Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mazaný investor nakupuje na medvědím trhu a prodává na býčím

aktualizováno 
Cenových cyklů akciového trhu využívají metody automatického investování, tzv. formula investment plans. Podstatou těchto strategií je, že investor automaticky prodává část svých akcií, když dojde k nějakému podstatnému nárůstu na trhu.
Bylo vypracováno mnoho metod, jež se snažily identifikovat správné prodejní a nákupní cenové úrovně

Bylo vypracováno mnoho metod, jež se snažily identifikovat správné prodejní a nákupní cenové úrovně | foto: Profimedia.cz

Investování na základě přístupu „levně nakup a draze prodej“
Jsme přesvědčeni o tom, že investor není schopen úspěšně zvládat pohyby cen tím, že se je pokusí předpovídat. Ptejme se: může investor těžit z pohybů cen poté, co tyto fluktuace nastaly? To znamená tím, že bude nakupovat vždy po nějakém významném propadu a prodávat vždy po každém větším nárůstu? Tuto myšlenku významně podpořily cenové fluktuace, které se na akciovém trhu se železnou pravidelností vyskytovaly po dlouhé období před rokem 1950.

V sérii článků z knihy nejvýznamnějšího investičního poradce 20. století se dozvíte od nejzasvěcenějšího "guru investování", jak se jako investor, makléř nebo investiční poradce vyhnete závažným chybám a jaké dlouhodobě úspěšné strategie při investování uplatnit.
Aniž by měl nějaké vzdělání v oboru ekonomie nebo financí, stal se brzy Benjamin Graham nejen úspěšným investorem a portfolio manažerem, ale také předním teoretikem. Jestliže řada věcí, která je napsána ve financích, zní často po několika měsících či dokonce týdnech poněkud hloupě, Grahamovy zásady publikované před mnoha desetiletími jako by časem získávaly ještě více na síle a pravdivosti
.

Klasická definice tzv. mazaného investora z těchto dob zněla: „investor, který nakupuje v období medvědího trhu, kdy ostatní prodávají, a prodává v období býčího trhu, kdy ostatní nakupují“. Stačí, když se podíváme na graf I, který zobrazuje tržní fluktuace indexu Standard & Poor’s mezi lety 1900 a 1970, a na údaje v tabulce 3-1 (s. 72), a hned je nám jasné, proč se tento názor jevil jako platný prakticky až do nedávné doby.

Mezi roky 1897 a 1949 se objevilo deset kompletních tržních cyklů, jenž zahájily na minimálních cenách medvědího trhu, proběhly přes maxima býčího trhu a vrátily se zpět do nížin trhu medvědího. Šest z těchto cyklů netrvalo déle než čtyři roky, čtyři trvaly šest až sedm let a jeden – slavný cyklus „nové éry“ z let 1921 až 1932 – trval celých jedenáct let. Procentní nárůsty v rostoucích fázích jednotlivých cyklů se pohybovaly v rozmezí od 44 až do 500 %, přičemž většina se vyskytovala v intervalu od 50 do 100 %. Následný propad pak představoval hodnoty od 24 do 89 %, kdy většina poklesů byla v rozmezí 40 až 50 %. (Je potřeba mít na paměti, že 50% propad zcela likviduje předcházející 100% nárůst.)

Téměř všechna období býčích trhů mají relativně přesně definovatelné společné vlastnosti, jako jsou (1) historicky rekordně vysoká cenová úroveň, (2) vysoké poměry zisku na akcii, (3) nízké dividendové výnosy v porovnání s výnosy dluhopisů, (4) vysoká intenzita spekulativního obchodování na marži a (5) četné nabídky nových akciových titulů pochybné kvality.

Na tomto základě se lze domnívat, že historie akciových trhů dává jednoznačné argumenty ve prospěch názoru, že inteligentní investor mohl být schopen identifikovat opakující se období medvědího a býčího trhu, provádět své nákupy v období nízkých cen a prodávat v období cen vysokých, a činit tak po většinu času v relativně krátkých časových intervalech.

"Inteligentní investor" je daleko nejlepší kniha, která kdy byla o investicích napsána. Je to jedna z nejčtenějších publikací svého druhu, ale také paradoxně v praxi snad nejvíce ignorovaná. Taková už je lidská povaha. Jednoduché věci se snažíme dělat složitě.

Bylo vypracováno mnoho různých metod, jež se snažily identifikovat ty správné prodejní a nákupní cenové úrovně; tyto metody byly založeny buď na faktorech ovlivňujících hodnotu akcie, na procentních pohybech kurzu akcie na trhu, nebo na obou těchto veličinách. Je však potřeba uvést, že i před bezprecedentním býčím trhem, jenž započal v roce 1949, existovaly v jednotlivých cyklech odlišnosti, které byly dostatečně významné na to, aby zkomplikovaly proces levného nakupování a drahého prodávání, a tím frustrovaly investory, kteří se podle tohoto pravidla snažili řídit.

Nejvýznamnější z těchto výjimek byl samozřejmě býčí konec dvacátých let 20. století, jenž vyřadil z provozu všechny výpočty a metody pro určení nákupních či prodejních cen. Proto ani v roce 1949 nebylo v žádném případě jisté, že by investor mohl postavit svou finanční strategii a taktiku pouze na snaze nakupovat za nízké ceny v období medvědího trhu a prodávat za vysoké ceny v období býčích nálad.

