Zavedení pojistného u dohod o provedení práce zvýší administrativu. Ilustrační snímek

Zavedení pojistného u dohod o provedení práce zvýší administrativu. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Na dohodu nově až 300 hodin, ale s platbou pojištění

  • 47
Pokud Senát schválí navrhovanou změnu v zákoníku práce, ztratí oblíbená brigáda na dohodu o provedení práce na atraktivitě. I když se zvýší možný počet odpracovaných hodin ze 150 na 300 ročně, budete muset z částky nad deset tisíc korun odvádět pojistné.

Podle odborníků nejde o promyšlenou a dobrou změnu. "Zaměstnavatelé i zaměstnanci se této novince brání. Pokud by se z příjmů z dohody neplatilo pojistné tak jako dosud, odpadla by i podstatná část nové administrativní zátěže, jako je povinnost přihlašovat a odhlašovat zaměstnance, rozvrhnout pracovní dobu a poskytovat náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti," vysvětluje Michal Kašpárek z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík. 

Podle něho stojí za ministerským návrhem platit pojistné zjevně snaha o navýšení fiskálních příjmů. "Snahu ulehčit život zaměstnancům a jejich zaměstnavatelům nehledejte. Dohody s měsíční odměnou vyšší než stanovený limit, tedy deset tisíc korun, budou ale výjimkou, protože práce prodražená o pojistné samozřejmě nebude ekonomicky zajímavá. Navýšení příjmů státního rozpočtu tak bude spíše zanedbatelné, pokud se vůbec dostaví," dodává Kašpárek.

FAKTA: Dohoda o provedení práce

  • Novinka: Zavedení hranice 10 tisíc korun pro odvod pojištění – nad tuto částku budou muset zaměstnavatelé a pracovníci odvádět zdravotní a sociální pojištění, každý svou poměrnou část.
  • Jak je to teď: Hranice pro odvod pojistného neexistuje, sociální a zdravotní pojištění se neplatí.
  • Novinka: Na dohodu o provedení práce bude možné odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 300 hodin za jeden kalendářní rok.
  • Jak je to teď: Dnes se na tuto smlouvu dá pracovat jen 150 hodin ročně.

Nově i náhrada mzdy za nemoc

Další problém v nové úpravě je to, že zaměstnavatele budou muset poskytovat náhradu mzdy během prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti všem nemocensky pojištěným zaměstnancům. "Ano, bohužel, nově tedy i zaměstnancům pracujícím na dohodu o provedení práce s měsíčním výdělkem vyšším než deset tisíc korun."

V této souvislosti podle Michala Kašpárka pracovněprávní specialisté živě diskutují o tom, jak pro tyto účely rozvrhnout týdenní pracovní dobu, protože bez jejího rozvrhu nelze určit, za jaké období náhrada mzdy přísluší a za jaké nikoliv. "Sjednání pracovní doby pro tyto účely bude možná jen formální a možná se nebude týkat všech dohod o provedení práce," říká Kašpárek.

Ani hospodářská komora s úpravou u dohody o provedení práce nesouhlasí. "Nový zákoník práce jako celek vnímáme pozitivně. Ale rozhodně nesouhlasíme s vybíráním pojistného u dohod o provedení práce nad deset tisíc korun měsíčně. Tímto krokem vlastně dojde k setření rozdílů mezi dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti. Toto opatření by mohlo mít za následek zvýšení nezaměstnanosti," varuje tiskový mluvčí hospodářské komory Petr Kopáček.

"Navíc by mohlo dojít k přesunu některých zaměstnanců do šedé ekonomiky. Pracovní dohody mají významný vliv na flexibilitu pracovního trhu a jakékoliv omezování či znevýhodňování bude mít za následek snížení této flexibility," dodává Kopáček.

Dohoda místo pracovního poměru

Renata Krásová Janelová z personální společnost Hays Czech Republic vysvětluje důvody, proč ministerstvo práce a sociálních věcí takovou změnu prosazuje.

"Doteď se z dohody o provedení práce platí jen 15procentní daň zaměstnance, což je ve srovnání s ostatními smlouvami výhodné pro zaměstnance i zaměstnavatele. Zřejmě se to ale zneužívá. Spousta lidí dostane místo klasické pracovní smlouvy, třeba i na dobu určitou, například na sezonu, jen dohodu o provedení práce, čímž obě strany – zaměstnavatel i zaměstnanec – vlastně okrádají stát," míní Renata Krásová Janelová.

Institut dohody o provedení práce by podle ní měl být určen hlavně pro příležitostné brigády a přivýdělky. Tedy tam, kde je klasická pracovní smlouva nevýhodná právě z důvodů administrativy – začátek a ukončení práce, nárok na dovolenou, dodržení pracovní doby a podobně.

"Už jen to, že se v současnosti neodvádí u dohody o provedení práce pojistné, a zaměstnanci tak nejsou účastni důchodového pojištění, jasně ukazuje, že by se tato dohoda neměla využívat pro pracovní poměry, které můžou být uzavřené na základě pracovní smlouvy. Skutečnost je ale jiná," dodává Krásová Janelová. Právě kvůli tomu bude tedy nově platit povinnost uvést dobu, na kterou se dohoda uzavírá, a po skončení pracovního poměru vystavit potvrzení o zaměstnání jako v případě ostatních smluv.

Co říkají na chystanou změnu zaměstnavatelé

"Máme několik lidí na brigádnických pozicích. Výhoda nové úpravy spočívá v tom, že je můžeme déle zaměstnat, tedy celkem na 300 hodin oproti stávajícím 150. Na druhou stranu tato změna přinese vyšší náklady na brigádníky, což není pro zaměstnavatele výhodné. Při shánění praxe to budou mít horší navíc mladí lidé," míní Radomír Taláb ze společnosti Blue Ocean Management.

"Pro Metrostav je změna okrajovou záležitostí. Navrhovaná úprava se v chodu naší společnosti nijak výrazně neprojeví. Dohody o provedení práce prakticky nemáme. Důvod je prostý - preferujeme stabilní zaměstnanecký vztah, protože do zaměstnanců investujeme nemalé peníze na bezpečnostní i profesní školení, lékařskou péči, ochranné pomůcky. A navíc stabilní pracovní týmy si lépe osvojí potřebné návyky a standardy," reaguje František Polák, tiskový mluvčí Metrostavu.

"Změny přinesou zaměstnavatelům zátěž. Pokud výdělek zaměstnance v kalendářním měsíci přesáhne částku deset tisíc korun, dojde k rozšíření okruhu nemocensky a důchodově pojištěných osob i o zaměstnance pracující na základě dohod o provedení práce. Tím podle mého názoru přestane být dohoda o provedení práce jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele atraktivní, a to nejen z finančního pohledu," uzavírá Petra Sochorová z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.