Osm a půl tisíce volných míst na více než pětačtyřicet tisíc podaných přihlášek - to jsou počty, se kterými si při letošních přijímacích zkouškách bude muset poradit Univerzita Karlova. Znamená to, že šanci na přijetí má zhruba každá pátá přihláška. Jde však jen o průměrné číslo: na některých fakultách (zejména technických) bude šance uspět mnohem vyšší, jinde naopak mizivá. Velké naděje si letos mohou dělat například uchazeči, kteří se přihlásili na všechny tři teologické fakulty: celkem jde totiž jen o necelou tisícovku lidí. Naopak: téměř nemožné bude uspět u zkoušek na psychologii. Ostatně - o tento obor je každoročně obrovský zájem. Letos se na ni na filozofickou fakultu přihlásilo 1635 uchazečů, přijato však bude maximálně padesát studentů a spíše i méně. "Uznávám, že tento poměr je naprosto nelidský. Budeme totiž moci vyhovět zhruba jen každému pětatřicátému zájemci," potvrdila nedávno proděkanka pro studijní záležitosti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Marie Königová. Na filozofickou fakultu se opět přihlásilo uchazečů nejvíce: na děkanát přišlo téměř deset tisíc dvě stě přihlášek. Na právnickou fakultu by se chtělo dostat šest tisíc dvě stě šedesát lidí, jen o něco méně (5649 přihlášek) letos zaregistrovala pedagogická fakulta. Všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě by chtělo studovat na šestnáct set uchazečů, ale na podzim jich bude do prvního semestru přijato jen zhruba čtyřista padesát. Obdobná situace je také na Institutu základů vzdělanosti: sem se přihlásilo dvanáct set šedesát osob, z nichž ale začít studovat budou moci jen tři stovky. Se všemi těmito čísly jistě řádně zamotá fakt, že jen málokterý student si podal jednu jedinou přihlášku. Šance by tedy obecně mohla být o něco vyšší. Z informací rektorátu Univerzity Karlovy vyplývá, že pětačtyřicet tisíc přihlášek si podalo zhruba třicet tisíc studentů, z nichž téměř dvě třetiny tvoří ženy. Těch se hlásí přes osmnáct tisíc: většina z nich, kolem sedmdesáti procent, si podala jednu přihlášku ke studiu, necelých třicet procent pak poslalo přihlášky dvě. Letošními rekordmany se pak stala pětice studentů, která si svorně podala osm přihlášek. Na Univerzitu Karlovu se letos přihlásilo přes šestnáct set cizinců, z nichž většinu tvoří Slováci. Ti narozdíl od dřívějších dob už nebudou muset platit školné. Zaručil jim to od ledna platný nový vysokoškolský zákon, podle nějž každý zahraniční student, který je schopen chodit na přednášky v českém jazyce, nemusí platit nic. Ostatní - kteří se bez přednášek v cizím jazyce neobejdou - budou i nadále školné platit. Šest set padesát a jeden rok stará Univerzita Karlova je v zemi považována za nejprestižnější vysoké učení. Potvrdil to rok starý reprezentativní průzkum agentury Sofres - Factum, při němž bylo osloveno více než jedenáct set lidí. Šestasedmdesát procent z nich uvedlo, že právě Karlova univerzita je podle jejich názoru v tuzemsku tou největší zárukou pro dobré budoucí uplatnění. Na druhém místě pak skončila Vysoká škola ekonomická v Praze, třetí České vysoké učení technické. Ani se zahraničními vysokými školami si univerzita založená Karlem IV. nezadala. "Předložili jsme lidem seznam věhlasných univerzit a řekli jim, aby je srovnali podle toho, jaké perspektivy poskytují svým absolventům. Z nabídnutých možností předčila Karlovu unvierzitu pouze univerzita Oxford, zatímco tak věhlasné školy jako Sorbonna, Cambridge či Yale zůstaly za ní," uvedla před časem autorka průzkumu Jitka Sýkorová. Prestiž univerzitě podle ní přiřkli zejména starší lidé a lidé s nižším vzděláním. Nejkritičtější byli Pražané a obyvatelé velkých měst.
22. června 1999
