„Rozhodnutí vlády je tedy pro jedny spásou a pro jiné diskriminací,“ stěžuje si invalidní důchodce. Ilustrační snímek

„Rozhodnutí vlády je tedy pro jedny spásou a pro jiné diskriminací,“ stěžuje si invalidní důchodce. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Stát mu přidal na důchodu 40 korun. Ale renta mu klesla o 560 Kč

  • 65
Invalidní důchodci, kteří se do penze dostali kvůli nemoci z povolání, čelí od ledna finanční diskriminaci. Vláda jim od ledna garantuje nižší nárůst minimální mzdy než zdravým zaměstnancům. A rostoucí minimální mzda těmto lidem paradoxně srazila renty, které jim vyplácejí pojišťovny na dorovnání předchozích výdělků. A to o stovky korun.

Na tuto finanční diskriminaci upozornil redakci iDNES.cz čtenář, který si nepřál být jmenován. Dříve pracoval v těžkém provozu, kvůli dlouhodobému zatěžování horních končetin skončil v invalidní penzi pro nemoc z povolání. Ze zákonné pojistky zaměstnavatele mu tak vznikl nárok na rentu, která mu dorovnává předchozí průměrný výdělek.

Fakta:

Vláda od ledna 2016 stanovuje dvě minimální měsíční mzdy:

  • pro zdravé zaměstnance 9 900 korun
  • pro invalidní zaměstnance 9 300 korun

„Je to přímá diskriminace,“ vyjádřila se ochránkyně práv Anna Šabatová. Více v článku zde.

„Obracím se na vás s problémem, který se týká všech lidí, jimž byla přiznána penze pro nemoc z povolání,“ napsal redakci invalidní důchodce.

Od ledna mu Česká pojišťovna sdělila, že bude dostávat nižší rentu než v předchozím roce paradoxně kvůli tomu, že došlo ke zvýšení minimální mzdy pro invalidy z loňských osmi tisíc korun na letošních 9 300 korun.

Že nejde o omyl, potvrzuje i samotná pojišťovna. „Zjednodušeně řečeno, náhrada za ztrátu na výdělku se stanoví tak, že od výdělku, kterého poškozený dosahoval před vznikem škody (např. před přiznáním invalidního důchodu pro nemoc z povolání) se odečte výdělek, kterého dosahuje aktuálně a případný invalidní důchod. Výsledná částka pak náleží poškozenému jako náhrada škody,“ vysvětluje Ivana Buriánková, mluvčí České pojišťovny.

Podle vyjádření mluvčí se výše všech částek, které do výpočtu renty vstupují, mohou měnit a v praxi se také skutečně mění.

Jaké proměnné do výpočtu renty vstupují:

  • Výchozí výdělek se zvyšuje prostřednictvím tzv. valorizace. Její výši určuje nařízení vlády. Poslední valorizace byla ve výši 40 Kč.
  • Rovněž invalidní důchody podléhají valorizaci a poslední valorizace invalidního důchodu byla rovněž ve výši 40 Kč.
  • Výdělek, kterého dosahuje poškozený po přiznání invalidního důchodu, se také může měnit. Pokud poškozený pracuje, pak se výše jeho výdělku může měnit například v důsledku zvýšení mzdy zaměstnavatelem.
  • Může se také stát, že zaměstnanec nesežene vhodné zaměstnání. V takovém případě je veden v evidenci Úřadu práce. V této situaci zákoník práce mimo jiné stanoví, že se zachovalý pracovní potenciál zohledňuje při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku tak, že se za výdělek poškozeného považuje minimální mzda. Při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku se tedy uvažuje vždy aktuální minimální mzda, i ta se v čase mění.

Poslední situace se týká našeho čtenáře. Podle lékařské zprávy by sice mohl pracovat čtyři hodiny denně, ale žádnou práci nesehnal. Do výpočtu nové renty se mu tak započte fiktivní výdělek ve výši poloviny minimální mzdy stanovené vládou (1/2 z 9 300 Kč = 4 650 Kč). S růstem minimální mzdy z loňských 8 000 korun na letošních 9 300 korun tak reálně dostane méně peněz.

„Stát mi navýšil invalidní důchod o 40 korun měsíčně, na straně druhé mi pojišťovna snížila rentu o částku 560 korun měsíčně,“ stěžuje si invalidní důchodce. „Protože minimální mzda vzrostla více, než kolik činila valorizace výchozího výdělku (a zároveň i invalidního důchodu), v praxi to znamená, že náhrada za ztrátu na výdělku reálně poklesla,“ vysvětluje Ivana Buriánková.

Jak se mu vypočítává renta: Průměrný výdělek – fiktivní výdělek (v případě čtenáře 4 650 Kč) – přiznaný invalidní důchod = od ledna 2016 došlo k reálnému poklesu renty

„Rozhodnutí vlády o zvýšení minimální mzdy je pro jedny spásou a pro jiné diskriminací. Proč mají být postižení takto diskriminováni kvůli nedůkladnému prozkoumání všech důsledků, které s sebou zvýšení minimální mzdy přináší?Řídit se heslem vymysli, ale také domysli, by zcela jistě nebylo od věci. Je zřejmé, že někdo musí vládu upozornit na nedopracovanost nařízení, které se týká minimální mzdy,“ říká invalidní důchodce.

A co na tuto situaci říká ministerstvo práce a sociálních věcí?

Ministerstvo situaci vyhodnocuje

„Mohu říci, že na tuto problematiku existují různé právní názory a situací se pečlivě zabýváme a vyhodnocujeme ji. Vzhledem k tomu, že jde o velmi složitou problematiku, budeme muset tuto věc řešit systémově a v tuto chvíli se zamýšlíme nad možnou změnou legislativy. Smyslem a účelem právní úpravy by mělo být poskytnutí adekvátní náhrady za ztrátu na výdělku poškozenému zaměstnanci, stejně jako rovné zacházení s poškozenými ve stejné nebo obdobné právní události. Pokud se týká přebytků pojistného, které odvádějí zaměstnavatelé z důvodů zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání příslušným pojišťovnám, mohu uvést, že přebytek pojistného je těmito pojišťovnami odváděn do státního rozpočtu a nezůstává tedy jako úspora komerčním pojišťovnám,“ vyjádřila se pro iDNES.cz ministryně Michaela Marksová.