Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Japonsko dolehla finanční krize: export má problémy

aktualizováno 
Dva dny před Štědrým dnem oznámilo Japonsko výsledky zahraničního obchodu za listopad, které byly velmi znepokojivé. Ministerstvo financí druhé největší ekonomiky světa (měřeno HDP) uvedlo, že japonské exporty zboží se v listopadu propadly meziročně o 26,7 %. Snížily se sice i importy, ale pouze o 14,4 %, což nakonec vyústilo v deficit bilance zahraničního obchodu ve výši 223 mld. JPY.

Snížení úrokových sazeb Japonsku moc nepomolo. | foto: Profimedia.cz

Větší dovoz byl znatelný již už druhý měsíc v řadě, což se v Japonsku nestalo od roku 1980. Je sice pravdou, že listopad byl chudý na pracovní dny, ale i po zohlednění tohoto faktu zůstává japonská obchodní bilance ve velikém záporu.

Vývoj byl ještě horší u hlavního obchodního partnera Japonska – Spojených států, kam se exporty propadly dokonce o 33,8 %.  Ani asijské státy však Japonsko nepotěšily, když i ty snížily podstatně svou poptávku po zboží ze země zapadajícího slunce. Přitom ta byla dlouhou dobu velice stabilní a Japonci na ni do značné míry spoléhali.

Je jednoduché uhodnout, že propad exportu (34,5 %) nejvíce dopadl na sektor výrobců automobilů, což je tradičně značně procyklické odvětví, což znamená, že je silně spjato s vývojem globálního hospodářství (automobily jsou totiž statky dlouhodobé spotřeby a na nich v špatných dobách šetříme nejvíce). Dlouhodobě nejúspěšnější japonská automobilka a druhý největší světový výrobce vozů Toyota, odhaduje, že v tomto fiskálním roce, který končí v Japonsku v březnu příštího roku, dosáhne provozní ztráty, což by bylo vůbec poprvé za celých 71 let existence této společnosti.

Vinu nese samozřejmě celosvětová ekonomická recese, jejímž průvodním jevem je významně snížená agregátní poptávka. Japonsku uškodil ale ještě jeden fakt, a to rekordně silný japonský jen. Jeden dolar se dá podle momentální situace pořídit totiž i pod 90 jenů. Při přepočtu kurzem se pak japonské zboží stává v zahraničí relativně dražší, což způsobuje odbytové potíže japonským producentům.

Čím je tato situace ale zvláštní?

Japonci jsou vysoce spořiví, to znamená vysokou nabídku kapitálu na japonském kapitálovém trhu, což způsobuje - kromě jiných příčin - že v Japonsku je nízká úroková míra nebo-li zhodnocení kapitálu. Naopak ve Spojených státech, ve kterých jsou dobré investiční příležitosti a se kterými Japonsko čile obchoduje, jsou lidé posedlí utrácením svých prostředků, tedy mnoho úspor nevytvářejí, což znamená, že na americkém kapitálovém trhu je relativně nízká nabídka kapitálu, která vede k vyšší úrokové míře, a tedy většímu zhodnocení kapitálu. 

To znamená, že Japonci našetřený kapitál dlouhodobě teče z Japonska např. právě do USA, kde pomáhá profinancovat nové investice. To způsobuje, že Japonsko má dlouhá léta deficit na svém finančním účtu platební bilance, což dlouhodobě tlačí na depreciaci jenu. Slabý jen pak přirozeně pomáhá japonským exportérům a to ústí obvykle v přebytek na japonské bilanci zboží a služeb. Že je tomu skutečně tak, si můžete ověřit na přiloženém grafu.

Vývoj exportu a importu jako podílu na HDP v Japonsku

Když už i chorobně přebytkové Japonsko má na obchodní (i výkonové) bilanci záporné saldo, je vidět, že je situace vážně zlá. Jedná se sice zatím pouze o dva měsíce, ale je předpoklad, že schodky uvidí Japonsko i v měsících budoucích.

Japonská centrální banka Bank of Japan se snažila nedávno situaci exportérům ulehčit, když snížila svou klíčovou úrokovou sazbu na 0,1 % ročně. To by mělo tlačit na depreciaci japonského jenu. Toto snížení však bylo pouze v rozsahu 0,2 procentního bodu - a co víc, bylo doprovázeno i snížením klíčové úrokové sazby americké centrální banky Fed, a to podstatně razantnějším způsobem. Oslabování jenu se proto nekoná a japonští exportéři jsou ve špatné situaci.

Na exportu je však japonské hospodářství velice závislé, neboť se již dlouhá léta potýká se slabou domácí poptávkou (když Japonci šetří, tak logicky příliš neutrácí). Japonsko, které se v současné době nachází v recesi (splnilo podmínku dvou po sobě jdoucích kvartálů negativního růstu), bude pravděpodobně v recesi ještě pěkně dlouhou dobu.

Japonská centrální banka svým snížením úrokové sazby sledovala nejen oživení exportu, ale i oživení domácí poptávky. Dodávání likvidity do japonského bankovního systému však možná není nejlepším řešením. Japonsko se dost možná nachází v situaci, která je mezi ekonomy známá jako past likvidity. To znamená, že úrokové sazby jsou již tak nízko, že poptávka po penězích je téměř nekonečně úrokově citlivá. Další nalití peněz do ekonomiky tak nenachází kýženou odezvu. Toto pumpování likvidity do systému si však v budoucnu může vybrat svou daň v podobě zvýšené inflace.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

JOSEF ŠÍMA: ATELIÉR 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm  Cena 28,8 milionů korun...
Rekordní rok na českých aukcích: investoři utratili přes miliardu

Sběratelé a investoři loni utratili na aukcích 1,26 miliardy korun, padl historický rekord za obraz vydražený za nejvyšší cenu a řada umělců dosáhla nových...  celý článek

Ilustrační snímek
Penzijko, stavebko nebo fondy? Spočítali jsme výnosy oblíbených produktů

Nejprve se rozhodnete, že budete část svých prostředků ze mzdy dávat stranou. Pak si určíte, na co má rezerva sloužit, a v dalším kroku se rozhodnete, kam...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři investice, u kterých se nafukuje spekulativní bublina

Státní dluhopisy, akcie, nemovitosti, půjčky. U těchto všech nástrojů se vytváří gigantická bublina. K takovému závěru dojdete, když se začtete do finančních...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.