Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Musí být i zaměstnanec hlídačem vlastních daní?

aktualizováno 
Výše srážené zálohy na daň z příjmů nemusí být správně stanovena. Často tehdy, kdy chce společnost zaměstnanci přilepšit a poskytuje mu různé nepeněžní odměny. Má si pracovník dělat starosti o jejich danění? Odpověď není jednoznačná, záleží na podmínkách jejich poskytování.
Motivovat zaměstnance, aby setrvali v podniku, je možné různě, čím dál víc si je však podniky předcházejí nepeněžními výhodami. Vedle spokojenosti zaměstnanců vede podniky k přiznávání těchto výhod také snaha ušetřit na daňových odvodech, ať již na straně zaměstnance, či na straně zaměstnavatele. Výhodný režim zdanění mají například příspěvky na penzijní připojištění zaměstnance, poskytnutí vstupenek na kulturní pořady či sportovní akce nebo nepeněžité dary. Jeden a tentýž nepeněžní příjem může mít případ od případu rozdílné dopady na daňové povinnosti. Záleží na podmínkách jejich poskytování ­ nepeněžní odměny hrazené ze zisku po zdanění většinou u zaměstnance nepodléhají žádným povinným odvodům. Tytéž výhody, které jsou poskytovány z daňových nákladů, podléhají dani u zaměstnance, ale není z nich potřeba již odvádět pojistné. A konečně stejný typ nepeněžní odměny lze uplatnit v daňových nákladech, přitom zaměstnanec nezdaní nic a pojistné nebude rovněž odvedeno. Tato poslední možnost je z pohledu společnosti a jejího zaměstnance optimální, nicméně dost často napadnutelná finančním úřadem.

Zajímejte se o danění výhod

Je proto vhodné, aby se každý, kdo nějakou mimoplatovou výhodu od zaměstnavatele získává, si od něj nechat řádně vysvětlit, jakým způsobem mu je vlastně poskytována. V praxi je to však většinou tak, že ten, kdo nemá povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, protože o "jeho" daně se stará zaměstnavatel, se většinou o stanovení vlastní daňové povinnosti příliš nezajímá. Samozřejmě vyjma okamžiků, kdy nechápavě kroutí hlavou nad výší čisté mzdy, která mu po všech srážkách a odvodech nakonec přijde od zaměstnavatele na účet.

Jak se daní?

Pokud pracovník podepíše u zaměstnavatele prohlášení o uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně, srazí mu zaměstnavatel zálohu na daň v souladu se zákonem o daních z příjmů, a to v rozmezí 15 až 32 procent podle výše příjmu. Pokud toto prohlášení podepsáno není, srazí zaměstnavatel u zdanitelné mzdy do 3000 Kč v jednom kalendářním měsíci konečnou srážkovou daň ve výši 15 procent, pokud je zdanitelná mzda vyšší, srazí zálohu na daň podle uvedené tabulky, nejméně však ve výši 20 procent. Zákon o daních z příjmů tedy rozlišuje zálohu na daň a srážkovou daň. Zaměstnanec, který nemá povinnost podat vlastní daňové přiznání k dani z příjmů, může do 15. února požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně, ať už měl příjmy pouze od jednoho nebo postupně od více plátců. Plátce provede zúčtování sražených záloh nejpozději do 31. března, a pokud vznikl zaměstnanci přeplatek na dani, vrátí mu jej nejpozději při zúčtování mzdy za březen.

Co když se zaměstnavatel splete?

Když zaměstnavatel srazí vyšší daň, vrátí pracovníkovi přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy v běžném zdaňovacím období vyšší, než měl, vrátí poplatníkovi vzniklý přeplatek na zálohách v následujícím měsíci, nejpozději do 15. února následujícího roku,případně může být vše napraveno v rámci ročního zúčtování či podáním daňového přiznání. Jestliže dané lhůty budou promarněny, může zaměstnanec již jen snít o tom, co by si býval byl za nesprávně odvedené peníze hezkého koupil. Jiná situace nastává, pokud bude sražena daň či záloha na daň nižší, než měla. Většinou jde o případy, kdy zaměstnanci jsou přiznány různé formy nepeněžních plnění, které zaměstnavatel opomene či z vlastní vůle odmítne zdanit, ač by jako nepeněžní příjem zaměstnance zdaněny být měly. Záleží na tom, zda byla chybně spočítaná daň, záloha na daň nebo nesprávně provedené roční zúčtování daně a zda chybu ve výpočtu zavinil sám například oklamáním zaměstnavatele. Platí, že zaměstnavatel, který nesrazil pracovníkovi daň ve stanovené výši, může tak dodatečně udělat nejdéle rok poté, co byla nesprávně sražena. Plátce daně, který nesrazil ve stanovené výši zálohu, může ji dodatečně za uplynulé zdaňovací období srazit nejpozději do 31. března následujícího roku ­ lhůta tedy může být 3 měsíce až 15 měsíců od okamžiku sražení záloh. Daň včetně částky vyplývající z ročního zúčtování daňových záloh, která nebyla sražena vinou poplatníka, může být spolu s příslušenstvím daně plátcem daně sražena do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k nesprávné srážce došlo. Tříletá lhůta platí i u záloh na daň, prostě vždy, když zaměstnanec zaviní jakýkoli nedoplatek.

Autor je daňový poradce

Jak zdanit roční kupon na MHD

Zaměstnanci mohou dostat bezplatně roční kupon na MHD, který zaměstnavatel pořídí ze zisku po zdanění. Současně je jeho hodnotu nutné zdanit jako by to byla součást mzdy a odvést z ní i pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Nákup kuponu může být pro zaměstnavatele také daňovým nákladem ­ stačí například sjednat v pracovní smlouvě, že kupon skutečně součástí mzdy je. Pak je nutné zdanit hodnotu kuponu na straně zaměstnance a odvést i pojistné. Lze dosáhnout i toho, aby kupon bylo možno pořizovat z daňově uznatelných nákladů a jeho hodnota nebyla zaměstnanci přidaňována, a nebylo odváděno ani pojistné.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Simone Giovannozzi
Netradiční zaměstnání: Se psy hledá lanýže a slušně vydělává

Říkají mu Simone Tartufi, tedy Simone Lanýž. To proto, že se živí prodejem aromatických hub. Dodává lanýže do špičkových italských, francouzských, německých...  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Vojtěch Lanna mladší
Syn pracovitého pantáty, který peníze z rodinných firem dával do umění

Vojtěch Lanna mladší byl synem takzvaného vltavského admirála. A byť byl jeho otec mimořádně schopný podnikatel, rozhodně nestál v jeho stínu. Rodinné firmy...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.