Jsou to jednoduché počty - důchodců přibývá, pracujících je méně, takže výše starobního důchodu od státu bude stále nižší. I kdyby vláda začátkem příštího roku schválila takzvanou velkou důchodovou reformu, odborníci nepochybují o tom, že si lidé budou muset na penzi spořit i sami.
Pouze s penězi od státu by se totiž ve svých 65 až 70 letech dostali na pokraj bídy. Co tedy mají současní třicátníci, čtyřicátníci a padesátníci dělat, aby mohli jít do penze bez starostí?
Třicátníci
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška je právě třicítka ideální věk, kdy by mladí měli začít spořit na stáří, a doporučuje jim založit si penzijní připojištění v maximální výši, na kterou stát poskytuje zvýhodnění. V současné době je to 1 500 korun měsíčně.
Penzijní připojištění má nyní podle průzkumů 60 procent lidí, ale většina z nich si spoří jen částku mezi 200 až 500 korunami. Více si totiž mnoho lidí nemůže dovolit. A to je právě ten problém. Naspořené peníze jim tak ve věku, kdy přestanou pracovat, nepřinesou takovou pomoc, jakou nyní očekávají a jakou budou potřebovat.
"Za slušný důchod lze považovat částku, která odpovídá zhruba 85 procentům dosavadních životních nákladů. Tedy člověk, který odchází do důchodu a jeho měsíční výdaje jsou 20 tisíc korun, potřebuje pro slušný důchod asi 17 tisíc korun," vypočítává analytička Miriam Hanáková ze společnosti Benefita. Výdaje domácností přitom postupem let porostou, a tím se bude zvyšovat i částka potřebná pro život v penzi.
Program pravidelného spoření
Finančně výhodnější je investice do podílových fondů. Ve třiceti si můžete dovolit více riskovat. Zapojit se lze například do takzvaného programu pravidelného spoření.
"Měsíčně ukládáte peníze do fondů spravovaných renomovanými investičními společnostmi. Takové spoření je dlouhodobé a můžete si vybrat z různých rizikových profilů. Na rozdíl od penzijního připojištění není program podporovaný státem, ale na druhou stranu může přinést vyšší zhodnocení díky rizikovějším investicím," dodává Pavel Sobíšek, podle něhož lze rizikový profil v průběhu doby spoření měnit, aby s tím, jak se blíží doba odchodu do penze, rostla jistota naspořené částky.
Většinou se zpočátku investuje dynamičtěji, když se blíží doba výplaty, přelévají se investice třeba do dluhopisů a fondů peněžního trhu.
Investujte do vlastního bydlení
Pokud je pro vás obtížné spořit, uvažujte o koupi domu nebo bytu na hypotéku. Vyřešíte tím nejen své vlastní bydlení, ale pomůžete si i na stáří. Peníze, které dáváte každý měsíc za nájem, by mohly stačit na splátky a nemovitost bude po letech vaše.
"Důchodce bydlící ve vlastním jako by pobíral další penzi ve výši nájmu, který by jinak musel platit. Tedy od pěti do 15 tisíc měsíčně, což výrazně převyšuje výši renty, kterou jednoho dne budou lidé pobírat z penzijních fondů," upozorňuje Libor Dušek z myšlenkového centra IDEA-CERGE-EI.
Ideální je peníze rozložit do více produktů.
Čtyřicátníci
"Porostou-li v budoucnu reálné mzdy jen o dvě procenta ročně, jako tomu bylo doposud, za 21 let budou mít noví důchodci, jimž je dnes 44 let, životní úroveň odpovídající dnešním 15 tisícům," uvádí Libor Dušek. Chybějících pár tisíc měsíčně tak budou muset někde uspořit.
Dobrým řešením je penzijní připojištění, ukládat však musíte aspoň tisícovku měsíčně. Například spoříte-li v penzijním fondu 280 korun měsíčně po dobu 25 let, dostanete na konci vyplaceno jen 150 tisíc. Když tuto částku rozložíte na 15 let, přilepšíte si k důchodu jen necelou tisícikorunou měsíčně.
Kdybyste si tedy chtěli zvýšit penzi o dva tisíce korun, museli byste po celou dobu posílat 800 korun měsíčně.
Akciové fondy jsou pro odvážné
Jako čtyřicátníci máte ještě čas investovat do podílových fondů, zpočátku si můžete dovolit i rizikovější investice, třeba do akciových fondů. Obchod s cennými papíry je však pro zkušenější lidi. Riziko propadu akcií, a tedy i ztráty peněz je vysoké, ovšem případné zhodnocení je daleko vyšší než u jiných investic - kolem devíti procent.
Přesto ale odborníci nedoporučují investovat do akcií všechny peníze, ale jen část. Čím více peněz můžete ukládat, tím širší by mělo být vaše portfolio. Když budete ukládat každý měsíc tisícikorunu do smíšených podílových fondů s očekávaným průměrným výnosem čtyři až pět procent ročně, budete mít na účtu za 25 let přibližně 600 tisíc korun. To vám zvýší penzi o tři tisíce korun na dalších 15 let.
Padesátníci
Zapojit se do programu pravidelného spoření, které je úročeno zhruba dvěma procenty, není pozdě ani v padesáti. "Doba deseti až patnácti let by měla stačit na určité zhodnocení, jen je třeba být opatrnější a vyhýbat se v posledních letech spoření rizikovějším investicím," říká Pavel Sobíšek.
"Otázka je, kolik toho dnešní padesátník dokáže naspořit. Pokud si dosud žádné rezervy nedělal, musí buď začít odkládat měsíčně desetitisíce, nebo se smířit s tím, že mu na udržení životní úrovně bude muset stačit nižší částka."
Aby si přilepšil k důchodu dvěma tisícovkami měsíčně aspoň na 15 let, musel by nyní do penzijního fondu přispívat 2 500 korun každý měsíc.
Stavební spoření se vyplatí, i když ne tolik jako dřív
V tomto věku je také dobré využít výhod státem podporovaného stavebního spoření. Přestože se podpora nyní sníží, stále je stavební spoření díky čtyřprocentnímu zhodnocení po dobu šesti let zajímavým produktem. Při vkladu 20 tisíc korun ročně budete mít za šest let na účtu přibližně 140 tisíc korun. Do odchodu do penze zvládnete určitě ještě jeden cyklus a necelých 300 tisíc korun vám zaručí 1 700 korun měsíčně k penzi až do osmdesátky.
I v padesáti máte ještě šanci vydělat si v podílových fondech. Zpočátku investujte vyváženě, v posledních letech konzervativně. Za tisícovku měsíčně můžete po 15 letech získat k dobru asi 250 tisíc korun, což je přilepšení k penzi zhruba 1 400 korun na dalších 15 let života.
Šedesátníci
Z pravidelných spoření se doporučuje především to stavební. I v šedesáti je možné si ještě založit penzijní připojištění, velkého výnosu se však už nedočkáte. Přilepšit si k penzi můžete také pronájmem své nemovitosti.
Odborníci radí vlastní byt či dům prodat a přestěhovat se třeba na chalupu. Nebo vyměnit byt za menší a peníze ušetřené za nájem a energie využít ke zlepšení životní úrovně.
