Maldým lidem bezpečnost práce nic neříká. Ilustrační snímek

Maldým lidem bezpečnost práce nic neříká. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zajistit bezpečnost v práci? To je druhořadé, míní některé firmy

  • 24
Pro některé firmy je prvořadé ekonomické přežití a teprve potom snaha zajistit bezpečnost a ochranu zdraví svých pracovníků. Doplácejí na to zejména mladí zaměstnanci ve věku od 15 do 24 let. Počet zranění v práci je u nich ve srovnání s ostatními věkovými kategoriemi víc než dvojnásobný, ročně utrpí šest tisíc úrazů.

Nejvíce zranění je ve zpracovatelském průmyslu, kde však je zaměstnáno také nejvíce lidí, přesně 40 procent všech práceschopných.

Konkrétní případy lze najít v policejních svodkách. Například z letošního září je tam smrtelné zranění, které v Hronově utrpěl dvacetiletý muž, když spadl přímo pod kola čelního nakladače. Je tam také zpráva o vážném zranění jedenadvacetiletého muže z Třineckých železáren, které utrpěl při manipulaci s kovovou korbou. A také ošklivý úraz v českobudějovické betonárce – na třiadvacetiletého dělníka tam z třímetrové výšky spadla paleta s cihlami.

Pracovní úrazy se stávají zejména mužům, jejich podíl na celkovém počtu je 80procentní. Nejčastěji dochází ke zranění při manipulaci s materiálem a břemeny, dost úrazů bývá také při pádu v pracovních či dopravních prostorách. Třetí nejčastější příčinou úrazů mladých je práce s ručními nástroji a nářadím.

Praktická ukázka je lepší než čtení předpisů

Důvodem, proč právě mladí lidé často končí s pracovním úrazem v nemocnici, je jejich nezkušenost a také to, že podceňují rizika. "Je to závažný problém, který se musí řešit. Právě mladí totiž budou v blízké budoucnosti tvořit značnou část pracovní síly," říká Lenka Svobodová z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Podle ní lze počet úrazů snížit hlavně prevencí.

Lenka Svobodová: Kvůli úrazům chybí v práci denně sedm tisíc Čechů

"A nejúčinnějším nástrojem je výchova a vzdělávání. Avšak školení musí být podáno tak, aby mladé lidi bavilo a nepovažovali je za 'vopruz', jak je mnoho z nich nazývá," dodává Lenka Svobodová.

Inspektoři upozorňují ještě na další věc souvisící s vysokým poměrem úrazů mladých lidí. Nebezpečí se v dnešní době stává zdrojem zábavy – stále oblíbenější jsou například adrenalinové sporty a sociální exhibicionismus. Kvůli tomu pak mladí i hůře odhadnou pracovní rizika.

Zajímavě skončil průzkum z loňského roku, kdy byla respondentům položena otázka, zda přijmou rizikovou práci s vyšším mzdovým ohodnocením. Výsledek: 37 procent ekonomicky aktivních mladých lidí je ochotno za peníze vykonávat nebezpečnou práci. A 23 procent si není jisto.

Pokuty v milionech

Inspektoři práce provedou ročně přibližně 20 tisíc kontrol v podnicích. Firmy si vybírají náhodně nebo i na základě nějaké stížnosti. "Udání" je přes pět tisíc ročně.

Kromě ochrany zdraví při práci sledují i dodržování pracovněprávních vztahů. Ročně uloží pokuty za 60 až 80 milionů korun. Zaměstnavatelé platí za špatné či chybějící pracovní pomůcky nebo nedodržení hygienických norem.

"Existují firmy, kde je bezpečnost práce na výborném stupni, ty ostatní jsou většinou průměrné, ale najdou se i takové, kde je úroveň silně pod průměrem. V současné situaci je bohužel na prvním místě firem ekonomické přežití a teprve potom snaha zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci," říká Olga Valášková, inspektorka Státního úřadu inspekce práce.

Ne vždy je ale možné úroveň ochrany ohlídat. Upozorňuje na to Jiří Typl z Metrostavu. Ve stavebnictví je celkově velmi vysoká úrazovost. "U naší firmy jsou největším zdrojem úrazů zejména OSVČ a pracovníci malých a středních firem. Zaměstnáváme jich až devět tisíc. Úroveň znalostí bezpečnosti práce je u nich na velice rozdílné úrovni. A i když dbáme na to, aby byli proškoleni a seznámeni s riziky na pracovišti, přesto dochází k úrazům, a to nejenom mladých, méně zkušených lidí," říká Jiři Typl a dodává: "Musím přiznat, že za poslední tři roky jsme vyšetřovali pět smrtelných úrazů a 29 mimořádných událostí."