Když se potká Mikis Kalaidzidis s kamarády, které delší dobu neviděl, otázka je jasná: Pracuješ ještě tam, kde minule? Většinou odpovídá, že ne. I když teď už je na jednom místě deset měsíců, což je málem důvod k oslavám. Je mu 35 let a měl už skoro dvacet zaměstnavatelů.
Co všechno jste už v životě vyzkoušel?
Tak moc toho zase nebylo. Měním zaměstnavatele, ale nestřídám profese. I když: jsem zedník, ale pracoval jsem taky jako úředník v pojišťovně, řidič u pošty, rozvážel jsem bagety a působil jako bezpečnostní pracovník na letišti. A v Americe jsem uklízel v obchodních domech.
Jak jste se dostal k práci v Americe?
Po návratu z vojny jsem vystřídal během šesti let asi osm stavebních firem, ta poslední v roce 1999 zkrachovala a já dostal odstupné. Z toho jsem si zaplatil letenku a šest měsíců tam pracoval.
Vydělal jste si tam, naučil se jazyk, pomohlo vám to při hledání další práce?
Ani ne, pracoval jsem s Čechy, takže jsem se k angličtině nedostal. Něco jsem vydělal, dolar byl tehdy v přepočtu za 43 korun! Pak jsem ještě jednou hledal štěstí v Irsku, ale nechytl jsem se ve své profesi.
Kde jste se zdržel nejdéle a kde nejkratší dobu?
V jedné firmě jsem byl sotva měsíc a půl, když jsem si zlomil při práci prst. V pojišťovně jsem pracoval asi tři měsíce, to mě nebavilo. Rozvážení baget mi vydrželo taky jen tři měsíce, za přestupky mi vzali šest bodů, tak jsem šel pryč. A nejdéle? No, do jedné stavební firmy jsem se vrátil, takže při dvou angažmá jsem tam byl dohromady přes dva roky.
Proč střídáte místa?
Vždy jsem si finančně pomohl, mám dvě děti, žena je na mateřské, peníze potřebujeme. A čtyřikrát jsem měnil proto, že firma zkrachovala. Dostal jsem ale odstupné. Nikdy jsem nedostal výpověď.
Nevadilo zaměstnavatelům, že máte za sebou tolik různých míst?
Nikdo se mě na to neptal, teď už to ani nehrozí, pracuji na živnostenský list, dělám zednické práce při výměně oken.
A vám nevadí, že měníte často kolegy?
Nemám problém se seznamovat s lidmi ani si zvyknout na nové prostředí. Jinak jsem ale konzervativní – věci neměním často, chodím do stejné restaurace. Koukám třeba pět minut do jídelního lístku a pak si dám zase to, co vždycky.
Kariéru byste možná udělal spíš v jedné firmě...
Jakou kariéru jako zedník? Udělal jsem si maturitu, ale mistrem bych stejně nechtěl být.
Co chcete dělat za pět let?
Asi to, co dělám teď. Jsem svým pánem, baví mě to, i když se mi šéf diví.
Váš pracovní sen?
Být delegátem cestovky u moře. Neumím ale cizí jazyky, jsem po tátovi Řek, dorozumím se jen trochu řecky.
