Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na čem závisí výše vašeho starobního důchodu?

aktualizováno 
Výpočet přímých důchodů ovlivňují dva základní prvky, a to získané doby pojištění a výpočtový základ. Výše důchodu závisí především na těchto prvcích, které pojištěnec svou činností může přímo ovlivňovat.
Důchod

Důchod

Doby pojištění mají význam jednak pro splnění podmínek nároku na důchod (jednou z podmínek nároku na přímý důchod je získání stanovené doby pojištění), jednak pro stanovení výše důchodu, neboť důchod se stanoví z výpočtového základu danou procentní sazbou za každý celý rok doby pojištění (rokem pojištění se rozumí 365 kalendářních dní), přičemž při stanovení výpočtového základu lze obecně zohlednit jen ty příjmy, které byly dosaženy na základě započitatelné doby pojištění; nezapočítává-li se určitá doba jako doba pojištění, nelze vzít v úvahu ani příjem dosažený během této doby.

Doby pojištění

ZDP rozlišuje u dob pojištění dva pojmy: dobu pojištění (ve vlastním slova smyslu) a náhradní dobu pojištění. Pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu se náhradní doba pojištění hodnotí stejně jako doba pojištění, pokud v ZDP není stanoveno jinak (kromě hodnocení některých náhradních dob pro výši důchodu jen v rozsahu 80 % se jedná ještě o několik dílčích odchylek, které pro účely této publikace nejsou podstatné). Základní rozdíl mezi dobou pojištění a náhradní dobou pojištění je ten, že za dobu pojištění se platí pojistné na důchodové pojištění, zatímco za náhradní dobu pojištění se toto pojistné neplatí.

Doby pojištění a náhradní doby pojištění jsou v ZDP vymezeny dvěma způsoby, a to v závislosti na časovém období. Doby pojištění a náhradní doby pojištění od 1. ledna 1996 (tj. za účinnosti ZDP) definuje ZDP prostřednictvím institutu účasti na důchodovém pojištění s tím, že v některých případech je třeba splnit ještě další podmínky pro to, aby se účast na důchodovém pojištění hodnotila jako doba pojištění nebo náhradní doba pojištění. Doby pojištění a náhradní doby pojištění před 1. lednem 1996 (tj. před účinností ZDP) jsou v ZDP vymezeny odkazem na předpisy platné před 1. lednem 1996 a to tak, že doby zaměstnání získané podle těchto dřívějších předpisů před 1. lednem 1996 se pro účely ZDP považují za doby pojištění a náhradní doby získané podle těchto dřívějších předpisů před 1. lednem 1996 se pro účely ZDP považují za náhradní doby pojištění.  

Pracovní poměr

Jedná se o pracovní poměr podle zákoníku práce. Není zde podstatné, byl-li pracovní poměr založen pracovní smlouvou, volbou nebo jmenováním, jedná-li se o pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou, nebo jde-li o pracovní poměr hlavní, vedlejší nebo souběžný, anebo o pracovní poměr na plný nebo částečný úvazek. Podmínkou pro to, aby se pracovní poměr hodnotil jako doba pojištění, je, aby v době svého trvání zakládal účast na nemocenském pojištění. Pracovní poměr se považuje za dobu pojištění.

Účast na nemocenském pojištění nezakládá pracovní poměr sjednaný se zaměstnavatelem, který nemá sídlo na území České republiky. Účasten nemocenského pojištění není též zaměstnanec v pracovním poměru, který vykonává tzv. příležitostné zaměstnání. Za příležitostné zaměstnání se považuje nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích; za příležitostné se považuje dále zaměstnání, jehož obsahem je pouze činnost malého rozsahu, tj. zaměstnání, v němž příjem nedosahuje ani 400 Kč za kalendářní měsíc (do 31. prosince 1992 se jednalo o částku 120 Kč za kalendářní měsíc).

Od roku 2008 budou platit podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, nová pravidla účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění. Podle tohoto zákona bude zaměstnanec v pracovním poměru účasten nemocenského pojištění, pokud

  • vykonává zaměstnání na území České republiky (za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice), popřípadě v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a není povinně pojištěn podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonává zaměstnání, a má trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu EU,
  • zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů a
  • sjednaná částka příjmu za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodného příjmu; v roce 2007 činí částka rozhodného příjmu 1 500 Kč; byla-li sjednána částka příjmu nižší než 1 500 Kč za kalendářní měsíc, avšak v některém měsíci bylo ve skutečnosti dosaženo příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu, vzniká účast na nemocenském pojištění jen v tom měsíci, v němž bylo dosaženo tohoto příjmu ve výši rozhodného příjmu.

Příklady

Zaměstnanec sjednal pracovní poměr na dobu určitou od 1. září do 7. září 2000 a mzda za tuto dobu činila 3 000 Kč. Protože se jedná o příležitostné zaměstnání (pracovní poměr netrval déle než sedm kalendářních dní), nezakládá tento pracovní poměr účast na důchodovém pojištění.

Zaměstnanec sjednal vedlejší pracovní poměr na dobu neurčitou s malým pracovním úvazkem a mzda měla činit 350 Kč měsíčně. Protože se jedná o příležitostné zaměstnání (obsahem tohoto pracovního poměru je činnost malého rozsahu s příjmem nedosahujícím stanovené hranice), nezakládá tento pracovní poměr účast na důchodovém pojištění.

Zaměstnanec sjednal pracovní poměr na dobu neurčitou se mzdou 10 000 Kč měsíčně. V měsíci srpnu požádal o neplacené volno a pracoval pouze jeden den, za který dosáhl příjmu 350 Kč. Zaměstnanec bude účasten důchodového pojištění, neboť se v daném případě nejedná o příležitostné zaměstnání (příjem v měsíci srpnu sice nedosáhl částky 400 Kč, avšak pracovní poměr byl sjednán tak, že příjem za měsíc měl převyšovat tuto částku).

Zaměstnanec sjednal v roce 2008 pracovní poměr na dobu neurčitou se mzdou 1 400 Kč mûsíčnû. Protože sjednaný příjem nedosahuje aspoň rozhodného příjmu (tj. částky 1 500 Kč měsíčně), nezakládá tento pracovní poměr účast na nemocenském pojištění a tedy ani účast na důchodovém pojištění.


REKLAMA


Úryvek je z knihy
"Kdy do důchodu a za kolik" 
vydané nakladatelstvím
Grada Publishing,
více informací naleznete na
www.grada.cz

Komerční prezentace:
KB Penzijní Fond
Uzavřete si ZDE smlouvu o penzijním připojištění
s nejefektivněji hospodařícím penzijním fondem na trhu.
.... více na www.pfkb.cz


Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
V Česku už se dá pojistit pro případ teroristického útoku

Teroristických útoků v Evropě a dovolenkových destinacích, při kterých zahynuli nebo byli zraněni lidé, se v posledních letech událo několik. Donedávna se na...  celý článek

Ilustrační snímek
O kolik peněz přijdete na nemocenské a jak finanční ztrátu zvládnout

Onemocnění nebo úraz jsou nepříjemné záležitosti. A když se jejich léčba prodlouží, situace se ještě víc komplikuje, a to po finanční stránce. Jak se připravit...  celý článek

Ilustrační snímek
Častý omyl Čechů: evidenční list důchodového pojištění je k ničemu

Ne každý doklad patří do koše. Pokud jste zaměstnaní a vyhodíte evidenční list důchodového pojištění, který vám vystaví každý rok váš zaměstnavatel, děláte...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.