Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na co má nárok zaměstnanec, který se vzdělává

  10:30aktualizováno  10:30
Pokud zaměstnanec v rámci svého pracovního poměru studuje, zvyšuje svou cenu nejen na trhu práce, ale hlavně pro svého zaměstnavatele. Z jeho strany vzdělávání pracovníka vyžaduje určité úlevy, případně zajištění některých nákladů. Studium zaměstnance lze rozdělit do dvou kategorií: prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace.

S každou z těchto kategorií jsou spojeny různé povinnosti a jejich právní úprava se liší. Prohlubováním kvalifikace se rozumí udržování, obnovování a získávání nových poznatků v oboru, ve kterém zaměstnanec již potřebnou kvalifikaci má. Zaměstnanec je povinen si ji k výkonu sjednané práce soustavně prohlubovat. Z toho plyne, že mu zaměstnavatel účast na takovém školení může nařídit. Prohlubování kvalifikace však nelze zaměstnanci nařídit, pokud předpokládané náklady na toto studium přesáhnou 100 000 korun.

Doba strávená studiem je výkonem práce a zaměstnanci za ni náleží mzda vplné výši. Zvyšování kvalifikace pro zaměstnance znamená, že může poté vykonávat práci, kterou dosud nemohl dělat. Zaměstnavatel zvyšování kvalifikace nemůže nařídit, musí se na něm se zaměstnancem dohodnout. Během zvyšování kvalifikace se zaměstnanci poskytuje neplacené volno. V případě, že je předpokládané zvýšení kvalifikace v zájmu zaměstnavatele, může být zaměstnanci z jeho strany poskytnuto volno a náhrady mzdy. Někteří zaměstnanci po zvýšení, nebo prohloubení kvalifikace chtějí dát výpověď a nově nabyté znalosti zhodnotit v jiné firmě. Aby se tak nestalo, může zaměstnavatel v případě, že náklady na zvýšení nebo prohloubení kvalifikace zaměstnance dosáhly vyšší částky, uzavřít dohodu o zvýšení nebo prohloubení kvalifikace.

Ovšem jen v případě, že předpokládané náklady na studium přesáhnou 100 000 korun. V takové dohodě musí být uveden druh kvalifikace, způsob jejího zvýšení, doba, na kterou se zavazuje zaměstnanec setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru. Nesmí chybět ani zmínka o nákladech, které zaměstnanec povinně zaměstnavateli uhradí, jestliže nesplní svůj závazek setrvat u něho v pracovním poměru, a o nejvyšší celkové částce, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit. Sepsání takové dohody není jednoduchou záležitostí, jak by se mohlo na první dojem zdát. Doporučuji proto zaměstnavatelům v případě uzavírání takové dohody požádat o její sepsání advokáta nebo podnikového právníka.



Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.