Koncem roku probíhají na mnoha pracovištích firemní večírky. Na nich mají pracovníci nejen možnost se vzájemně lépe poznat a neformálně si promluvit, ale také se v dobrém i špatném pořádně zviditelnit. Někde jsou večírky součástí strategických plánů rozvoje firmy. Ze všeho nejvíc by měly být poděkováním zaměstnancům za celoroční práci jiným způsobem než finanční odměnou.
Ať už se odehrává firemní večírek v klasickém prostředí podniku nebo v atraktivních pronajatých prostorách třeba parníku nebo technického muzea, vždycky by to mělo být příjemné setkání, přínosné pro zaměstnance i vedení společnosti. "Firemní večírky měly původně upevňovat pozitivní náladu ve firmě, někde šlo dokonce jen o zdání dobré atmosféry," říká Jana Duffková, socioložka. "Zejména v Japonsku jim přikládali velký význam, protože dobré přátelské vztahy kladně ovlivňují výkonnost a motivaci pracovníků," dodává Jana Duffková. Zaměstnanec od podnikového setkání může očekávat možnost seznámit se s kolegy nejen přes pracovní úkoly, může vytvořit další neformální vazby, což se může hodit i v dalších pracovních kontaktech. Neměl by naopak očekávat, že bude mít příležitost "si to vyřídit s tou čůzou s účtárny," že se zadarmo dobře nají a napije, konečně ukáže šéfům, jaká je hvězda, nebo naplní i ty nejodvážnější erotické sny směřující k sekretářce oddělení. Nadřízení by na večírek neměli přicházet s přáním vyzvídat či dořešit všechny problémy, které nestihli v pracovní době. S pořádáním večírků by se to však podle Jany Duffkové nemělo přehánět - navození přespříliš přátelských vztahů a z nich plynoucí tolerance chyb zaměstnanců firmu spíše poškozují.
Co je v domě, není pro mě
Na firemních večírcích je často velmi uvolněná nálada, navazují se neformální vztahy. "Každý účastník takového večírku by měl mít na paměti, že i na večírku je stále zaměstnancem firmy, a podle toho se chovat," uvádí Jana Duffková. Není příjemné, když si další den ostatní povídají o žluté zimnici nebo o moru a nepamatují si duchaplné promluvy, ale jen jakoby nekončící nevolnost. Firemní večírek by se neměl stát závodem v konzumaci alkoholu a zdrženlivost se vyplatí i ve vztahu ke spolupracovníkům. Po příjemném večeru a sblížení se s kolegy nastávají všední dny a familiární vztahy by mohly být na překážku další spolupráci. Největší umění je odejít z večírku včas. Podniková setkání se často odehrávají v pátek nebo o víkendu také proto, aby byl čas si pročistit hlavu a v následujících dnech už večírek dalekosáhle nepřetřásat.
Mluviti stříbro, mlčeti...
Dobrý společník nevede jen monolog, ale umí naslouchat. Na setkáních obvykle krátce pohovoří někdo z vedení společnosti, je slušné věnovat mu pozornost. Nespolečenské je skákání do řeči a hlasité hlaholení na celý sál. To, co je vtipné ve filmových komediích, může být v realitě společenského večírku naprosto trapné. Účastník večírku by se měl vyvarovat pomlouvání nepřítomných stejně jako přítomných. "Vzpomínám, jak šéf měl skleničku s dvojitým dnem, skoro nepil, ale vždycky čekal, až se ostatní trochu opijí, a pak vyzvídal, co si o něm myslí. Dokonce očekával, že budou donášet na ostatní," připomíná si podnikové večírky z minulosti Jaroslav Novák z Prahy. Setkání není místem, kde by se mělo bojovat o přízeň šéfů proti ostatním kolegům ani pódiem pro uměleckou exhibici, která má v rodinném kruhu vždycky úspěch.
Jak úspěšně přežít firemní večírek
Šéf zůstává šéfem i na firemním večírku
Na to, co slíbí šéf na večírku, je dobré zapomenout ještě dřív, než to udělá on
Vymáhat splnění slibů z večírku nemá cenu
Pomáhat šéfovi na večírku z trapné situace se nevyplácí - pravděpodobně nikdy nezapomene, že jste ho nachytali v "nedbalkách"
Večírek není vhodné prostředí pro vyřizování úředních záležitostí
Dodržovat zásadu - je lepší, aby se o vás nemluvilo vůbec než špatně
Odejít včas
- úterý 21. prosince 1999
