Nakupovat akcie jen proto, že rostou, to je ten nejstupidnější důvod na světě.
Tento známý výrok Warrena Buffetta může klidně vystihovat všechny úspěšné investory, kteří v průběhu svého života dokázali na finančních trzích vydělat pohádkové jmění. A to prakticky jen díky tomu, že se řídili vlastním úsudkem, intuicí, vědomostmi a zkušenostmi a neposlouchali rady většiny.
Jedním z nejznámějších, jestli ne vůbec nejznámějším investorem, je určitě Warren Buffett – s nadsázkou přezdívaný věštec, nebo také mudrc z Omahy. První akcie nakoupil již jako jedenáctiletý. Po následném poklesu a opětovném růstu je prodal s dvoudolarovým ziskem na akcii (nakoupil po 38, prodal po 40 USD). Zjištění, že po měsíci měla jedna akcie hodnotu 200 dolarů patrně mělo na jeho další investiční myšlení velký vliv. Stal se nejznámějším a nejúspěšnějším zastáncem dlouhodobé hodnotové strategie a vyplatilo se mu to. Základem je podle něj nakupovat akcie pouze v oblastech, kterým investor rozumí, takové, které mají kvalitní management zaručující růstový potenciál, nízkou zadluženost, dobré jméno a pravidelně se zvyšující zisk. Pak akcie drží co nejdelší dobu i když jejich kurs dočasně klesá (nikdy například neprodal žádnou z akcií svých společností).
Právě držení akcií i přes jejich výrazný pokles je však trnem v oku jeho kritiků. Vyčítali mu to zejména v době propadu trhů po roce 2000, i když on sám se vyhnul šílenství kolem internetových firem (tvrdil, že jim nerozumí). Jeho kritici mu rovněž zazlívají, že v posledních letech stále častěji porušuje svá základní pravidla a více riskuje. Jeho zatím posledním investičním záměrem je nákup akcií amerických železničních společností.
Inteligentní investor jde proti davu
Dalším velkým investorem, který měl zásadní vliv i na samotného Buffetta, byl Benjamin Graham. I přes výjimečné studijní výsledky ho hned po ukončení studia na univerzitě zlákal svět peněz a v 29-ti letech založil svou první investiční společnost. Ani propad akciových trhů v letech 1929 – 1932 ho neodradil, právě naopak. Zjistil, že akcie je nejlepší nakupovat tehdy, když mají vzhledem ke své hodnotě nízkou cenu. Prakticky se tak stal otcem hodnotového investování, které pak dále rozvíjel Warren Buffett. Dalším důležitým rysem jeho investování bylo zjištění co nejdetailnějších informací o firmě.
|
Základní pravidla nákupu akcií podle Warrena Buffetta 1. Pravidelný růst zisku na akcii společnosti více než 10 % ročně 2. Ochranná známka společnosti známá po celém světě, společnost by měla nabízet dlouhodobě potřebné služby a nemusí bojovat s konkurencí. Kupovat akcie podniku, kde hlavním faktorem pro rozhodnutí zákazníků koupit je značka a ne cena výrobku. Vyhýbat se akciím podniku, kde rozhoduje cena výrobku. 3. Společnost má velice schopné vedení, které slouží co nejlépe svým akcionářům. 4. Firma má nízký stupeň zadlužení, malý sklad, vysokou výnosnost vlastního kapitálu, vysoké cash flow. Return On Total Capital (ROTC) nad 12 %. |
Akcie podle něj nemá pro investora představovat pouhý symbol na kurzovním lístku, ale „podíl na vlastnictví podniku, jenž má vlastní hodnotu, nezávislou na kurzu akcie“ (Inteligentní Investor, Grada 2007). Při výběru akcií se řídil podobnými pravidly, jaké později používal i Warren Buffett (znát odvětví, resp. společnost, vysoké obraty firmy, nízká zadluženost, pravidelný růst v posledních letech, nízká cena akcie a nepodstupování měnového rizika). Není nutné dodržet striktně všechna pravidla, ale je potřebné vybrat ta, které nám vyhovují a řídit se jimi.
Základem je podle Grahama nenechat se strhnout davem a emocemi. Zjednodušeně se pak dá říct, že je potřeba nakupovat od pesimistů, kteří akcii nedocení a prodávat optimistům, kteří akcii přecení. Rozhodně však nedržel akcie několik desítek let.
Král spekulantů – velký neúspěch?
Všechny tyto metody jsou určeny především dlouhodobým, pozičním obchodníkům. Že jsou kapitálové trhy skutečně zajímavým místem, kde se uživí zejména ti, kteří jdou vlastní cestou, však dokazuje zcela opačný případ. Jak je pro mnohé dlouhodobé defenzivní obchodníky modlou Warren Buffett, tak je pro spekulanty doslova bohem muž jménem Jesse Livermore.
„Trend is friend“, „trh není nikdy dost vysoko, aby se nedal koupit a nikdy příliš nízko, aby se nedal prodat“, „maximalizace zisků a minimalizování ztrát“, to jsou pravidla, kterými se řídil tento investiční génius. Poučením pro investory snad může být to, že právě na porušování svých pravidel několikrát doplatil krachem (stále se ale dokázal dostat zpět na vrchol).
S ostatními zmiňovanými obchodníky se určitě shodl v jednom: nikdy nenásledovat investiční tipy. Pomohla mu k tomu samozřejmě vlastní zkušenost a sám tuto chybu všech nezkušených začátečníků rád zneužíval. Stačilo, když doporučil v některém renomovaném deníku akcie společnosti, které vlastnil a následná davová hysterie se už postarala o jeho zajímavý zisk. Mnohými kritizovaný, mnohými obdivovaný nakonec zakončil život vlastní rukou ranou z pistole ve věku 63 let. V dopisu manželce označil svůj život za velký neúspěch.
Ten, kdo porazil dvě centrální banky
Dalším známým „potížistou“ finančních trhů je George Soros. Člověk, který svými spekulacemi dokázal položit na lopatky centrální banky Itálie a zejména Anglie a vydělat na tom přes miliardu dolarů, je dalším z těch, který především věří svému úsudku, je schopen porozumět vývoji na trhu a řídit se vlastní intuicí. Koncem 60. let založil fond Quantum, který se stal jedním z nejúspěšnějších a největších investičních fondů na světě.
Kontroverzní finančník, kterého mnozí považují za původce několika ekonomických krizí (především kvůli ekonomické krizi v Asii na konci 90. let.), je na druhé straně ale také klasickým příkladem bohatého filantropa, který vynaloží miliardy dolarů na dobročinnost. Jeho odpůrci mu nejčastěji vyčítají to, že kritizuje spekulace, na nichž sám vydělal. Ani on však není neomylný a párkrát se mu jeho spekulace pěkně prodražily (již zmiňovaná asijská krize, spekulace na splasknutí technologické bubliny, kterou však o rok předběhl). Podle Sorose však není důležité, jestli máme pravdu, nebo ne, ale to, kolik vyděláme když ji máme a kolik proděláme, když se zmýlíme. Momentálně jsou jedním z jeho favoritů investice do ekologicky šetrných technologií, nebo výroby ethanolu.
I když si mnoho lidí myslí, že základem úspěchu při investování je mít co nejvíce informací, znát všechny možné poučky a naslouchat zkušenostem těch nejlepších, nikdy to úspěch nepřinese. Všichni úspěšní investoři se totiž shodují na tom, že základem je všechna známá pravidla poctivě dodržovat, zkrotit své emoce a těžit z nálad a pošetilosti ostatních, místo toho, abychom se stali součástí davu.
