Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pracovní úraz ho připravil o práci. Teď mu stát paradoxně krátí rentu

aktualizováno 
Kdo utrpí pracovní úraz, nebo ho stihne nemoc z povolání a další práci nezíská, má nárok na rentu, která mu dorovná ztrátu na výdělku. Jenomže v Česku není renta jako renta. Při jejím výpočtu se neměří všem stejným metrem. Někteří postižení, na rozdíl od jiných, tak přicházejí o tisíce korun.

Na výpočet renty není v Česku jednotný právní názor. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Na tento paradox upozornil pan Miroslav z Karvinska a redakce iDNES.cz ověřila, že má pravdu.

Miroslav utrpěl před pár lety vážný pracovní úraz. Aby toho nebylo málo, zaměstnavatel ho propustil a muž skončil na úřadu práce. Ztrátu na výdělku mu dorovnává formou renty Česká pojišťovna, u které byl jeho bývalý zaměstnavatel pro tento případ ze zákona pojištěný.

Když v roce 2013 schválila vláda navýšení minimální mzdy o pět set korun, pan Miroslav zjistil, že dostává od České pojišťovny o pět set korun méně. K dalšímu poklesu jeho renty pak došlo opět v souvislosti s růstem minimální mzdy v roce 2015. Přišel měsíčně o dalších 700 korun, což už bylo v domácím rozpočtu znát.

Jak se vyvíjela minimální mzda

  • leden 2007: 8 000 Kč
  • srpen 2013: 8 500 Kč
  • leden 2015: 9 200 Kč
  • leden 2016: 9 900 Kč

zdroj: MPSV

Obrátit se proto na nejrůznější instituce včetně ministerstva práce a sociálních věcí, aby mu vysvětlily, proč má při navyšování minimální mzdy paradoxně klesat jeho životní úroveň. „Pracovní úraz jsem si nezavinil, neporušil jsem žádný pracovní a bezpečnostní předpis,“ poznamenává pan Miroslav a dodává, že od ledna 2016, kdy se minimální mzda opět zvedla, tratí měsíčně dalších 700 korun.

Výsledek jeho dotazování na úřadech ho šokoval. Zjistil totiž, že všem, kdo utrpěli pracovní úraz a skončili na úřadu práce jako on, se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku neměří stejným metrem. Pokud by mu totiž vyplácela rentu Kooperativa namísto České pojišťovny, byl by na tom finančně výrazně lépe. V jeho případě o 1 900 korun měsíčně.

Jak je to možné? Jednoduše proto, že právníci a odborníci nemají na danou věc shodný názor. Při výpočtu renty sice funguje jednotný vzorec, dosazují se však do něj jiné výše minimální mzdy. Celý problém se točí kolem pojmu „fiktivní výdělek“.

Není renta jako renta

Česká pojišťovna, která panu Miroslavovi rentu vyplácí, zastává postoj, že při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renty) vychází ze znění zákoníku práce. „Ten výslovně uvádí, že za fiktivní výdělek se považuje minimální mzda ve výši stanovené zvláštním předpisem. Podle našeho názoru je tedy jediným možným postupem při výpočtu náhrady vycházet vždy z aktuální výše minimální mzdy,“ říká Ivana Buriánková, mluvčí České pojišťovny.

Nepřehlédněte

Jenomže tento výklad znamená jediné – s každým zvýšením minimální mzdy se zcela absurdně sníží příjem postižených. Fiktivně si totiž vydělávají více, takže dorovnání, které vyplatí ze zákona pojišťovna, je nižší.

Pojišťovna Kooperativa má ale jiný postoj. I ona vychází z toho, že jde o fiktivní výdělek. Má však za to, že je absurdní a v rozporu s principem právní jistoty, aby růst minimální mzdy měl negativní dopad na příjem těchto postižených lidí, protože si svou situaci nezavinili. „Proto naše pojišťovna ve výpočtu těchto náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti výši minimální mzdy nahrazující výdělek po pracovním úrazu či zjištěné nemoci z povolání po dobu evidence na úřadu práce nenavyšuje. Za výdělek po pracovním úrazu či zjištěné nemoci z povolání by měl být považován výdělek ve výši minimální mzdy platné ke dni zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání,“ vysvětluje postoj Kooperativy Ladislav Žák.

Tento výklad znamená, že by si pan Miroslav vydělával fiktivně stále stejně, jako v době, kdy se přihlásil na úřad práce, tedy osm tisíc korun namísto dnešní 9 900 korun.

Každému měřit stejně

Pan Miroslav je názoru, že postoj Kooperativy je správný. Proto se rozhodl, že si to nenechá líbit a udělal první krok. Požádal Českou pojišťovnu o doplacení části renty, o kterou již v předchozích letech přišel. Dostal ale zamítavou odpověď. Nad celou situací kroutí hlavou. „Myslím si, že zákony a nařízení vlády v České republice by měly platit pro každého stejně,“ míní.

A co na to ministerstvo práce a sociálních věcí? „Na to, zda se má zaměstnanci, který nepracuje, ve výpočtu zohledňovat skutečná výše minimální mzdy, tedy po všech zvýšeních, nebo ta původní, jejíž výše byla rozhodná v době, kdy se uchazečem o zaměstnání stal, existují dva zcela rozdílné právní názory. K jednomu se přiklonila pojišťovna Kooperativa, ke druhému se kloní Česká pojišťovna. Jak je nám známo, ani odborná veřejnost není v tomto směru jednotná. Situací se pečlivě zabýváme a vyhodnocujeme ji. Vzhledem k tomu, že jde o velmi složitou věc, budeme muset tuto záležitost řešit systémově a nyní se zamýšlíme nad možnou změnou legislativy,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Autor:

UNEX a.s.
Kontrolor jakosti (Uničov

UNEX a.s.
Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.