Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na britském smetišti vydělával český student 60 tisíc korun měsíčně

aktualizováno 
Je to zážitek k nezaplacení, shodují se mladí lidé, kteří zahraniční brigádu již vyzkoušeli. Díky ní se osamostatnili a dokázali si, že si umějí poradit v cizím prostředí. Někteří si i velmi slušně vydělali.

"Neseďte doma a jeďte do ciziny na brigádu, vrátit se přece můžete vždycky," radí student práv Jan Eisenreich. | foto: MF DNES

Příkladem je student práv Jan Eisenreich. Vyrazil po maturitě na tři měsíce na brigádu do Velké Británie. Když odjížděl z Česka, měl zajištěné pouze ubytování a netušil, kde bude pracovat. Tvrdí, že je to to nejlepší, co mohl udělat.

Našel si zaměstnání ve sběrném dvoře

"Když se nad tím zpětně zamyslím, tak právě shánění práce byla ta největší škola a jedna z nejlepších zkušeností. Když jsem se například ptal černocha, který sbíral na ulici odpadky, kde sehnal tuhle skvělou práci, nevěděl jsem, jestli mi odpovědí náhodou nebude nějaká ta rána metařským koštětem po hlavě," vzpomíná Jan Eisenreich.

Nakonec našel zaměstnání ve sběrném dvoře a náplní jeho práce v podstatě bylo jen ukazovat lidem, kam mají který odpad složit. Za tuto poměrně nenáročnou činnost dostával v přepočtu 60 tisíc korun za měsíc.

Tvrdí, že díky této brigádě poznal zblízka Londýn, což je pro něj nezapomenutelná zkušenost. Brigádu tedy hodnotí pozitivně – co se týká výdělku i zážitků. Lidé, kteří mají zájem vyjet na zahraniční brigádu, by podle něj měli znát alespoň základy cizího jazyka. "Neseďte doma a jeďte to zkusit, vrátit se přece můžete vždycky," dodává student.

Z brigády se stal plný pracovní úvazek

Vendula Krejčí studovala v Praze, školu však přerušila a v červenci roku 2010 se vypravila do Francie, kde si našla dlouhodobou brigádu. Pracuje jako animátorka. Za měsíc si vydělá 600 eur, tedy asi 14 600 korun.  Zaměstnavatel jí navíc hradí stravu, bydlení a telefon.

Vendula Krejčí

Vendula Krejčí

O peníze však Vendule ani tolik nešlo, chtěla získat nové zkušenosti, osamostatnit se a zdokonalit se ve francouzštině. Vše se jí díky brigádě podařilo. Zahraniční zaměstnání si našla sama přes internet. "Byl to dobrý nápad. Teď už mluvím plynně francouzsky, naučila jsem se fungovat v naprosto odlišném prostředí, stala jsem se zodpovědnější... A navíc jsem procestovala jih Francie," pochvaluje si mladá žena.

Před odjezdem studovala francouzštinu osm let, ale používat jazyk v praxi se naučila až na místě. Práce v cizině také udala směr její další profesní kariéře, původní pobyt ve Francii si po prázdninách prodlouží o další rok. Zahraniční brigády Vendula Krejčí každému doporučuje. Radí, aby lidé pomoc agentur vynechali, podle ní je lepší si všechno zařídit sám, protože agentury prý často nedodrží to, co slíbí.

Odjela dělat au-pair na pár měsíců. V cizině už zůstala

Michaela Vildová odjela v srpnu 2010 jako au-pair do Velké Británie. Prý na pár měsíců. Ale nakonec se jí tam zalíbilo a zůstala tam dodnes. Studuje North West College v Londýně a stále pracuje jako au-pair. Bydlí v rodině, kde dostává zadarmo i jídlo. Kombinaci práce a studia v pohodě zvládá. Týdně vydělává mezi 150 a 250 librami, což je v asi 4 200 až 7 000 korun.

Michaela Vildová

Michaela Vildová

Do Velké Británie však neodjížděla ani tak za penězi jako za poznáním jiné země a kultury. A to se jí splnilo. Na začátku pro ni bylo velmi těžké rozloučit se s rodinou na tak dlouho. Ale postupně si zvykla a svého odjezdu nelituje.

Za dobu, kterou ve Spojeném království strávila, vystřídala jako au-pair dvě rodiny. První si našla přes agenturu, druhou sama. "Nemám dobré zkušenosti s agenturami, ale jako první krok k nalezení brigády v zahraničí jsou lepší než hledání na vlastní pěst," říká Michaela Vildová. V Británii má v podstatě nový život, v angličtině se zdokonalila na úroveň rodilých mluvčí. Zájemcům o brigádu radí, aby si ohlídali hlavně to, co podepisují v pracovních smlouvách, těžko se od nich odstupuje.

