Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Polsko dopadá finanční krize jen mírně

aktualizováno 
Světová krize dolehla už na všechny trhy v regionu, ale její důsledky se dost zásadně liší v jednotlivých zemích. Na rozdíl od Maďarska, které je krizí postiženo nejvíce, Polsko je krizí ovlivněno jen nepřímo a prochází krizí relativně dobře. Počítá se se zpomalením růstu HDP nebo propouštěním zaměstnanců v některých odvětvích, ale zásah krize bude určitě mírnější než v USA, většině zemí EU nebo v Maďarsku.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) - Polsko, Vršava | foto: Profimedia.cz

Polsko prožilo od roku 1989 velice dynamický rozvoj a momentálně je to sedmá nejsilnější ekonomika EU. Restrukturalizace hospodářství a příliv zahraničních investic způsobily, že země se stává významnou částí evropského hospodářství.

Velmi úspěšně se také daří polským firmám a investorům na zahraničních trzích. Díky stále relativně silné dynamice růstu HDP, vysoké domácí spotřebě, stabilnímu bankovnímu sektoru a investicím do infrastruktury spojeným s organizací evropského fotbalového šampionátu v roce 2012 se dá očekávat, že dopad na Polsko bude mírný.

V polském stavebnictví a zemědělství pracuje mnoho cizinců

Financování dosavadních projektů na rozvoj infrastruktury je zatím zajištěné. Na druhou stranu Polsko stále trápí několik nevyřešených problémů. Především další etapa restrukturalizace zemědělství nebo ekonomická emigrace, což při odhadu dvou milionů Poláků pracujících v zahraničí představuje zásadní problém. Právě kvůli tomu se země paradoxně potýká s obrovským nedostatkem pracovní síly a podstatnou část zaměstnanců ve stavebnictví nebo zemědělství představují už jen cizinci.

Polsko do vypuknutí světové finanční krize vykazovalo jeden z největších růstů HDP v Evropské unii a těšilo se velké důvěře zahraničních investorů. V posledních pěti letech se roční růst HDP pohyboval okolo 5 procent. Stejně tak v průběhu posledních několika let patřilo Polsko k pěti nejpopulárnějším destinacím pro zamýšlené zahraniční investice. V průběhu posledních tří let připlulo do Polska v investicích ročně 15 miliard eur.

Podstatné je, že polské HDP ve velké míře tvoří domácí poptávka, ve srovnání se Slovenskem nebo Českem je to v současné době výhoda. Polská ekonomika proto nebude tak výrazně zasažena snížením spotřeby v západních zemích. Dále pak Polsko obdobně jako Česká republika je blízko splnění Maastrichtských kritérií pro přijetí eura, na rozdíl od Česka má ale jasný plán a samotné přijetí eura je stanoveno na rok 2012.

Polský finanční systém

Finanční systém v Polsku funguje podobně jako v celé střední Evropě, ale můžeme zde najít i rozdíly. Například zadlužení pomocí hypoték představuje jen deset procent HDP, zatímco průměr EU je 45 procent. Zásadním rozdílem je také úroveň a obsah poskytovaných finančních služeb. Posledních 19 let v zemích střední a východní Evropy bylo ve znamení vzniku základního systému poskytování služeb běžným klientům či podnikům.

Finanční a bankovní trh není tak rozvinutý jako v západní Evropě či USA. Investování do agresivních investičních fondů je zlomkem procenta všech investic a díky tomu je polský finanční a kapitálový trh v bezpečí. Odhaduje se, že jen 2 procenta investic polských bank ležela v toxických papírech CDO.

Polsko nezasáhly žádné úpadky finančních institucí nebo bank. Jediným dopadem finanční krize je větší obezřetnost finančních institucí v rámci důvěry mezi bankami a udělování úvěrů klientům. Na rozdíl od Česka banky začaly soupeřit například v rámci termínovaných vkladů, kdy se nabízené roční zhodnocení dostalo až na 9 %. Stejně tak banky aktuálně nabízejí mnohem lepší podmínky vedení účtu a poskytování ostatních služeb.

