Veronika vyrostla v Lazech pod Makytou na Slovensku. Studovat se vydala do Česka. V pětadvaceti letech studium dokončila a rozhodla se, že si v Česku najde i práci. „Pět let jsem studovala ve Zlíně veřejnou správu. Na škole jsem se potkala s přítelem. Také to byl jeden z důvodů, proč jsem chtěla najít práci právě tady,“ vysvětluje mladá žena.
Hledáte novou práci?Vybírejte z aktuálních volných pracovních pozic na jobDNES.cz. Dejte o sobě vědět. Vytvořte si ZDARMA profesionální CV. Nevíte si rady? Zeptejte se v naší poradně. |
Jenže najít práci v oboru, který vystudovala, se jí nedařilo. „Protože jsem Slovenka, nebylo pro mě jednoduché najít v české státní správě místo, nechtěli mě,“ vzpomíná Veronika Papučiarová. Dnes už je zaměstnaná, ale najít uplatnění jí trvalo celkem tři čtvrtě roku. Z toho půl roku docházela na absolventskou praxi na obecní úřad, kde pracovala na poloviční úvazek.
Veronika si pravidelně kupovala jízdenky do Prahy a také do Brna a jezdila na pohovory. Z domova na Slovensku to tak měla 350 a 150 kilometrů daleko. „Jezdila jsem takto do Čech poměrně intenzivně. Nebylo to zrovna levné, ale nakonec se tahle investice vyplatila,“ říká.
Místo státní správy nakonec soukromá firma
Na internetových portálech nakonec začala odpovídat i na nabídky v soukromém sektoru. „Takto jsem našla nabídku pozice specialista sortimentu pro Pet Center. Výhodou byl navíc slovenský jazyk. Takže jsem poslala svůj životopis, prošla všemi koly, a když jsem nakonec dostala nabídku práce, tak jsem ji vzala,“ popisuje Veronika.
Cizinci v Praze
|
S novou prací přišlo na pořad dne stěhování do Prahy. Nebylo to jednoduché. „Neodehrálo se to vše zrovna v ideální dobu. V listopadu mi zemřel otec a v březnu jsem se stěhovala do Prahy a nechala na Slovensku mamku samotnou. Hodně jsme si volaly, teď už je to dobré,“ popisuje Veronika.
V Praze měla sestřenici a také známé, u kterých bydlela, než si našla pronájem. „Bydlení jsme hledali ve čtyřech. Já, přítel a ještě dva lidé ze školy. Trvalo nám asi měsíc, než jsme našli něco společného. Tam bydlíme dosud,“ dodává. Za rodinou dojíždí vlakem nebo autem se sestřenicí o prodloužených víkendech nebo si bere občas v pátek volno a v neděli se vrací ze Slovenska zpátky do Prahy.
Na Slovensko se Veronika zatím vrátit nechce. „Teď se budu několik let věnovat kariéře, do budoucna bych se ale chtěla přestěhovat buď na okraj Prahy a dojíždět, nebo do menšího města. Praha mě zrovna neokouzlila, co se týká budoucí výchovy dětí,“ zakončuje dívka a doporučuje nebát se za prací cestovat.
