Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Převratný verdikt: firmy smí kontrolovat soukromé e-maily zaměstnanců

aktualizováno 
Evropský soud pro lidská práva vynesl průlomový verdikt. Rozhodl, že zaměstnavatel může kontrolovat soukromou korespondenci podřízeného, pokud ji vede v pracovní době na firemním zařízení. Je tedy možné za osobní e-maily nebo chatování s kamarádem dostat výpověď?

Téměř 60 procent firem pravidelně zjišťuje, jak je jejich výpočetní technika využívána. | foto: Profimedia.cz

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku nedávno řešil případ, ve kterém zaměstnavatel uložil svému zaměstnanci, aby v rámci pracovních povinností komunikoval prostřednictvím chatovací služby Yahoo Messenger na pracovním počítači. Zaměstnanec ovšem tuto službu využíval i k zasílání soukromých zpráv, aniž by se šéfa zeptal.

Ten to pak zjistil, když kontroloval, jak dotyčný zaměstnanec plní své úkoly. A propustil ho. „Zaměstnanec podle verdiktu soudu porušil pravidla podniku. Navíc zaměstnanec věděl, že používání firemních prostředků pro soukromé účely je ve firmě zakázáno, a že mohou být zprávy kontrolovány. A ještě ke všemu tvrdil, že chatovací službu pro vlastní zprávy nevyužíval,“ popisuje případ Petr Glogar z mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal.

Čtěte také

Soud dal tedy za pravdu firmě s tím, že výpověď rumunského inženýra, který v pracovní době vedl intimní korespondenci se svou přítelkyní, je platná. A zároveň tedy nepřímo vzkázal ostatním zaměstnavatelům v Evropě: kontrolovat obsah soukromé komunikace zaměstnanců po předchozím oznámení je opodstatněné. Jen tak lze totiž zjistit, jestli se namísto práce nezabývají soukromými aktivitami.

Doposud nebylo jasné, do jaké míry mohou zaměstnavatelé monitorovat on-line aktivity lidí. Přípustné sice bylo zjišťovat, na jaké webové stránky chodí nebo jestli chatují či navštěvují Facebook. K analýze obsahu komunikace se ale dosud soudy, a to i ty v Česku, stavěly zamítavě.

„K verdiktu soudu, který je bezesporu průlomový, bych však rád doplnil jednu věc. A to, že zaměstnavatelé by nikdy neměli svévolně a bez důvodu kontrolovat obsah internetové komunikace podřízených. S ohledem na ochranu osobních údajů a práv zaměstnance je nutné dát jakékoliv kontrole jasná pravidla. Ta by měla být uvedena například v rámci interních směrnic či pracovních smluv,“ doplňuje advokát Glogar.

Počítače, mobily i tablety se běžně kontrolují

Monitorování zaměstnanců není v Česku novinkou. Téměř 60 procent firem pravidelně zjišťuje, jak je jejich výpočetní technika využívána. Vyplývá to ze statistiky společnosti truconneXion, která firmám zajišťuje bezpečnost firemních dat.

„Proti flákačům přitvrzují zaměstnavatelé i tím, že nemonitorují jen počítače, ale také pracovní mobily a tablety. Kromě dodržování pracovní kázně má toto bezpečnostní opatření za cíl ochránit citlivá firemní data. Tím, že zaměstnanci například stahují nelegální obsah či navštěvují pornografické stránky, vystavují firemní zařízení riziku zavlečení viru,“ upozorňuje Martin Hnízdil z truconneXion.

Nejčastější mimopracovní aktivity

  • sociální sítě a soukromé e-maily
  • výběr a nákup zboží
  • sledování on-line multimédií
Zdroj: AuditPro

Podle něj už samotné varování, že k monitoringu dochází, snižuje zneužívání na minimum. „Nicméně chronické lajdáky to neodradí, a ty je možné nyní díky rozhodnutí Evropského soudu snadněji usvědčit,“ dodává Martin Hnízdil.

Jak dlouho si zaměstnanci v práci vyřizují své soukromé věci? Údajně hodinu a půl denně. Nutno dodat, že tento údaj odpovídá dnům před Vánocemi, kdy zaměstnanci surfují nejčastěji.

Firmy tak nyní mohou, podle předem daných pravidel, monitorovat soukromou elektronickou korespondenci zaslanou prostřednictvím e-mailu, Facebooku či populárních komunikátorů typu WhatsApp, iMessage včetně sdílení obrázků pomocí aplikací Snapchat či Instagram. Pokud zaměstnavatel jejich využívání přímo nepovolí, riskují zaměstnanci ztrátu místa, a tudíž i špatný záznam do životopisu.

Článek se mi líbí

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.