Práci v Americe spojil s cestováním

Roman Moestl je středoškolský učitel. Během svého studia na vysoké škole vyzkoušel několik zahraničních brigád. Jednou odjel do USA, kde pracoval jako pomocná síla v kuchyni. Ve Francii byl celkem dvakrát, našel tam práci jako číšník. Na obou výjezdech mu zaměstnavatelé zajistili bydlení a stravu.

Roman Moestl

Roman Moestl

Ve Francii vydělával i s diškrecemi zhruba 400 eur, což je asi 9 700 korun měsíčně. Více však dostával ve Spojených státech, bez tuzérů 800 dolarů, tedy zhruba 13 700 korun za měsíc.

Sezonní práce měla podle něj kromě výdělku i další výhody: "Seznámil jsem se s tamním způsobem života, kulturou a hlavně jsem si mohl v praxi ověřit své jazykové znalosti. Také jsem poznal spoustu cizinců a mohl jsem si udělat obrázek o dalších národech. Možnost cestování po skončení brigády byla další přednost," vyjmenovává mladý muž.

Do Francie nepotřeboval žádné speciální povolení, stačilo jen vyplnit registrační dokumenty. Do USA bylo tehdy potřeba vízum, které mu zařídila agentura, přes kterou do Ameriky jel.

Podle Romana by se za oceán měli lidé vypravit výhradně s agenturou, protože jim to ušetří spoustu administrativních povinností. Ve Francii se prý bez francouzštiny prostě pracovat nedá a v USA je slušná úroveň angličtiny také nutná. Díky brigádě ve Francii měl později možnost vydělat si další peníze i v Česku, když provázel skupinu francouzských turistů.

A Romanova rada? Každý zájemce o zahraniční brigádu by si měl před odjezdem uvědomit, jak je na tom s cizími jazyky, a zamyslet se nad tím, zda na práci v cizině opravdu má. A hlavně, jak daleko chce vlastně jet, protože letenka za oceán může být drahá, což pak snižuje finanční výhodnost brigády.

Do ciziny jel poznávat, peníze byly bonus

Tomáš Stráník je typ člověka, který nevydrží dlouho na jednom místě. Zahraniční brigády mu dávají možnost cestovat s nulovými náklady a ještě si nějaké peníze vydělat.

Tomáš Stráník

Tomáš Stráník

V cizině na brigádě byl už víckrát – čtyřikrát v létě ve Velké Británii a jednou na celou zimní sezonu ve Francii. Tvrdí, že ani jednou nejel na brigádu kvůli penězům, ale aby se podíval tam, kam ho to lákalo. Práci většinou hledal až na místě.

Nejvíc peněz dostal, když pracoval jako pomocná síla v kempu v britském Newquay, kde se jeho čistý měsíční příjem pohyboval mezi 800 a 1 200 librami, což je asi 22 300 až 33 500 korun. A zároveň bydlel v karavanu, který mu zaměstnavatel poskytl zadarmo.

Tomáš Stráník své zahraniční výjezdy hodnotí kladně a říká: "Je to výborná šance osamostatnit se, zkusit si život v jiné zemi a hlavně poznat zajímavé lidi a nová místa. Je to nejlepší jazykový kurz, jaký může být. Navíc si můžete vydělat docela zajímavé peníze."

Služeb pracovních agentur při vyhledávání zahraničních brigád nikdy nevyužil a je k nim skeptický. Každému, kdo chce mít o své brigádě předem jasno, je ale doporučuje.

Pro zájemce o sezonní práce v cizině, kteří jedou poprvé, má užitečnou radu: "Doporučuji zaměřit se na hledání práce v zemích, které nejsou tak daleko a dostat se tam nestojí tolik peněz. Nemá cenu letět přes půl světa, abyste nakonec zjistili, že práce v zahraničí prostě není pro vás. Velká Británie je podle mého názoru ideální volba."

Podle Tomáše Stráníka má ten, kdo už někdy na zahraniční brigádě byl, větší šanci získat zaměstnání doma, protože je to první věc, která budoucího zaměstnavatele zajímá. Zpravidla si vyžádá kontakt a osloví zahraničního zaměstnavatele kvůli referencím.

Autoři:


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Grund, výkonný ředitel APMS
Placení esemeskami se stává terčem útoků podvodníků, varuje expert

Zaplatit za službu či zboží prostřednictví SMS je pohodlné a rychlé. Platíme takto třeba parkovné a jízdenky na MHD, kupujeme si hudbu a videa na internetu a...  celý článek

Ilustrační snímek
Exekuce sužují už i střední třídu, je to problém, varují odborníci

Do exekucí se dostávají už i lidé ze střední třídy, kteří si nikdy nemysleli, že se jim něco takového může stát. Ve videorozhovoru na to upozorňují odborníci.  celý článek

Ilustrační snímek
Kolik mají české domácnosti peněz a kam je investují?

Bohatneme, nebo jsme na tom hůře než v minulosti? A kupujeme raději nemovitosti, nebo akcie? Finanční a majetkovou situaci českých domácností v loňském roce...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.