Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Na daně zbývá poslední měsíc. Kdo si pospíší, dostane přeplatek dřív

  • 55
Na odevzdání daňového přiznání finančnímu úřadu zbývá poslední měsíc. Nenechávat vše na poslední chvíli se vyplatí nejen proto, že se vyhnete frontám na samotném konci března. Čím dřív požádáte o případný přeplatek, tím dřív vám stát peníze vyplatí.

Finanční úřad má totiž na vrácení přeplatku třicet dnů ode dne, kdy žádost podáte.

Žádost o vrácení přeplatku se podává tak, že vyplníte bílý rámeček na straně čtyři hlavního dvojlistu pro daň z příjmů fyzických osob a daňové přiznání podepíšete. Pokud rámeček nevyplníte, o přeplatek nepožádáte a budete čekat, že vám stát vrátí peníze automaticky, dočkáte se nepříjemného překvapení a nedostanete nic. Součástí rámečku na čtvrté straně je kromě údajů pro identifikaci platby (číslo účtu) také datum žádosti.

Internetové daňové přiznání najdete ZDE

Datum žádosti by mělo být totožné s datem podání daňového přiznání (při osobním podání datum razítka na podatelně finančního úřadu, při podání na poště datum doručenky). Toto datum je pro finanční úřad závazné, protože právě od tohoto dne začíná úředníkům běžet ona třicetidenní lhůta pro vrácení přeplatku. Finanční úřad přeplatek v této lhůtě skutečně vrátí za předpokladu, že nemá pochybnosti o jeho správnosti. Pokud ano, může s poplatníkem zahájit daňové řízení, kterým se tato lhůta posouvá.

Roční zúčtování příjmů. Jen pro některé, ale s odpovědností zaměstnavatele

Přeplatku se mohou dočkat i ti, kteří nemají zákonnou povinnost podávat daňové přiznání. Jim provádí vypořádání daňové povinnosti mzdová účtárna zaměstnavatele v podobě ročního zúčtování. O roční zúčtování bylo nutné požádat do 15. února. Nehodí se pro všechny, jeho výhodou je ale přenesení odpovědnosti za správnost daňového přiznání na zaměstnavatele, který vrácení daně zohledňuje v zálohách odváděných ze mzdy.

Výpočet ročního zúčtování záloh musí zaměstnavatel provést nejpozději do 31. 3. 2009 (nejpozději v březnové výplatě). O vracené přeplatky se snižují zálohy strhávané každý měsíc z výplaty. Zjednodušeně řečeno díky přeplatkům dostává takový zaměstnanec od březnové výplaty více peněz, než byl zvyklý.

Firmy jsou na přeplatky zvyklé. Občané už méně

Daň z přidané hodnoty (DPH) je z pohledu vracení peněz z finančního úřadu směrem k plátci obvyklejší než daň z příjmů. Zjednodušeně řečeno - vše, co si kupujete od obchodníků nebo výrobců, je zatíženo daní z přidané hodnoty. Koupíte-li si hodinky nebo deodorant, tak si můžete být jisti, že ve vámi zaplacené ceně je obsažena DPH.

Prodávající je povinen vám vystavit daňový doklad, na kterém snadno zjistíme výši DPH a takzvaný základ daně. Tím to pro vás jako drobného spotřebitele skončí, avšak prodávající jako plátce DPH musí tento daňový doklad evidovat a DPH z něj odvést finančnímu úřadu. Celá evidence DPH je u plátců založena na bilanci DPH na vstupu a na výstupu.

Finanční úřad má třicet dní na vrácení přeplatků na daních

V případě DPH neexistuje žádná zvláštní procedura, jako je tomu například u daně z příjmů fyzických osob. Plátci DPH podají standardním způsobem přiznání k DPH, kde vyčíslí své vstupy a výstupy. Rozdíl mezi nimi vyčíslí do kolonky nadměrný odpočet a čekají. Finanční úřad má třicet dní (platí zde stejná lhůta jako u fyzických osob a přeplatků z jejich daně z příjmů) na vrácení přeplatku. DPH se podává nejpozději k 25. dni měsíce následujícího po zdaňovacím období.

Vracení přeplatku může provázet kontrola ze strany finančního úřadu, který samozřejmě může mít pochybnost o oprávněnosti nadměrného odpočtu. To už záleží na posouzení správce daně a je to plně v jeho kompetenci.

, pro iDNES.cz