Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Minimální mzda se už šest let nezměnila, bere ji 90 tisíc lidí

aktualizováno 
Zatímco životní náklady neustále rostou, minimální mzda zůstává na osmi tisících měsíčně. Každý měsíc chodí na účet 90 tisícům Čechů. Necelých 50 korun na hodinu vydělávají uklízečky, servírky, pomocný personál a lidé pracující manuálně.
Osm tisíc korun hrubého je současná minimální mzda v České republice. Čistého je to zhruba 7 200 korun. Ilustrační snímek

Osm tisíc korun hrubého je současná minimální mzda v České republice. Čistého je to zhruba 7 200 korun. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Dá se s tím vyjít? "Je to dost těžké. Jako prodavačka na malém městě beru devět tisíc korun hrubého, což je něco málo přes osm tisíc čistého. Samozřejmě mi z toho nezbude nic, vlastně ty peníze ani nevidím, protože jen co přijdou na účet, tak zmizí v trvalých příkazech," říká šestatřicetiletá Radka. Má manžela, který domů nosí dvakrát tolik, na hranici bídy tedy nejsou, ale i tak musí hlídat každou korunu, aby se rodina s dvěma dětmi nedostala do dluhů.

Podobné starosti má i osmadvacetiletá Ivana, která se kvůli nízké mzdě zatím neodstěhovala od rodičů. Peníze by jí na pronájem vlastního bytu nestačily. "Přispívám našim čtyři tisíce a zbytek, necelých pět tisíc, mám na útratu. Uvažuji ale, že bych si k práci ve školní jídelně vzala ještě na částečný úvazek úklid," říká mladá žena.

Ministr chce hranici zvýšit

Jsme jedinou zemí v Evropské unii, kde po tak dlouhou dobu nedošlo k úpravě minimální mzdy. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek se o její navýšení o čtyři nebo pět set korun pokusil minulý rok v létě, jeho návrh však neprošel vládou.

Ostře proti němu vystoupili také zástupci firem. Upozorňovali na to, že v době nejisté ekonomické situace si nemohou dovolit zvyšovat lidem odměny. Ministr letos pravděpodobně předloží návrh znovu. "Záleží hlavně na vývoji ekonomiky a situaci na trhu práce. V prvním kvartálu roku to ale nebude," říká tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.

Ministerský návrh bude mít podporu odborů. Ty totiž tvrdí, že lidé pracující za stávající minimum jsou pod hranicí chudoby a jsou odkázáni na sociální dávky. "Zvýšení minimální mzdy je i nástroj omezující nekalou konkurenci firem, které obcházejí pravidla odměňování tím, že oficiálně vyplácejí zaměstnancům minimální mzdu a zbývající část peněz jim doplácejí načerno, aby ušetřily na odvodech," píše se v odborářském prohlášení.

Minimální mzda v Evropě v eurech

  • Lucembursko 1 801
  • Belgie 1 499
  • Irsko 1 499
  • Nizozemsko 1 447
  • Francie 1 398
  • Velká Británie 1 267
  • Rakousko 1 000
  • Andorra 929
  • Řecko 751
  • Slovinsko 748
  • Malta 685
  • Španělsko 642
  • Portugalsko 485
  • Chorvatsko 371
  • Polsko 357
  • Slovensko 327
  • Česko 318
  • Maďarsko 314
  • Estonsko 290
  • Srbsko 166
  • Rumunsko 161
  • Bulharsko 148
  • Rusko 116 
  • Ukrajina 93 

Zdroj: Federation of European Employers, údaje z roku 2011

Osm tisíc má motivovat

Minimální mzda je nyní nastavena tak, že nikdo nesmí brát za čtyřicet hodin práce týdně menší sumu než osm tisíc korun měsíčně nebo 48,10 za hodinu.

"Ochraňuje zaměstnance před potenciální hrozbou chudoby. Měla by lidem pracujícím za tuto částku zajistit vyšší životní úroveň, než mají ti, kdo žijí ze sociálních dávek. Měla by vlastně být motivací k práci. Důležitý je proto poměr mezi životním minimem, od něhož se odvozují sociální dávky, a výší minimální mzdy. Čím vyšší je rozdíl, tím větší motivaci minimální mzda přináší," říká Pavel Kofroň z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Tento poměr se však od ledna změnil k horšímu, v průměru o devět procent vzrostlo životní minimum a minimální mzda zůstala stejná.

