hned lze ocitnout na platformě druhé dědické skupiny. Třetí, případně čtvrtá dědická skupina již bývají skutečnou raritou. Pokud ovšem do hry vstupuje závěť, jsou všechna očekávání pryč a postupuje se dle ní.

Příklad: Zůstavitel zanechal manželku, otce a nějakou spolužijící osobu. V takovém případě manželka získá jednu polovinu dědictví a otec se spolužijící osobou získá po jedné čtvrtině.

Třetí dědická skupina – trochu sci-fi
Manžel zůstavitele nebo jeho rodiče se mohou stát výlučnými dědici a získat celé dědictví pro sebe. Pokud zůstavitel ovšem nezanechal některé z těchto osob, tak přijde na řadu další dědická skupina – třetí. V této skupině najdeme sourozence zůstavitele a spolužijící osoby. Za sourozence musíme považovat takové osoby, které mají alespoň jednoho společného předka. Platí zde zásada, že sourozenci a spolužijící osoby dědí rovným dílem. Zůstane-li po zůstaviteli bratr, sestra a spolužijící osoba, tak se dědictví mezi ně rozdělí na třetiny.

Co se týče čtvrté dědické skupiny, tak ta přichází na řadu pouze v případě, že nedědí ani jedna z osob v předcházející, tedy třetí dědické skupině. Do této skupiny patří prarodiče zůstavitele. V případě, že ti nedědí, tak podíl připadne jejich dětem, což jsou tety nebo strýcové zůstavitele.

Autor:


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.