Investovat můžete už s pětistovkou.Spočítejte si online, kolik vám investice 500,- měsíčně může vynést. |
Ze studie Wealth Report, kterou uskutečnila J&T Banka mezi 192 českými milionáři už sedmý rok v řadě, například vyplývá, že se jim nikdy dříve nežilo lépe. „Z jejich pohledu se má ale lépe i celá naše společnost,“ říká Alena Tkáčová, ředitelka privátního bankovnictví J&T Banky.
Nejde přitom o žádné restituenty ani dědice. „Své peníze si vydělali vlastním přičiněním a dlouhodobým rozvojem svého podnikání,“ dodává Tkáčová. Jsou však mezi nimi i ti, svůj majetek získali prací pro zaměstnavatele. V Česku je podle odhadů zhruba 28 tisíc dolarových milionářů. Tedy těch, jejichž majetek má hodnotu minimálně jeden milion dolarů, v přepočtu nejméně 22,5 milionu korun.
Zajímavé je, že většina oslovených milionářů zažila nejrůznější neúspěchy – rozchod s partnery, s nimiž podnikali, rozvod v manželství, výrazné finanční ztráty i krach firmy. „Tyto životní neúspěchy a prohry je však nesrazily, ale naopak formovaly. Vzali si z nich ponaučení a zkušenosti, aby neopakovali stejné chyby,“ říká bankéřka Alena Tkáčová. Jak dodává, dnes tito lidé vlastní majetek v hodnotě mezi 24 a 100 miliony korun.
Hledají nové investiční příležitosti
Ve svém investování jsou uvážliví a konzervativní. „Umí jít do rizika, ale jen v ohraničeném rozměru, tedy jen s částí svých peněz,“ přibližuje Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky. Nejatraktivnější investicí pro dolarové milionáře jsou nemovitosti, a to i přesto, že ceny nemovitostí rostou. Nicméně většina věří, že hodnota nemovitostí, především bytů a kanceláří ve vybraných lokalitách v Praze nedosáhla ještě maxima.
Naopak investovat do zemědělské půdy a do nákupu firem už je neláká, protože největší investiční příležitosti již byly pro ně vyčerpány. Zemědělskou půdu totiž nyní skupují multimilionáři a velké společnosti, což dramaticky zvýšilo její cenu.
Zajímavé podnikatelské příběhy |
Vysoké jsou nyní i ceny zavedených firem. Proto se milionáři poohlížejí po jiných možnostech. Jednou z nich jsou začínající projekty – takzvané start-upy, což může být dobrá zpráva pro ty, kdo mají dobré nápady a chuť pustit se do podnikání. Start-upy totiž pro bohaté lidi již ztratily nálepku garážových firem. Začínají se o ně zajímat, protože vnímají, že se v nich nacházejí zajímaví a talentovaní lidé, které mohou využít ve svých firmách.
Zájem bohatých lidí investovat do nemovitostí potvrzuje i exkluzivní průzkum UniCredit Bank, který letos již potřetí oslovil šest tisíc svých klientů s majetkem přesahujícím tři miliony korun. „Rostoucí geopolitická nejistota v Evropě i Severní Americe nutí bohaté Čechy hledat pro své peníze a majetek bezpečná kotviště. Oproti loňskému roku tak výrazně stoupl zájem o investice do nemovitostí v Česku i v zahraničí. Investuje do nich šest z deseti klientů,“ přibližuje Dušan Hladný, ředitel Privátního bankovnictví UniCredit Bank.
Nejpopulárnějším investičním nástrojem bohatých ale stále zůstávají fondy, investuje do nich 68 procent milionářů. Investice multimilionářů do cenných papírů od fondů přes dluhopisy až po akcie se nejčastěji pohybují v jednotkách milionů korun, kdy nakupují více titulů a investice tak diverzifikují. Vyšší částky nad 10 milionů pak bohatí Češi směřují právě do nemovitostí, půdy nebo do zlata a cenných kovů. Při investicích do bydlení se neomezují jen na Českou republiku.
„Stále častěji si pořizují rekreační domky ve svých oblíbených dovolenkových destinacích – Itálii, Španělsku nebo na chorvatském pobřeží,“ dodává Hladný. Do akcií pak výrazně více investují ti nejbohatší, kteří si mohou dovolit na ně vyhradit částky v desítkách milionů korun.
Problémem milionářů je nástupnictví
Obě sondy naznačují, že bohatí lidé jsou ke svým dětem přísní a moc je nerozmazlují. Chtějí, aby dobře znaly hodnotu peněz, věděly, co chtějí, a naučily se disciplíně a sebeovládání. Sami pak často říkají, že jim peníze daly klid a možnost investovat do svých dětí, aby se mohly rozvíjet jako osobnosti.
A s jakými starostmi se čeští milionáři potýkají? Jejich nejpalčivější otázkou je, zda podnik prodat nebo předat další generaci. Jasno v tom nemají čtyři z deseti bohatých, proto se chodí radit i se svými privátními bankéři „Přirozeně se obávají své nezkušenosti, většina z nich se do této situace dostane jen jednou za život,“ vysvětluje Dušan Hladný.
„Podnikatelé také často řeší ztrátu vlivu ve firmě nebo své vlastní emoce, jelikož firmu budovali celý svůj život. Většina majitelů ale firmu nakonec částečně nebo zcela prodá,“ doplňuje Hladný. Inkasují v průměru kolem 30 milionů korun, výjimečné ale nejsou ani prodeje v řádech okolo 100 milionů korun či více. Jen 38 % firem končí alespoň částečně v rukách potomků původních zakladatelů.
Otěže přebírá nová generace sebevědomých milionářů
Průzkumy také naznačují, že v Česku roste počet mladých milionářů. „Milionářů do 30 let přibývá zhruba čtyřprocentním tempem ročně, těch mezi 30 až 40 lety dokonce dvakrát rychleji. Roli hraje nejen samotné mezigenerační předávání firem, kdy se majetek dostává do rukou druhé generaci podnikatelů. Jen zhruba 40 procent mladých klientů má totiž také majetné rodiče, což zhruba odpovídá podílu firem předaných potomkům. Rychle také roste počet zcela nových mladých milionářů, kteří sami vybudovali úspěšný podnik nebo zaznamenali úspěch na jiném poli,“ vysvětluje Hladný.
A jací jsou tito mladí milionáři ve srovnání s ostřílenými a generačně staršími? Podobně jako jejich starší kolegové nejvíce investují do fondů. Podle bankéřů je ale tato generace mnohem sebevědomější a agresivnější.
„O svých investicích mají větší přehled, často díky masivnímu využívání moderních technologií. Na druhé straně jsou také mnohem netrpělivější, na výnosy či úspěch nechtějí čekat příliš dlouhou dobu. I přesto zbytečně neriskují a nechají si poradit,“ uzavírá bankéř Dušan Hladný.
