Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na soucit a kvóty kašleme, říká šéfka nadace. Postižení chtějí ukázat, co umí

aktualizováno 
Raději než v pomocná lana od státu věří Božena Jirků, šéfka Nadace Charty 77, ve zdravý rozum manažerů zdejších firem. Podle jejího názoru potřebují lidé s handicapem hlavně šanci předvést svoje schopnosti a dovednosti.

Finanční krize řádně zvýšila počet lidí bez práce. To se muselo odrazit i na pracovních místech pro lidi se zdravotním handicapem. Kde se to nejvíce projevilo?
Takto situaci nevidím, podle mého názoru nereaguje trh práce v oblasti lidí se zdravotním postižením na aktuální ekonomickou situaci. Zaměstnávání těchto lidí a celá problematika kolem toho je běh na dlouhou trať a výkyvy nemá.

Podle čísel Českého statistického úřadu se však do roku 2008 počet zaměstnaných lidí s postižením zvyšoval. Dá se tedy říci, že obecně se situace na trhu práce pro tyto skupiny zlepšuje?
Vidíte, tento statistický údaj potvrzuje moje zkušenosti. Zaměstnávání lidí s handicapem souvisí s celkovou kulturou ve společnosti, s tím, o co se snažíme my všichni, kteří se v této oblasti pohybujeme.

Ukazujeme schopné mladé lidi, kteří mohou být velkou posilou ve firmě. Mluvím při každé příležitosti s manažery velkých firem i s majiteli malých firmiček o tom, jak jim tito lidé mohou pomoci nejen pracovně, ale i vytvořením zvláštní, velice příznivé atmosféry v pracovním kolektivu. Každý, kdo si to vyzkoušel, to potvrdí.

Myslíte, že na tom má zásluhu třeba legislativa či evropské programy?
Ani jedno, ani druhé. Je to běh na dlouhou trať a myslím, že tady fungují pouze dobré osobní zkušenosti a příklady.

Jak se vůbec díváte na stávající systém, tedy na daňové úlevy, zákonné povinnosti přijmout lidi s postižením pro větší firmy. Je to dostatečně motivující, jak pro firmy, tak pro uchazeče?
Považuji je za absolutně nemotivující, ale musím se také přiznat, že já jsem velký odpůrce všech daňových úlev a zákonných povinností. Vidím v praxi, že všechno lze zneužít a všemu se lze vyhnout. Jednoznačně preferuji plnohodnotné zaměstnání schopných, kvalifikovaných handicapovaných pracovníků.

Samozřejmě je třeba vzít v úvahu třeba drobné úlevy v práci, ale žádný schopný vysokoškolák, který třeba náhodou sedí na vozíčku, nepracuje méně nebo snad hůře, dokáže plnit pracovní úkoly a jeho nasazení je mnohdy vyšší než u zdravých kolegů.

božena jirků

vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Do roku 1991 pracovala jako redaktorka v Československé televizi, poté krátce zastávala pozici šéfredaktorky zpravodajství Rádia Vox.

Ve vedení Nadace Charty 77 působí od roku 2000. V nadaci působila již v devadesátých letech.

Organizovala například první velkou sbírku na Konto Míša,

Stála u zrodu Konta Bariéry, Ostrovů života či Počítačů proti bariérám.

Má dva dospělé syny a dvě vnoučata. Ráda chodí do divadla a čte, ale nejraději prý relaxuje na chalupě pod Milešovkou.

Mají samotní personalisté v Česku dost informací o těchto skupinách potenciálních zaměstnanců a jsou otevření k jejich nabírání, nebo je raději stále přehlížejí?
Určitě ne. Nikdy jsem si nemyslela, že třeba právě naše nadace se bude v této oblasti angažovat v takové míře, v jaké to děláme v posledních třech letech. Připravili jsme několik workshopů jak pro personální ředitele, tak pro vedoucí manažery jedné konkrétní počítačové společnosti.

Pozvali jsme nevidomou vysokoškolačku, neslyšící studentku a jednoho z našich stipendistů na vozíčku a tito lidé sami prezentovali vedení firmy, co umí, jaké podmínky jim dostačují pro to, aby se mohli zařadit do pracovního kolektivu.

Výsledek byl neuvěřitelný, v průběhu krátké doby zaměstnala tato společnost více než deset lidí se zdravotním postižením. Pravda ovšem je, že je vždy důležitý člověk, který konkrétně tuto práci dělá. Tady jsme měli velké štěstí na úžasného personálního ředitele. Po čase změnil zaměstnání, z firmy odešel a dnes už tak "hvězdné" výsledky nemají.

Jsou u nás v tomto směru firmy méně akční než třeba v západní Evropě?
Určitě je zaměstnávání lidí s handicapem běžnější ve firmách, které u nás působí jako pobočky velkých nadnárodních firem. Tam to prostě patří k firemní kultuře. U nás se to učíme, ale také už je řada firem, které lidi s postižením začínají cíleně hledat a přijímat do svých pracovních kolektivů.

