Muž mnoha tváří Marcel dělal právníka, modela i ochranku Václava Fischera

Marcel Šebek toho ve svých šestatřiceti letech stihl opravdu hodně. Vystudoval tři vysoké školy a právě dokončuje čtvrtou. Začínal u policie, pak ho zlákala práva, ekonomie a mediální komunikace. V Mense mu naměřili IQ 156.

Muž mnoha povolání Policista pochůzkář, člen hradní policie prezidenta, kaskadér, herec, bodyguard, | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Tak vysokou inteligenci jako vy má jen 1,5 procenta populace. Tušil jste, že máte takové schopnosti?

Neuvědomoval jsem si to. Až jednou, je to pár let, jsem si sedl k televizi, vzal si dvě Rubikovy kostky a skládal v každé ruce jednu. Byl jsem z toho nadšený, protože v mládí jsem ji nedokázal složit. Žena se na mě tehdy podívala a řekla: "Ty nejsi úplně normální - studuješ dvě vysoké školy najednou, pracuješ, sportuješ a teď tohle. Jdi do Mensy."

Šel jste tam?
Šel, proč ne. Dali mi tam nějaké testy, změřili čas a za pár dní poslali zprávu, že mi naměřili IQ 156. Stal jsem se členem, ale aktivně se nezapojuji. Hraní her a řešení hlavolamů mě neláká. Zachovávám si praktický pohled na život. Raději si jdu zasportovat nebo si přečtu nějakou zajímavou knížku.

Zajímavé profese

V rubrice Práce a podnikání zveřejňujeme rozhovory se zástupci zajímavých profesí, například s orlojářem, kamnářem, perníkářem, principálem nebo včelařkou.

Tím vysokým IQ se částečně vysvětluje váš dvoustránkový profesní životopis. Začněme od začátku. Po gymnáziu jste šel pracovat jako policista.
Ano. Lákala mě medicína, ale nevzali mě. Do té doby jsem hodně sportoval, dělal jsem závodně judo, kulturistiku a řekl jsem si, že to využiji právě u policie. Přihlásil jsem se, šel na rok na střední policejní školu, studium bylo částečně místo vojny, a pak mě zařadili jako pochůzkáře na plzeňské sídliště. Bylo to pro mě zklamání, vysnil jsem si, že budu u hradní policie. Ale nevzdal jsem to - každý měsíc jsem do Prahy posílal dopis s žádostí o přijetí. Když jsem jich odeslal asi patnáct, tak mě pozvali a přijali. Už toho mého obtěžování měli zřejmě dost.

Chodník jste "šlapal" necelé dva roky. Jaký byl nejsilnější zážitek?
Řešili jsme běžné delikty na velkém sídlišti - krádeže, rvačky, alkohol. Výhodou bylo, že jsem si uměl s lumpy poradit, právě díky judu a kulturistice. Pamatuji si, když si jeden zřejmě zfetovaný muž zabouchl dveře od bytu. Byl nahý a nevěděl, co má dělat, pak ho napadlo, že má otevřené okno a že k němu vyšplhá do třetího patra po hromosvodu. Jenže ten hromosvod asi do dvou metrů chrání kovový profil. A on ten šplh nezvládl, spadl přímo na ten profil a zabodl si ho do hýždí, dostal se mu až k plícím. Za tři týdny byl ale zdravý. Na tohle si živě vzpomínám.

Jaká byla policejní služba na Hradě u prezidenta Václava Havla?
Byly to skvělé dva roky. Pomáhal jsem okradeným turistům, podílel jsem se na ochraně Hradu a někdy i prezidenta samého při jeho pracovních cestách. Václav Havel byl milý, otevřený člověk. Ve volných chvílích jsem navštěvoval kaskadérské tréninky. Díky tomu jsem dostal pár rolí v českých i zahraničních filmech. Přivydělával jsem si také modelingem. Ale pak jsem se potřeboval nějak intelektuálně posunout.

Šel jste studovat policejní akademii a chtěl být detektivem.
Přesně, ale netrvalo dlouho a vykročil jsem jiným směrem. Studium se hodně orientovalo na právnické věci, a tak jsem si řekl, že když už jsem s tím začal, tak to udělám pořádně. Přihlásil jsem se zároveň na práva. Také jsem odešel od hradní policie a přijal nabídku pracovat v bezpečnostní agentuře bývalého kolegy. Byl jsem dva roky bodyguardem senátora Václava Fischera.

Co bylo dál?
Zaujal mě inzerát, že v hotelu Hilton hledají manažera bezpečnosti. Přihlásil jsem se na konkurz a vzali mě. Tvořil jsem bezpečnostní koncepci hotelu, zastupoval jsem ho v kontaktu s policií a záchranáři, navrhoval jsem rozmístění kamer, plánoval a zajišťoval služby bezpečnostní agentury, sledoval podezřelé. Tváří se jako hosté, jsou slušně oblečeni, pohybují se po hotelu zcela jistě, ale v nestřeženém okamžiku odnesou cizí zavazadla nebo se jdou zdarma najíst ke švédskému stolu v restauraci. Pracoval jsem v Hiltonu i v době útoku na newyorská dvojčata a tehdy jsme museli hodně změnit způsob ostrahy a zpřísnit ji.