Minimální mzdu berou nejčastěji lidé pracující manuálně, kteří nemusí mít vyšší vzdělání a na jejichž schopnosti a dovednosti nejsou kladeny velké nároky. Podle informačního systému průměrného výdělku bylo nejvíce minimálních příjmů zaznamenáno v administrativě a podpůrných činnostech a v odvětví ubytování a pohostinství. Nejhůře na tom byli číšníci a servírky, pomocné síly v kuchyni, uklízeči, dále pomocníci v kancelářích, hotelích... Minimální mzdu naopak skoro neznají v odvětví vzdělávání nebo peněžnictví a pojišťovnictví.

Kdy se minimální mzda snižuje

  • 7 200 Kč na půl roku - lidé ve věku 18 až 21 let, kteří mají první práci
  • 6 400 Kč - mladiství zaměstnanci
  • 6 000 Kč - invalidní důchodci prvního nebo druhého stupně
  • 4 000 Kč - zaměstnanci s třetím stupněm invalidity

Co je zaručená mzda?

Z minimální mzdy vychází takzvaná zaručená mzda. Práce je rozlišena podle náročnosti do osmi skupin a pro každou je určena minimální zaručená odměna.

Například zaměstnanec, který vykonává profesi uvedenou v 5. skupině, je třeba instruktor či tlumočník, nemůže mít minimální mzdu osm tisíc, ale jeho měsíční odměna za 40 hodin práce týdně bude nejméně 12 tisíc korun. Bližší informace jsou v zákonu č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě a o nejnižších úrovních zaručené mzdy.

Skupiny a zaručená minimální mzda

1. 8 000 Kč mytí nádobí, drobné šicí práce, výkup lahví, úklid, doručování zásilek

2. 8 900 Kč prodej tisku či suvenýrů, domovnice, školník, ochrana objektů, popelář, výroba polévek a příloh k hlavním jídlům, pokojská

3. 9 800 Kč klempíř, instalatér, opravář, kadeřnice, aranžérka, obsluha baru, pokladní, fakturantka

4. 10 800 Kč doprovod zájezdových skupin, kuchař, zhotovitel obleků, topenář, mzdový účetní

5. 12 000 Kč všeobecná sestra, porodní asistentka, záchranář, správce IT, učitelka mateřské školy

6. 13 200 Kč správce systémů, technik

7. 14 600 Kč učitel, pracovník banky, vývojář, lékař, zubař, farmaceut

8. 16 100 Kč vedení podniků, finanční specialista

Vyžít s minimální mzdou vyžaduje mnohem více přemýšlení a plánování. Člověk musí mít dokonalý přehled o svých financích a přesně vědět, kolik za co utratí. Nejlepší metodou je zapisovat si po dobu jednoho měsíce každý výdaj. Třeba zjistí, že utrácí za zbytečnosti. Do měsíčních výdajů je nutné rozpočítat poměrnou částí i některé pravidelné roční platby, například daň z nemovitosti, povinné ručení na auto či roční kupon na MHD, aby pak nenabouraly už tak vyšponovaný rozpočet.



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Kouřím, piju a užívám léky. Jak to ovlivní životní pojištění a plnění

Obecné pravidlo u životního pojištění zní: pokud neuvedete pravdu do zdravotního dotazníku, pojišťovna ve chvíli pojistné události může odmítnout plnění,...  celý článek

Ilustrační snímek
Pojistit se může i cukrovkář. Co si však pohlídat a s čím počítat

V Česku žije přes 900 tisíc diabetiků a jejich počet stoupá. I s cukrovkou lze sjednat životní pojištění, nemoc však může pojistku prodražit či omezit. Jaké...  celý článek

Ilustrační snímek
Životní pojistku má více než polovina Čechů. Jaké jsou letošní novinky

Celkem 53 procent Čechů, kteří se dostali do vážné životní situace, přiznává, že to mělo výrazný vliv na jejich domácí rozpočet a finanční situaci rodiny. V...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.