Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mladí ekonomové se uplatňují v praxi

  12:00aktualizováno  12:00
Masarykova univerzita v Brně provádí od roku 1996 pravidelné výzkumy uplatnění svých absolventů v praxi. Děje se tak vždy s odstupem jednoho až tří let po absolutoriu formou dotazníkového šetření.

Míra nezaměstnanosti mladých absolventů ekonomie na Masarykově univerzitě (MU) v Brně se za sledované období pohybovala na velice nízké úrovni - do dvou procent. Ve srovnání s celorepublikovými údaji jde o podprůměrné hodnoty. Téměř 80 procent absolventů, kteří byli jeden až tři roky v praxi, pracuje. Dobré uplatnění absolventů ekonomických fakult potvrzují i personalisté. "Zájem je především o absolventy obchodu, marketingu a financí.
Zaměstnavatelé dále požadují informatiky a odborné technické profese," říká Barbora Tomšovská z personální agentury Wrigtson Urguhart.

Kdy a kde hledat práci

Téměř polovina absolventů získává pracovní místo ještě před promocí, naproti tomu 8,2 procenta našlo práci až šest měsíců po ukončení školy. Zde s největší pravděpodobností nejde o nemožnost najít práci, ale o využití příležitosti vytvořit si "poslední souvislé volno". Při hledání zaměstnání se ekonomové spoléhali zejména, a častěji než ostatní absolventi, na vlastní přičinění a dále na pomoc rodičů a známých. Více než ostatní také využili i služeb poradenských firem.

Zapoje se do projektu »Manager Shadowing Programme« a získáte praktické zkušenosti už jako student.


Hledání zaměstnání označilo ve výzkumu za poměrně nebo úplně snadné celkem přes 60 procent respondentů. Jako velmi obtížné se nalezení odpovídajícího místa jevilo pouze přibližně třem procentům absolventů. Mladí ekonomové působí nejčastěji v soukromých zahraničních nebo českých firmách, ve státních podnicích či institucích jich je pouze necelých 20 procent.
Absolventy Ekonomicko-správní fakulty MU v Brně můžeme nejčastěji najít zejména v oblasti služeb podnikům (právní, účetní, daňové poradenství, zpracování dat, počítačové poradenství, reklama, výzkum veřejného mínění apod.), peněžnictví, správě, zpracovatelském průmyslu a sféře obchodu. Ekonomové v menší míře (44,5 %) než ostatní absolventi MU (76,7 %) pracují v pozicích, které by přesně odpovídaly vystudovanému oboru. To podle odborníků odráží jejich širší vzdělanostní profil a možnost nasazení v různých oblastech. Ekonomové také častěji pracují na místech, která vyžadují jen středoškolské vzdělání s maturitou.

Výdělky druhé nejvyšší po informaticích

Ekonomové mají v současnosti ze všech absolventů Masarykovy univerzity druhé nejvyšší mzdy hned po informaticích. Aktuální údaje z posledního výzkumu ukazují, že ekonomové, absolventi z roku 2001, pobírali plat ve výši 24 513 korun s tím, že tento plat se za dva roky od nástupu zvýšil na 167 procent, čímž dosahují nejvyšší dynamiky platů na škole.
V průměru tak jejich výplatní páska zaznamenává měsíční nárůst o 502 korun. Výšku platu navíc určuje několik hlavních faktorů: ****** pohlaví absolventa (muž ekonom pobírá v průměru plat 25 542, zatímco žena jen 19 410 korun) ****** typ podniku (vyšší výdělky jsou spojeny zejména s působením v zahraničních firmách 27 841 korun) ****** hospodářské odvětví (nejvyšší výdělky jsou dosahovány zejména v peněžnictví 27 597 korun a službách pro podniky 24 124 korun) ****** velikost bydliště (v Praze berou ekonomové-absolventi 34 983 korun, ve městech nad 100 tisíc obyvatel 22 658 korun, v menších sídlech vydělávají méně).
V posledním z výzkumů (rok 2001 až 2002) byl také zjišťován zájem absolventů o práci v zahraničí. Ten má 43 procent ekonomů. Chtějí pracovat zejména ve Velké Británii, Německu, USA, Francii a Rakousku. Pozitivní je také fakt, že přes 70 procent absolventů by chtělo znovu studovat stejnou fakultu.

Kompletní výsledky posledního výzkumu uplatnění absolventů MU jsou dostupné na adrese: http://www.rect.muni.cz/pcentrum/pcmu/pruzkumabs97-00.php

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Alex Craffonara
Byl u nás Murdoch či princ Albert, říká šéf luxusní horské restaurace

V nadmořské výšce dvou tisíc metrů servírují mořské plody, zvou ty nejznámější DJ a zdejší večírky jsou vyhlášené tak, že sem jezdí celebrity z celého světa....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.