Můžete být konkrétní, ve kterých firmách třeba dobře funguje zaměstnávání zdravotně postižených a na jaké pozice je nejčastěji nabírají?
Od roku 2006 jsme se zapojili do soutěže Zaměstnavatel roku a vyhlašujeme každoročně kategorii Zaměstnavatel bez bariér. To je pro nás v nadaci velká zkušenost. Poznáváme velké i malé zaměstnavatele.

Poznala jsem třeba mladou ženu, která založila firmu proto, že manžel je handicapovaný a ona nechtěla, aby byl bez práce. Byl prvním zaměstnancem a dnes jich má firma 16, z toho 12 se zdravotním handicapem. Náplní práce je vývoj aplikací a poskytování následné technické podpory. Díky charakteru práce a velice spolehlivému systému řízení projektů může firma přijmout šikovného zaměstnance prakticky odkudkoli. To je trend, takové firmy mají velkou budoucnost. Tato děčínská firma se letos stala vítězem naší kategorie v rámci soutěže a může se pyšnit značkou "Zaměstnavatel bez bariér".

Setkáváte se s tím, že takto znevýhodnění lidé nechtějí almužnu, ale raději se prosadí tím, co umějí? Chtějí spíše než umělé zvýhodňování raději rovné podmínky a šanci ukázat své kvality?
Jednoznačně souhlasím. V Kontu Bariéry se staráme o lidi, kteří chtějí dokázat, co umějí, a být za to odpovídajícím způsobem ohodnoceni.

Nemusí to být vždy počítačová firma, může to být třeba pekárna, která peče fantastické dorty a koláče a dodává je třeba do Francouzské restaurace Obecního domu. I tady pracují lidé, kteří dělají skvělé výrobky a chtějí být ohodnoceni za to, co umějí, a ne za to, že mají nějaký zdravotní handicap.

Můžete říci, jaké možnosti máte vy jako Nadace Charty 77 v otázce hledání práce pro handicapované občany?
Ke zvyšování zaměstnanosti handicapovaných napomáhá řada specializovaných webů. Jedním z nich je i Burza práce Konta Bariéry. V současné době je zde zaregistrováno více než 200 zaměstnavatelů a 250 uchazečů o práci se zdravotním handicapem.

Každý měsíc se objeví průměrně pět nových pracovních nabídek. Konto Bariéry také organizuje rekvalifikační počítačové kurzy v 25 učebnách po celé republice. V loňském roce je absolvovalo více než šest tisíc zájemců a práci získala více než stovka z nich.

A co letos, daří se vám i v této době realizovat nějaké novinky?
V letošním roce připravujeme zajímavý experiment, chceme tak deset až 12 našich šikovných studentů (Konto Bariéry totiž již 10 let vypisuje každoročně stipendium pro asi 75 handicapovaných studentů, vysokoškoláků, ale i středoškoláků) nebo i čerstvých absolventů umístit do firem na dvou- až třítýdenní stáž, kde budou stínovat manažery v nejrůznějších pozicích.

S jakými společnostmi jste na tomto projektu zatím domluveni?
Předběžně jsme domluveni třeba se společnostmi Wood & Company, PPF, ČEZ, Microsoft, TV Nova, ČSOB, ale i s dalšími. Na projekt jsme získali finanční prostředky právě od ČSOB, která se dlouhodobě o projekty, které souvisejí se získáváním vzdělání mladých lidí s handicapem, zajímá (o stáži handicapovaných v ČSOB si více přečtěte v našem předchozím článku).

Nyní tedy společně vyzkoušíme, jak se tito lidé osvědčí při krátkodobých stážích ve firmách, které zatím se zaměstnáváním handicapovaných zkušenosti nemají.

Co by vám ještě ve vaší práci pomohlo? Spoléháte na pomoc státu, nebo spíše věříte, že se změní tuzemské firmy?
Zaměstnávání handicapovaných se nezmění mávnutím kouzelného proutku. Je třeba dělat cílenou osvětu, ukazovat vynikající lidi, kteří dosahují výborných výsledků a vůbec jim v tom nebrání to, že sedí na vozíku.

Jak jsem se již zmínila, osvědčily se nám workshopy pro firmy, ve kterých sami lidé se zdravotním postižením vysvětlují špičkovým manažerům, jaké jsou jejich možnosti a také jejich omezení daná typem postižení – tělesné, zrakové, sluchové.

Věřím opravdu víc než nějakým opatřením tomu, že mladí moderní manažeři dojdou k tomu, že zaměstnáváním lidí se zdravotním handicapem prospějí nejen jim, ale také firmě a zdravému ovzduší v ní. Takové atmosféře ve společnosti chceme napomáhat i my v nadaci. Zní to možná jako pohádka, ale tudy opravdu vede cesta.



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.