Jedna z nejdostupnějších letních brigád? Pokladní v supermarketu. Práce je to poměrně snadná, ale má jednu záludnost – odpovědnost za peníze, které jsou v kase. Zaměstnavatel po vás bude chtít většinou podepsat dohodu o hmotné odpovědnosti. Bude-li se namarkovaná částka lišit od vybraných bankovek třeba o pár stovek či tisícovek, strhne vám je z platu. „Není to tak, že by se chtěl pro nic za nic zbavit odpovědnosti. Je to standardní postup. Kdyby prodavači neodpovídali za peníze v obchodě, těžko by se to uhlídalo,“ říká pražská advokátka Zdeňka Beranová.
Podobná praxe se týká i jiných provozoven, kde zaměstnanci nakládají s penězi, či skladů se zbožím, za které odpovídají jeho hlídači.
Dohoda jen písemná
Za běžnou škodu zaměstnanec odpovídá, jen když firma prokáže, že ji zavinil. Navíc jen do 4,5násobku své průměrné mzdy. U hmotné odpovědnosti je to jinak – nikoho nezajímá, zda jste peníze či zboží špatně spočítali, nebo vám je nepozorovaně ukradl zloděj. Zaplatíte všechno do poslední koruny.
Podmínkou je předem uzavřená písemná smlouva. Nový zákoník práce ji už nenazývá smlouvou o hmotné odpovědnosti jako dřív, ale dohodou „o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování“; zkráceně se jí říká „dohoda o odpovědnosti“. Tak by měla být smlouva označena. „Pokud by nebyla písemná, není platná,“ upozorňuje Zdeňka Beranová. „Odpovědnost musí být také řádně vymezena. Nestačí napsat, že jste odpovědní za všechno, ale například za peníze v konkrétní kase či určité zboží ve skladu. Kdyby vás přeložili na jiné oddělení, museli byste podepsat novou smlouvu.“ Přeložení jinam je důvodem k odstoupení od smlouvy.
V dohodě by mělo být uvedeno, jak máte peníze či zboží chránit a jak máte postupovat při jejich vyúčtování a předávání. Dohoda se vztahuje jen na odpovědnost za to, co chybí, nikoliv na případ, kdy vám zboží ve skladu někdo poškodí..
 |
ŽIVOTOPIS: jak se správně prezentovat, abyste zaujali? |
Pozor na triky zlodějů!
Pokladna, za kterou sedí jen jeden člověk, je snadným cílem zlodějů. Pokud odlákají vaši pozornost a vezmou si část peněz, budete je muset doplatit. Dejte si proto pozor na jejich triky. „Stávalo se, že přišel člověk a chtěl rozměnit větší obnos, třeba pětitisícovku. Když jsem mu rozměňovala, shrábl všechny peníze i se svou pětitisícovkou a utekl,“ popisuje časté praktiky zlodějů Helena, která v centru Prahy prodávala lístky na kulturní akce. „Za měsíc jsem si vydělala třeba deset tisíc, pět tisíc jsem přitom musela doplácet.“ Jindy zloději s rozměňovanými penězi tak dlouho „čachrují“ (chtějí třeba pětistovku, dvě dvoustovky a stovku, pak si to „rozmyslí“ a chtějí za pětistovku a dvě stovky šest dvoustovek), až pokladní ztratí přehled, kolik peněz vlastně vydal.
Advokátka Zdeňka Beranová zdůrazňuje, že prodavač nemá povinnost rozměňovat peníze. „Pokud však zákazník něco kupuje, musíte od něj přijmout a vrátit mu na jakoukoliv platnou bankovku, i kdyby třeba zboží za dvě koruny platil pětitisícovkou.“ V takovém případě nejprve přijměte bankovku a uložte ji do pokladny. Až pak si připravte peníze k vrácení a nepouštějte je z ruky dřív, než je přepočítáte.
Co když vám zloděj ukradne peníze přímo z kasy nebo vám je vytrhne z ruky? „Okamžitě zavolejte ostrahu nebo policii. Pokud bude jasné, že vám peníze takto vzal někdo třetí, nebudete za ztrátu odpovídat,“ říká Zdeňka Beranová.
Kolik je odpovědných
Chce-li zaměstnavatel, aby za peníze či zboží odpovídalo více zaměstnanců najednou, musí uzavřít dohodu o odpovědnosti s každým z nich. Za ztrátu pak odpovídají jednotliví zaměstnanci podle poměru svých hrubých výdělků. Kdo vydělává víc, zaplatí poměrně větší část škody než ten, kdo vydělává méně. Vedoucímu zaměstnanci a jeho zástupci se jejich výdělek započítá dvakrát, takže budou platit dvojnásobek toho, co by platili jako běžní zaměstnanci.
Řadoví zaměstnanci navíc při společné odpovědnosti hradí škodu jen do výše svého měsíčního výdělku. To pro vedoucího a zástupce neplatí. Ti musí doplatit zbytek škody (opět podle poměru svých platů), i kdyby mělo jít o stovky tisíc.
