Místní firma tam takové kvalifikované síle v oboru metalurgie, která ovládá buď němčinu, nebo angličtinu, nabízela plat v rozmezí 9 až 12 tisíc korun měsíčně. Tedy tolik, co jinde nabízejí například traktoristům či dojičkám jen se základním vzděláním nebo přímo na Žďársku třeba barmanům, kteří rovněž patří k velmi požadovaným profesím. Naproti tomu vyučení frézaři kovů či soustružníci kovů, jichž potřebovali zaměstnavatelé v tomto regionu kraje Vysočina v prosinci nejvíce, by dostali základní nástupní plat nejméně 12 tisíc Kč. Stejnou sumu by v téže firmě získal i inženýr elektro s praxí tři roky a alespoň pasivní znalostí světového jazyka.
Projektantovi pozemních a vodohospodářských staveb přitom společnost z Dolní Rožínky nabízela 16 tisíc korun. Nezaměstnanost v okrese Žďár nad Sázavou dosáhla loni v prosinci 8,9 procenta, což byla 44. nejvyšší hodnota v zemi. Místní pracovní úřad evidoval 5285 žadatelů o zprostředkování práce a nabízel jim 191 příležitostí. Na jedno místo tak připadalo 28 lidí, což je dvojnásobek republikového průměru. Ze srovnání prosincových údajů z posledních čtyř let je přitom zřejmé, že loni v prosinci se nabídka volných míst na Žďársku dramaticky snížila. "Úřad práce přešel na nový režim evidence volných pracovních míst," vysvětluje mluvčí Eva Sekorová. "Výraznější pokles nabídky práce je zřejmý už od září, kdy začala být novinka uplatňována." Změna nastala proto, že mnozí zaměstnavatelé v rozporu se zákonem neohlašují úřadům obsazení nebo zánik volného pracovního místa, a ve Žďáru se chtějí vyhnout tomu, aby do takových firem zbytečně posílali uchazeče.
