Když se rozhodnete pro spořicí účet, vybírejte dobře. U tohoto produktu se totiž podmínky finančních ústavů značně liší. A to nejen výší úrokové sazby, kterou klientům nabízejí, ale i doplňujícími podmínkami, jež k účtu mají.
Paradoxně v mnohých bankách je výhodnější mít spořicí účet než termínovaný vklad. Ze spořicího účtu si můžete vzít peníze kdykoli, kdežto termínovaný vklad vám to bez penále dovolí jen k určitému předem domluvenému datu. Přitom například UniCredit Bank nabízí roční termínovaný vklad nejvýše za 0,95 procenta, pohodlnější spořicí účet za 2,5 procenta ročně.
Banka, nebo záložna?
Nejvyšší zhodnocení, 2,8 procenta, najdete u Metropolitního spořitelního družstva. Není to banka, ale družstevní záložna, což mnoho klientů odrazuje. Pokud váhají, zda jí peníze svěřit, mohlo by je uklidnit, že jsou ze zákona pojištěny u Fondu pojištění vkladů, stejně jako peníze uložené na účtech bankovních ústavů.
Na podrobné podmínky spořicích účtů se podívejte zde |
Druhé nejvyšší zhodnocení nabízí Equa, 2,6 procenta u vkladů do 5 milionů korun. Není to však úplně jednoduché. Základní sazba je 1,8 procenta. Teprve když v daném měsíci žádné peníze nevyberete, získáte bonus 0,8 procenta. Podobně to má zařízené Česká spořitelna u svého Internetového spoření.
Kde na vás číhají poplatky
V mnoha bankách si můžete uložit peníze, aniž byste si současně zřizovali běžný účet. Účet si musíte zřídit u Zuna, ale jeho vedení je zdarma, takže jde jen o technickou záležitost. U dalších bank, které účet vyžadují, jako je Komerční banka, Česká spořitelna a Raiffeisenbank, už budete platit klasické poplatky. ČSOB běžný účet nechce povinně, ale kdo ho má, získá o 0,3 procenta lepší úročení.
Nepřehlédněte |
Samo založení a vedení spořicího účtu bývá zdarma, banky k němu automaticky nabízejí internetové ovládání účtu. S poplatky na vás vyrukují, až když si budete chtít z konta peníze vybrat. Není to však nic, co by vás zruinovalo. Když poplatky jsou, jsou nízké, nebo banka nabídne minimálně jednu odchozí platbu zdarma. Kdo limit vyčerpá, musí počítat, že zaplatí víc - třeba Česká spořitelna si strhne za druhý a další "výběr" v měsíci 65 korun.
Navíc: autopilot či platební karta
Když peníze necháte na běžném účtu, zhodnocení je mizivé. Pohybuje se v intervalu 0,01 až 0,02 procenta. Aby vám peníze nezahálely, a vy jste přitom nemuseli stále sledovat zůstatky, nabízejí některé ústavy službu, při které se z běžného účtu budou přesouvat na spořicí a naopak. Podmínkou samozřejmě je, že máte obě konta u stejné banky. Stačí, když si na začátku nastavíte hranici třeba 20 tisíc korun, které chcete mít vždy k dispozici. Pokud je na běžném účtu víc, automaticky se pošlou na spořicí. Když se naopak na běžném účtu nedostává, ze spořicího účtu se tam převedou. Tuto operaci umožňuje Česká spořitelna, ČSOB, Era, GE Money Bank, Komerční banka, LBBW, Raiffeisenbank a Zuno.
V ostatních ústavech máte možnost s penězi disponovat prostřednictvím internetového bankovnictví, to už však není pro klienty tak pohodlné.
Fio, mBank a Axa nabízejí ke spořicímu účtu dokonce zdarma vedenou platební kartu. Otázkou je, zda to však nevede víc k utrácení než ke spoření.
Zapeklité podmínky
Možná proto, že termín "spořicí účet" dobře zní, banky se snaží prodat pod touto značkou i spoření jiného typu. LBBW má například spořicí účet s výpovědní lhůtou (měsíc, úrok 2,35 procenta ročně). Takže v podstatě termínovaný vklad, byť se slušným úrokem. Podobně Raiffeisenbank nabízí úrok 2,1 procenta, ale s třítýdenní výpovědní lhůtou a se splněním podmínek, z nichž hlavní je provést na účtu alespoň tři aktivní operace a užívat debetní kartu.
GE Money Bank a Česká spořitelna zase nabízejí pravidelné spoření. Podmínkou k získání úroku však je, že skutečně každý měsíc pošlete domluvenou částku na spořicí vklad. A u České spořitelny si navíc nemůžete vybrat jen kousek naspořených peněz, ale minimálně polovinu. To je nepříjemné ve chvíli, kdy potřebujete týden před výplatou vybrat tři tisíce, ale banka vám "nutí" 30 tisíc (máte-li uloženo 60 tisíc korun).
mBank limituje svou výhodnou dvouprocentní nabídku 100 tisíci korunami. Když naspoříte víc, další peníze se budou zhodnocovat jen půl procentem. Wüstenrot svých 2,1 procenta podmiňuje tím, že máte uloženo alespoň 30 tisíc korun.
Nezapomeňte: sazba je roční
Zdá se zbytečné opakovat takovou věc, ale zkušenost pokladníků v bankách svědčí o něčem jiném: uváděná sazba spořicích účtů je roční. To znamená, i když se v letáčcích píše, že úroky jsou připisovány denně či měsíčně, jde jen o poměrnou část. Nic na tom nemění ani slibované bonusy, když některý měsíc ze svých peněz nevyberete. Prostě ze 100 tisíc vkladu očekávejte ročně přibližně 2 020 korun navíc (při zhodnocení dvě procenta), po zdanění půjde o 1 717 korun.
Spořicí účty jsou u bank i záložen ze zákona pojištěny, a to až do výše 100 tisíc eur - přibližně 2,5 milionu korun.