Z pohledu bank je toto chování ideálně načasované, neboť na rozdíl od západní Evropy Poláci stále v menší míře využívají služeb bank. V současné době, kdy se lidé bojí investovat například na trhu s bydlením, je proto vhodná doba pro nalákání nových klientů na výhodné zhodnocení prostředků.

Na rozdíl od bankovního sektoru, který se zdá v bezpečí, velké turbulence zažívá polský kapitálový trh. Korelace mezi varšavskou burzou a burzami světovými je velice silná, taktéž výprodeje na rozvojových trzích zasáhly celý region východní Evropy. Změny kurzů společností kótovaných na varšavské burze i samotného indexu WIG 20 nejsou založeny jen na polských fundamentech, které jsou příznivější než ty světové, ale na tržní psychologii.

Z pohledu stabilizace polské ekonomiky jsou důležitá rozhodnutí centrální banky, která rozhoduje o úrokových sazbách a ovlivňuje tak i měnový kurz polského zlotého. Základní úroková sazba je momentálně na úrovni 6 %, a jelikož se zdá být jasné, že odhad růstu HDP na příští rok (4,8 %) je nereálný, odhaduje se, že v nejbližší době půjdou úrokové sazby dolů.

Od počátku roku 2008 ztratil index WIG20 49 % a klesl tak až na hodnotu 1 747 bodů (12. 11. 2008). Dá se očekávat, že špatné zprávy z USA a eurozóny budou udržovat trhy nadále nervózní, a tedy i varšavskou burzu. Dále pak pozici varšavské burzy zhoršuje i fakt, že zahraniční investoři berou trhy střední Evropy jako jeden, to znamená, že problémy například v Maďarsku citelně ovlivnily i měny či burzy v sousedních zemích.

Ještě donedávna polský zlotý patřil společně s českou korunou k nejrychleji posilujícím měnám světa, těžily také ze statusu bezpečných přístavů, díky jejich vysokému růstu HDP a relativně vyváženým bilancím jak státního rozpočtu, tak běžného účtu. Právě ale v této době si část Poláků brala hypotéky v zahraniční měně, neboť domácí úrokové sazby rostly, nejčastěji potom tedy ve švýcarských francích. S oslabením zlotého to ale způsobilo to, že hypotéky a splátky narůstaly.

Kreditní krize, kdy si banky mezi sebou nedůvěřovaly a neměly si zájem navzájem půjčovat volné peněžní prostředky, pak způsobila nedostatek švýcarských franků v polském bankovním sektoru. Centrální banka byla proto nucena zavést úvěrovou linku a poskytnout dostatečnou likviditu ve švýcarských francích bankám. Dá se proto říci, že kreditní krize tímto způsobem, ale v relativně malém měřítku, dopadá i na polské komerční banky.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Boj o klienty pokračuje. Banky vymýšlejí další trumfy

České bankovnictví se proměňuje. Konkurenční boj bank získat klienty na svou stranu nekončí, naopak pokračuje. Novým, nízkonákladovým bankám se podařilo získat...  celý článek

Petr Vosála
Setkává se s útoky na bankovní účty lidí. Češi jsou nepoučitelní, říká

Řada Čechů si myslí, že ovládá internetové bankovnictví, k platebním kartám se chová obezřetně a vyzná se přinejmenším v základech internetové bezpečnosti....  celý článek

ČSOB včetně Poštovní spořitelny má mobilní peněženku (Na Nákupy), kterou...
Revoluce v placení: Chytrým mobilem platí v obchodech už tisíce Čechů

Placení mobilem se v Česku stává hitem podobně jako placení pípacími kartami. Mobilní peněženku už využívá přes 15 tisíc Čechů a počty uživatelů každým dnem...  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.