Z Ruska k nám přichází nová banka.

Z Ruska k nám přichází nová banka. | foto: Profimedia.cz

Na český trh přichází ruská Banka

  • 1
První česko-ruská banka, pohrobek IPB, v listopadu otevře přepážky. Financovat chce hlavně obchod, bude nabízet i investice do ruských akcií a fondů.

"Když si sednete v Rusku do letadla, letíte 12 hodin a pořád máte pod sebou Rusko."

Slova majoritního vlastníka První česko-ruské banky Romana Popova, která včera pronesl v Praze, jsou tak trochu symbolem toho, že velká země má i velké plány. A sám Popov nyní spíše než nad Ruskem bude létat nad Ukrajinou a Slovenskem do Prahy.

První česko-ruská banka, kterou před 12 lety založila později zkrachovalá IPB, chce totiž letos v listopadu otevřít své brány českým firmám i fyzickým osobám.

Jde přitom o vůbec první ruskou banku, která od rozpadu bývalého Sovětského svazu získala novou licenci v zemi Evropské unie. Tu jí vydala Česká národní banka na začátku května.

Banka se chce podle Popova zaměřit hlavně na české a ruské obchodní firmy, kterým nabídne úvěry, zajištění rizik, transfery a směnu korun a rublů. Nabízet chce i zprostředkování investic do ruských akcií a fondů. "Nemyslíme si, že dosáhneme nějakého vedoucího postavení na českém trhu, ani tu nebudeme budovat síť poboček," uvedl Popov. První česko-ruská banka si založila pro Česko dceřinou firmu s názvem Banka pro mezinárodní spolupráci. Podle Popova není jisté, jestli si v tuzemsku nakonec neponechají své tradiční jméno.

Na ruském trhu, kde má licenci přes 1 100 finančních subjektů, patří banka podle objemu aktiv do dolní části první stovky. Jejími klienty jsou podle Popova hlavně středně velké soukromé podniky, ale i České aerolinie, české velvyslanectví i "několik českých občanů".

Banka má zajímavou historii. Spolu s IPB ji založila v roce 1996 ruská banka Vozrožděnije, ta však v době ruské finanční krize z ústavu vystoupila a IPB ovládla celý společný podnik.

V roce 2000 však zkrachovala IPB, a protože její majetek získala ČSOB, přešla do jejích rukou i česko-ruská banka. ČSOB ji nechtěla a poslala ji do státní České konsolidační agentury. Ta v roce 2002 prodala 75 procent banky ruské firmě Strojtransgaz, kterou založili lidé spojení s tamním plynárenským kolosem Gazprom.

Klíčovou postavou v managementu Strojtransgazu se stal právě vystudovaný matematik a finančník Roman Popov. Ten později získal svůj podíl částečně od ČKA, ale i od Strojtransgazu, který se loni rozhodl z banky odejít. Jako akcionáři banky se tak objevil Popov se 74,45 procenta a prezident Strojtransgazu Viktor Lorenc s 25,25 procenta.

A Strojtransgaz je dnes plně v rukou Gazpromu.
"Nechápu, proč bychom měli být nějak spojováni s Gazpromem," odmítá však spekulace o propojení s plynaři Popov.

Roman Popov (36)

Vystudoval matematiku a finance v Moskvě. V roce 1994 nastoupil do Strojtransgazu, kde se dostal do čela firmy. Další majitel banky,Viktor Lorenc, je prezidentem Strojtransgazu, který dnes patří Gazpromu. Banka má v Rusku aktiva 13,8 miliardy Kč a vlastní kapitál čtyři miliardy korun.

Ani vstup banky zpátky do Česka nebyl jednoduchý. O licenci žádali finančníci centrální banku natřikrát, poprvé už v roce 2004.

Kvůli nejasným vlastnickým vztahům ji však předtím nezískali. Letos v květnu si pak centrální banka na ruské bankéře postěžovala ve speciální tiskové zprávě, kdy kritizovala jejich slova pronesená v Moskvě. Tam tvrdili, že licenci v Česku získali díky politické podpoře. Viceguvernér Miroslav Singer to odmítl, a to poměrně ostře. První česko-ruské bance vzkázal, že doufá, že bude respektovat "jak nezávislost regulátoru na politických tlacích obecně, tak i fakt, že se pohybují v prostředí právního státu".

"Děkuji ČNB za důvěru, kterou nám dala. Budeme dodržovat zákony a budeme ve sféře, kde chceme dělat byznys, korektní," prohlásil včera Popov.