Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na učení je vhodný čas v každém věku

  10:15aktualizováno  10:15
Naučte se něco nového, slyší nezřídka ti, kdo marně hledají práci či by rádi našli nějakou lepší. Jenže pro každého se hodí něco jiného.

První rada těm, kdo se rozhodli rozšířit si své obory ve snaze zlepšit šance na trhu práce, je jasná. Jazyky a počítače mají smysl vždycky, specifické odborné znalosti zejména tehdy, když skutečně máte šanci v oboru pracovat. Jenže problém není ani tak v tom, že Češi nevědí, co by se měli učit, ale v tom, že o něčem podobném ani neuvažují. "Učit se má význam pro člověka v každém věku.

Lidé by měli jít s dobou a měli mít zájem se přizpůsobovat vývoji a novým trendům. Čím více znalostmi člověk vládne, tím jednodušší je jeho pozice například při hledání nového zaměstnání. Vzdělávání má určitě význam, procvičuje mysl i omlazuje psychiku, dává prostor k růstu sebevědomí," zdůvodňuje snahu učit se něco nového Kristina Stiefelová z personální agentury Axial. Nejde navíc jen o snahu zlepšit si vědomosti ve vlastním oboru, ale třeba i o odvahu obor úplně opustit a naučit se něco nového. "Změna kvalifikace je v EU běžná, ale tady stále ještě přetrvává model vyučit se a pak čtyřicet let pracovat v oboru," říká Markéta Růžičková z Národního ústavu odborného vzdělávání.

Na druhou stranu studie ústavu nedávno ukázala, že i v Česku mnoho lidí pracuje v jiném oboru, než který vystudovali. Co se však mají učit a kdy s tím začít? "Přece každý to, co potřebuje. A je rozdíl mezi mladými a těmi dříve narozenými," říká ředitel Národního ústavu pro odborné vzdělávání Miroslav Procházka. Mladší lidé by podle něj měli vystudovat nejméně střední školu, kde získají nejen všeobecný základ, ale i odborné znalosti, naučí se jazyky a pracovat s informacemi a komunikační technikou. "Měli by ale školu opouštět s vědomím, že tím učení nekončí," upozornil. Lidé kolem pětatřiceti čtyřiceti let by naopak už měli studovat především to, co uplatní.

"To už opravdu závisí na každém konkrétním jedinci a na jeho představě o kariéře, už jen proto, že musí učení kombinovat s prací," míní Procházka. "Jistě ale i pro starší existují oblasti, které lze uplatnit skoro všude a v nichž je celková úroveň nedostatečná - cizí jazyky a používání informačních a komunikačních technologií," doplnil. Jak je učení důležité, dokládá následující případ. "Co zbývá konstruktérovi, který byl zvyklý kreslit své návrhy na rýsovací desce, když zákazník požaduje data elektronicky, a to v dvojrozměrné, či dokonce trojrozměrné podobě? Buď se stane nepotřebným, nebo zareaguje a své znalosti a odbornost doplní o formu zpracování - a jsme u práce s PC a speciálním softwarem," říká Miloslava Večerková z personální agentury Kappa.

Co se naučit...

... ve 20 letech
­ jazyky, nejlépe tím, že vycestujete do zahraničí, rozšiřovat si všeobecný rozhled
... ve 30 letech
­
jazyky, pokud možno v kvalitních kurzech,prohloubení specializace
... ve 40 letech
­
doplnit si jazykové vzdělávání, například v kurzech placených firmou, v níž lidé pracují, prohloubení specializace, nebo naopak změna oboru
... v 50 letech
­ jazyky, třeba v mezidobí hledání si nové práce, tato rada se týká všech věkových skupin, doplnění vědomostí v oboru
... v 60 letech
­ učení má smysl už ne kvůli práci, ale proto, že cvičení posiluje mozek a zpomaluje stárnutí, učit se lze cokoliv, jazyky či třeba historii na univerzitě třetího věku, rozvíjet koníčky

Má smysl, aby se člověk vzdělával třeba i v padesáti letech? "Člověk pohodlní, a čím je starší, tím méně se mu chce na sobě pracovat, ztrácí ambice a vzdává se osudu," tvrdí Kristina Stiefelová s tím, že není nic horšího než si říci - jsem starý. Padesátníci mají šanci i na účast v rekvalifikačních kursech. "Pokud je reálné, že uchazeč o zaměstnání v novém oboru práci najde, na rekvalifikační kurs ho bez problému pošleme.

Větší účasti těchto lidí v kursech brání spíše jejich nedůvěra ve vlastní schopnosti a nedostatek ochoty se učit," říká Martin Kouřil z havlíčkobrodského úřadu práce. Věková hranice pro odchod do důchodu se navíc stále posouvá. "V padesáti letech je před člověkem ještě pět až dvanáct let aktivního pracovního života, přece nerezignuji," soudí Večerková z personální agentury Kappa.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech
NÁZOR: Pět důvodů, proč jsou české mzdy nižší než na Západě

Mzdy jsou v Česku nízké a rostou pomalu. S tímto názorem se ztotožňuje řada lidí. Průměrný Čech si nyní vydělá 27 889 korun hrubého měsíčně. Většina však...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.