Následně se však ukázalo, že opak byl pravdou. Chování trhu za posledních dvacet let nenásledovalo žádný z předcházejících vzorců, nefungovaly ani dříve tak dobře zavedené varovné signály nebezpečí, ani neumožňovalo úspěšné využívání starých osvědčených pravidel nakupování při nízkých a prodávání při vysokých úrovních trhu. Zda se ten starý a relativně pravidelný cyklus medvěd – býk – medvěd nakonec vrátí, to nevíme.

Ale zdá se nám nerealistické, aby se investor snažil postavit svou současnou strategii investování na klasickém vzorci – tj. aby čekal s koupí jakékoliv běžné akcie na prokazatelně medvědí cenové úrovni. Námi doporučená strategie ale umožňuje změny v poměru jednotlivých složek portfolia podle toho, jak investor vnímá atraktivitu úrovní akciového trhu z hlediska hodnoty.

Automatické investování
V prvních letech cenového nárůstu akcií, který započal na přelomu let 1949 až 1950, se investoři relativně intenzivně zajímali o různé metody, jak lze využít cenových cyklů akciového trhu. Tyto metody se nazývaly formula investment plans, tj. investování podle programu (vzorců) či automatické investování.

Podstatou všech těchto strategií – vyjma strategie dollar cost averaging – je, že investor automaticky prodává část svých akcií, když dojde k nějakému podstatnému nárůstu na trhu. Ve většině z nich pak platí, že dojde-li k velmi velkému pohybu trhu směrem nahoru, je to signál pro prodej celého portfolia držených akcií; některé metody však stanovují, aby si investor ponechal určitou malou část akciového portfolia za všech okolností.

Tento přístup má svůj dvojí půvab: jednak zní relativně logicky (a konzervativně) a jednak vykazuje excelentní výsledky, je-li aplikován zpětně na historický vývoj akciového trhu. Bohužel pro investory obliba těchto metod dosáhla svého maxima vždy v době, kdy byl daný přístup odsouzen k nejmizernějšímu fungování. Většina z těchto „automatických investorů“ neměla ve svých portfoliích v polovině padesátých let téměř žádné akcie. Ano, realizovali sice velice zajímavé zisky, ale v širším slova smyslu jim poté akciový trh „utekl“ a jejich programy jim dávaly jen velmi omezené možnosti pro zpětný nákup akcií. Ti, kdo investovali podle programů, ať již jakýchkoliv, zažili počátkem padesátých let podobnou zkušenost jako investoři, kteří zhruba před dvaceti lety přijali za svou čistě mechanickou strategii investování známou jako Dowova teorie.

V obou případech platilo, že okamžik, kdy se staly tyto strategie populárními, definoval i časový limit jejich úspěšného fungování. I my jsme měli podobně rozpačitou zkušenost s naší vlastní metodou „centrální hodnoty“, jež měla indikovat nákupní a prodejní úrovně indexu DJI. Hlavní ponaučení, jež z toho plyne, je to, že jakýkoliv přístup k vydělávání peněz na akciovém trhu, který lze jednoduše popsat a může ho následovat velká spousta investorů, je ze své podstaty příliš jednoduchý a příliš snadný na to, aby fungoval. Závěrečná poznámka Spinozy platí jak pro filozofii, tak pro akciový trh: „Všechny vynikající věci jsou tak složité, jak jsou vzácné.“

Cílem tohoto revidovaného vydání Inteligentního investora je aplikovat Grahamovy myšlenky na podmínky současných finančních trhů a přesto nechat jeho původní text v nedotčené podobě (s výjimkami poznámek pod čarou uváděných pro vysvětlení). Po každé Grahamově kapitole následuje komentář. V těchto průvodcích čtenáře po původním textu jsou uváděny i současné příklady, na kterých je nejlépe možné pozorovat jak aktuální  a jak osvobozující  zůstávají Grahamovy zásady i v současnosti.

Úryvek je z knihy
"Inteligentní investor"
vydané nakladatelstvím
Grada Publishing,
více informací naleznete na
www.grada.cz 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tři investice, u kterých se nafukuje spekulativní bublina

Státní dluhopisy, akcie, nemovitosti, půjčky. U těchto všech nástrojů se vytváří gigantická bublina. K takovému závěru dojdete, když se začtete do finančních...  celý článek

Ilustrační snímek
Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení poradců, aniž tušili, že poradci za svá...  celý článek

Ilustrační snímek
Sedm ukazatelů, podle kterých poznáte správnou akcii

Kdo by nechtěl investovat do akcií, které budou vynášet. Jenomže jak poznat tu správnou akcii? Střílet od boku a investovat naslepo rozhodně není nejlepší...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Od čtvrtka do pondělí bude horko, užívejte závěr prázdnin
Od čtvrtka do pondělí bude horko, užívejte závěr prázdnin

Začátek tohoto týdne vypadá spíše jako babí léto. Rána už dost chladná, odpoledne žádné převratné teploty. Pro většinu ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.