Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na povolání politika se lze chystat už v základní škole

aktualizováno 
-
Povolání politik nemá v České republice zrovna velkou prestiž a ani způsob, jakým je ke správě věcí veřejných připravována nejmladší generace, není důvodem k přílišnému optimismu, že by se věci měly rychle změnit k lepšímu.

Na základních školách stále přetrvává stav, kdy občanská výchova se pohybuje jen v teoretické rovině: žáci se sice učí o demokratických pravidlech a toleranci, školní samosprávy ovšem neplní svůj úkol a dětské parlamenty zůstávají spíše ozdobou než fungující součástí veřejného života.

O věcech veřejných v dětských parlamentech

"Chceme, aby děti přicházely se svými vlastními nápady a dokázaly je samy představit a obhájit. Proto pomáháme rozvíjet dětské parlamenty v jednotlivých obcích. Do projektu je zapojeno více než sto dětských spolků, ve kterých se zajímají o věci veřejné mladí lidé od deseti do osmnácti let," sděluje Radka Čáslavová ze sdružení Duha, které projekt dětských parlamentů vede. Dětské parlamenty fungují v České republice při městech a školách, ale nově i při dětských domovech, a to i se zostřenou péčí. Problémy, které mladí lidé v tomto věku mají, jsou proto značně rozličné. Děti z dětských domovů narážejí na ústavní péčí omezená dětská práva. Při společných setkáních se tak zajímají především o režim a chod ostatních dětských domovech a snaží se spolupracovat s vedením dětských domovů. Ve vlastním časopise se pak informují o projektech jiných ústavů, které se snaží řešit velký problém, kam mohou odcházet plnoletí chovanci po dosažení osmnácti let věku.

Školní parlamenty mají jasnější podobu

Úspěšně se rovněž rozvíjejí školní parlamenty, které dostaly po počátečních nepochopeních ze strany učitelů a neadekvátních představách ze strany dětí každodenní spoluprací jasnou podobu. "Žáci měli zpočátku představu, že předloží vedení školy vlastní požadavky a to je splní. Když to tímto způsobem nefungovalo, museli se naučit vyjednávat, diskutovat a nabídnout také vlastní řešení," sděluje Radka Čáslavová ze sdružení Duha. Školní parlamenty tak mohou řešit problémy týkající se výuky, problémy s konkrétním učitelem nebo se zajímají o školní projekty, které probíhají na jiných školách. Dětské parlamenty již úspěšně pracují především ve Francii, ale i v jiných západoevropských zemích. Dlouholeté zkušenosti z těchto států ukázaly, že se rozhodně vyplatí podporovat dětskou samosprávu a brát ji vážně. I v České republice si po počáteční nedůvěře vybojovaly dětské akce své místo a starostové měst je nemohou podceňovat a nebrat vážně. Mladí zastupitelé se tak vyjadřují k problémům jim blízkých a praktickou a přirozenou cestou se učí zodpovědnosti a spolurozhodování. Zvyšují si rovněž právní povědomí, které je u české mládeže stále ještě nedostatečné.

Projekt Občan - škola demokracie?

V rámci tohoto projektu se žáci Základní školy v Obříství u Mělníka rozhodli poukázat na problém dopravy. V obci je totiž několik velmi nebezpečných míst, kde chybí chodník a dopravní situace je značně nepřehledná. Děti proto zaznamenávaly počet projíždějících aut, který je v obci mezi Prahou a Kralupy velmi vysoký. Zeptaly se na názor ostatních občanů obce a navrhly vlastní řešení. "Při společných diskusích ss občany a starostou zjistily, že se názory lidí na stejný problém značně liší a někdy i rozcházejí. Přestože obec zatím nepřišla sama s vlastním návrhem na zlepšení dopravy, poukázali žáci na problém, který i ostatní spoluobčané cítí jako palčivý, a otevřeli tak diskusi," sděluje ředitelka Základní školy v Obříství Jitka Kašová.

Kdy začít s občanskou výchovou?

Diskuse nad občanskými záležitostmi je možná již u žáků na prvním stupni. Ti pracují v rámci dvanácti lekcí na problémových situacích z občanského života, které jsou upraveny jejich věku. Žáci prezentují vlastní názor k příběhům, které jsou v každé lekci. Principy občanské společnosti tak zpracovávají praktickou metodou. "Program základů demokracie, Civitas, rozvíjí kritické myšlení a zpracování informací a nenutí k pouhému memorování poznatků. Diskuse a pracovní metoda vedou nejmladší žáky k uvědomování si zodpovědnosti na konkrétních praktických příkladech," sděluje Jana Válková z Ústavu výzkumu a rozvoje školství při PF UK v Praze. Tyto vlastnosti se jim budou jistě v budoucnu hodit - a to i tehdy, když si nezvolí dráhu profesionálního politika.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Alex Craffonara
Byl u nás Murdoch či princ Albert, říká šéf luxusní horské restaurace

V nadmořské výšce dvou tisíc metrů servírují mořské plody, zvou ty nejznámější DJ a zdejší večírky jsou vyhlášené tak, že sem jezdí celebrity z celého světa....  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.