Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

U nadlimitních plateb je věřitel povinen sdělit dlužníkovi číslo účtu

  8:56aktualizováno  8:56
V rozsudku sp.zn. 33 Cdo 337/2012 ze dne 31.1.2013 řešil Nejvyšší soud České republiky, zda je dlužník v prodlení s plněním svého závazku v případě, kdy mu věřitel nesdělí číslo svého účtu pro provedení platby, která překračuje limit stanovený zákonem č. 254/2004 Sb. To je praktické z toho pohledu, zda při nesdělení čísla účtu ze strany věřitele musí dlužník přesto platit úroky z prodlení, pokud je sice věřitelem vyzván k úhradě, ale věřitel mu zároveň nesdělí číslo účtu.
Eurocent.

Eurocent. | foto: Vladan Rámiš, iDNES.cz

Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti stanoví pro české právnické a fyzické osoby (včetně českých poboček zahraničních osob) povinnost zásadně provádět platby převyšující 350.000,- Kč bezhotovostně.

Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti

§ 4

(1) Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 350 000 Kč (dále jen „limit“) je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí, jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu provedena v hotovosti.
(2) Platba v české nebo jakékoliv cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na měnu EURo směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby.
(3) Do limitu se započítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne.
(4) Překračuje-li platba limit, je příjemce platby povinen na výzvu poskytovatele platby sdělit bez zbytečného odkladu číslo účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána.

Výjimky stanoví zákon pro případ, kdy je přímo právními předpisy platba v hotovosti požadována (např. zákon o veřejných dražbách), nebo v případě některých zvláštních plateb.

Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti

§ 3

(1) Povinnost provést platbu bezhotovostně se vztahuje na platby prováděné
a) navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky, nebo
b) osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí; přesahuje-li výše těchto plateb částku stanovenou tímto zákonem.
(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na
a) platby daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné druhy plateb uskutečňované podle daňového řádu nebo podle celního zákona, pokud tyto zákony nestanoví jinak,
b) povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů,
c) platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat dávek z penzijních fondů a účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností,
d) platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu,
e) platby určené k úschově peněz notářem,
f) platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění.

Za porušení zákazu provádět hotovostní platby hrozí fyzické osobě - nepodnikateli pokuta až do výše 500.000,- Kč a právnické osobě až do výše 5.000.000,- Kč.

Věřitel může být v prodlení při nesdělení čísla účtu

Plné znění rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 337/2012

V daném případě řešil Nejvyšší soud případ, kdy sice věřitel vyzval dlužníka k plnění jeho závazku (tím, že podal žalobu), ale zároveň mu nesdělil číslo svého účtu, přičemž požadovaná platby překračovala částku 350.000,- Kč. Nejvyšší soud pro tento případ rozhodl, že v tomto případě není dlužník v prodlení a věřiteli nemohou být přiznány úroky z prodlení, protože věřitel nesplnil svoji povinnost poskytnout dlužníkovi součinnost ke splnění dluhu.

Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník

§ 563

Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

§ 520

K prodlení dlužníka nedojde, jestliže věřitel včas a řádně nabídnuté plnění od něho nepřijme nebo mu neposkytne součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Jde-li o plnění věci, nese věřitel nebezpečí její ztráty, zničení nebo poškození. 

§ 522

Věřitel je v prodlení, jestliže nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu. V takových případech je věřitel zejména povinen nahradit dlužníkovi náklady, které mu tím vznikly. Dále na něj přechází nebezpečí nahodilé zkázy věci. Kromě toho je dlužník oprávněn žádat od věřitele náhradu jiných škod způsobených mu prodlením, lze-li věřiteli přičítat zavinění.

Právní věty rozsudku sp.zn. 33 Cdo 337/2012 ze dne 31.1.2013

I. Dlužník může být k úhradě svého závazku, který se stává splatným až výzvou dlužníka, vyzván i formou podání žaloby. V takovém případě však splatnost dluhu nastává ne podáním žaloby, ale okamžikem, kdy je žaloba doručena dlužníkovi – žalovanému.

II. Na obsahu závazkového právního vztahu závisí, zda vůbec, popřípadě jaké součinnosti věřitele ke splnění dluhu je zapotřebí. Úkony, které musí věřitel v rámci součinnosti vykonat, vyplývají ze smlouvy nebo ze zákona; může se jednat i o takové úkony, které jsou fakticky ke splnění závazku nutné. Je-li předmětem závazku peněžité plnění, přikazuje zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, příjemci platby (věřiteli) na výzvu poskytovatele platby, který platbou uhrazuje závazek (dlužníka), sdělit bez zbytečného odkladu číslo účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána, jestliže překračuje stanovený limit. Je tomu tak proto, že poskytovatel platby, jejíž výše překračuje stanovený limit, je povinen platbu provést bezhotovostně, nejde-li o platby, na které se tato povinnost nevztahuje, nebo o platby, které musí být podle zvláštního právního předpisu provedeny v hotovosti (srov. § 3 odst. 1 písm. a/, odst. 2, § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb.).

III. Sdělení čísla účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána, představuje věřitelovu součinnost potřebnou k tomu, aby dlužník řádně splnil svůj dluh, jehož výše překračuje zákonem č. 254/2004 Sb. stanovený limit. Ustanovení § 567 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož je místem plnění dluhu bydliště nebo sídlo dlužníka, není-li dohodnuto jinak, se neuplatní, protože způsob plnění peněžitého dluhu, jehož výše překračuje uvedený limit, upravuje zákon č. 254/2004 Sb. kogentně. Jestliže na výzvu potřebné údaje věřitel bez zbytečného odkladu neposkytne, nemůže být dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, neboť zákon mu zakazuje plnit jinak, než bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu.





Finance.iDNES.cz radí

Víte, že můžete mít účet bez poplatků s dvěmi embosovanými kartami zdarma?

Další rady k nezaplacení

Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.