Po roce jste šel zase dál. Lákala vás manažerská práce.
Stále ale měla policejní nádech. Zajišťoval jsem bezpečnost pro velká obchodní centra. Dělal jsem něco podobného jako v Hiltonu, ale s mnohem větším počtem zaměstnanců. No a pak jsem v roce 2003 dokončil práva. A pokud se tomuto oboru chcete věnovat, musíte mít praxi. Po nějaké době tápání jsem přijal nabídku stát se advokátním koncipientem v malé právní kanceláři. Zajišťovali jsme především právní servis jedné velké realitní společnosti. Současně jsem začal studovat Vysokou školu ekonomickou, spojení práva a ekonomiky mi přišlo rozumné. Po srovnávacích zkouškách jsem nastoupil rovnou na magisterský obor, do čtvrtého ročníku.

A hned po ekonomii jste se vrhl na mediální komunikaci?
Manželka se inspirovala mým studijním nadšením a přihlásila se na fakultu sociálních věd. Obor mě vzhledem k mým literárním ambicím zaujal, a tak jsem ji doprovodil na přijímačky a také uspěl.

Co na všechna ta studia říkají vaši rodiče?
Myslím, že už se v těch mých školách úplně ztrácejí. Jenom mi vždycky řeknou: "To už máš zase promoci? Tak my teda přijedeme." Maminka mi pak pokaždé vzdychne do ucha: "To máš asi po tom předkovi Šebkovi ze Štáhlav, co stavěl v Rakousku-Uhersku železnice a byl za to císařem Františkem Josefem I. povýšen do šlechtického stavu." A zase jedou domů do Plzně.

Pomáhá vám vysoké IQ v práci? Proč ji tak často měníte?
Vzhledem k tomu, že mozek je můj pracovní nástroj, jeho větší výkon určitě není k zahození.

Co vás obvykle vede ke změně zaměstnání?
Zpravidla potřeba dalšího rozvoje a růstu. Stagnace a stereotyp zkrátka nejsou to, v čem bych nacházel zalíbení. Po dosažení jedné mety okamžitě vyhlížím další výzvu.

Zpátky k zaměstnavatelům. Jejich výčet už se blíží ke konci.
Od roku 2007 do loňského léta jsem byl právníkem u jedné developerské společnosti. A mé současné zaměstnání je projektový manažer u firmy McDonald’s. Je to skvělá práce. Mám na starosti nemovitosti - řeším agendu stávajících objektů, vyhledávám nové lokality pro další rozvoj sítě. Zde mám opravdu pocit, že firma, ve které pracuji, šlape jako hodinky. Každý má své místo, každý přesně ví, co má dělat, a to na všech úrovních - od personálu v restauracích až po nejužší vedení.

Vy se ale potřebujete stále posouvat. Pochybuji, že za pět let ještě budete na tomto místě, u této firmy.
Zatím neplánuji odejít, jsem spokojený. Chci dokončit studia a pak zřejmě na chvilku změním náplň svého volného času. Chtěl bych se věnovat vlastní literární tvorbě. Občas mi uveřejní nějaký článek v novinách nebo časopisu, k vydání mám připravenou básnickou sbírku a dvě knihy lehčího žánru - takové to "čtení do vlaku". Časem bych se ale chtěl pustit do nějakého většího literárního díla. Potkal jsem hodně lidí, zažil spoustu věcí, na zajímavou knihu už by to určitě vydalo.

  • Nejčtenější

Podnikání střídaly chyby i ztráty. V Babicích dnes mají úspěšné České tropy

23. března 2024

Podnikatelský příběh Pavlíny Molkové začal před více než třicet lety ve Švýcarsku. „Všimli jsme si...

Ignoruje vás kolega v práci? Jak poznat pasivního agresora a jak se mu bránit

25. března 2024

Očekáváte a potřebujete od kolegy spolupráci, místo toho se setkáváte jen s tím, že nedodržuje...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se mění. K lepšímu, či horšímu?

22. března 2024

Stěhování, rozvod, vážná nemoc nebo jen možnost ušetřit na splátkách, to jsou důvody, proč se...

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Auto nabourané na parkovišti. Kdo uhradí škodu?

29. března 2024

Poškozená vozidla na parkovištích v sídlištích, u obchodních domů, sportovních center či v...

Nákup stavebního pozemku na úvěr a bez zástavy? Pomůže stavební spořitelna

28. března 2024

Pořízení stavebního pozemku je dobrá investice. Ať už jako startovací pozice pro děti, pro uchování...

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...