Více informací o důchodech a důchodovém pojištění získáte na webu České správy sociálního zabezpečení. Ilustrační snímek

Více informací o důchodech a důchodovém pojištění získáte na webu České správy sociálního zabezpečení. Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Deset nejčastějších mýtů o důchodech

  • 58
Kolik peněz budu mít v důchodu? A budou vůbec nějaké? To jsou témata, která lidi zajímají. A není divu, že se kolem toho šíří mnoho mýtů a nejasností. Česká správa sociálního zabezpečení objasňuje nejčastější z nich.

1. mýtus

Starobní důchod se vypočítává z výdělků za posledních deset let zaměstnání před přiznáním důchodu.
To je omyl, který přetrvává z minulosti. Do roku 1995 se skutečně důchody počítaly z příjmů za posledních 10 let před nárokem na důchod. Od roku 1996 se pro výpočet důchodu zohledňují všechny příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Lidem, kteří půjdou do důchodu letos, se důchod počítá z úhrnu všech výdělků za roky 1986 až 2013.

2. mýtus

Výpočet důchodu se provádí z čisté mzdy.
Naopak. Pro výpočet důchodu se u zaměstnanců vychází z hrubých ročních příjmů, u osob samostatně výdělečně činných z ročního vyměřovacího základu (částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění). Hrubé příjmy i roční vyměřovací základy v rozhodném období, tedy od roku 1986 do kalendářního roku před přiznáním důchodu, jsou pro účely výpočtu důchodu ještě násobeny koeficienty mzdového nárůstu.

3. mýtus

Minimální výše důchodu je stejná jako minimální mzda.
Nikoliv. Minimální důchod a minimální mzda jsou odlišné pojmy i odlišné částky. Minimální výše procentní výměry důchodu činí podle zákona o důchodovém pojištění 770 korun. K procentní výměře důchodu náleží ještě základní výměra, která je stejná pro všechny důchody a činí v současné době 2 340 korun. Minimální měsíční výše důchodu přiznaného v letošním roce je tedy celkem 3 110 korun.

4. mýtus

Lidé v předdůchodovém věku nemají možnost se v předstihu dozvědět, kolik bude jejich důchod přibližně činit.
Mají. Kontrolou výpisu doby důchodového pojištění si mohou ověřit údaje v evidenci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které jsou podkladem pro budoucí rozhodnutí o jejich důchodu. K tomu slouží takzvaný Informativní osobní list důchodového pojištění, který ČSSZ zašle na vyžádání zdarma. Přesný výpočet důchodu pak provedou pracovníci ČSSZ až na základě řádně podané žádosti.

Pro orientační výpočet starobního důchodu můžete využít důchodovou kalkulačku na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, která pomůže provést přibližný výpočet důchodu, na který vznikne nárok až do roku 2020.

5. mýtus

Pokud doložím svědeckým prohlášením dobu, kdy jsem pracoval „načerno“, do důchodu se mi tato činnost započítá.
Ne. Pro výpočet důchodu nelze v žádném případě zohlednit práci „načerno“, protože za ni nebylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění a veden evidenční list důchodového pojištění. Svědecké prohlášení se využívá ve zcela mimořádných případech, například když doklady o zaměstnání byly uloženy v archivu, který byl zničen povodněmi nebo požárem a není jiná možnost, jak dobu zaměstnání prokázat. Svědky v tomto případě musí být osoby, které s dotyčným v uvedeném zaměstnání ve stejné době pracovaly.

6. mýtus

Brigády, které jsem vykonával před lety při studiu, se do důchodu nepočítají.
To je mylná domněnka. I krátkodobá brigáda, pokud zakládala účast na pojištění a je doložena, se počítá do doby pojištění a může mít na výši důchodu vliv. Celková doba zaměstnání (pojištění) se pro výpočet důchodu zaokrouhluje na celé roky dolů. Pokud je součet vašich dob například 42 let a 334 dnů, může měsíční prázdninová brigáda (31 dnů) pomoci k získání dalšího roku pojištění, a tím i vyššího důchodu.

7. mýtus

Vyloučená doba je období, které se pro výši důchodu nezapočítá.
Omyl. Vyloučenými dobami jsou doby, po které trvala takzvaná sociální událost bez výdělku, například doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba péče o dítě do čtyř let věku či péče o závislou osobu. Význam vyloučených dob je v tom, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že při výpočtu příjem nebude „rozmělňován“. Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad.

8. mýtus

Když ČSSZ nemá u žadatele o důchod nějakou dobu zaměstnání evidovanou, tak mu ji do důchodu nezapočítá.
Pokud při přiznání důchodu nebyla započítaná nějaká doba pojištění, protože ji ČSSZ neměla v evidenci a žadatel ji neprokázal, může ji doložit kdykoliv dodatečně, a to i když už důchod pobírá několik let (získá například potvrzení z archivu). Zápočet lze provést se zpětnou platností a vzniklý rozdíl ve výši důchodu doplatit až pět let zpětně od data, kdy byla chybějící skutečnost řádně doložena.

9. mýtus

Pro důchod se automaticky započítává celá doba studia či evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce.
Není tomu tak. Doba studia po 18. roce věku (v období do 31. 12. 2009) může být započtena nejvýše v rozsahu prvních šesti let. Doba studia získaná v období od 1. 1. 2010 se již do důchodu nezapočítává. Doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, se započítává nejvýše v rozsahu tří let. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku, lze započítat pouze jeden rok. Doba studia i doba vedení v evidenci úřadu práce jsou náhradní doby pojištění a pro výši důchodu se krátí na 80 procent.

10. mýtus

Když pracuji a zároveň pobírám důchod, výši důchodu to už nijak neovlivní.
Pokud příjemce starobního důchodu pobírá důchod v plné výši a pracuje, přesněji řečeno vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, zvyšuje se mu procentní výměra důchodu o 0,4 procenta výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Toto zvýšení se však neprovádí automaticky, musíte o ně požádat.