Náhrada škody

Zaměstnanec soukromé firmy při výkonu své činnosti poškodí neúmyslně majetek zákazníka. Může po něm zaměstnavatel požadovat náhradu škody a v jaké výši? Má být pro tyto případy zákonně pojištěn?

K. Peterka, Brno

Zaměstnanec odpovídá za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se přiměřeně omezí. Zaměstnavatel je povinen prokázat zaměstnanci zavinění. To stanoví zákoník práce. Pokud nešlo o kvalifikovaného odborníka na dané práce, je povinností zaměstnavatele před započetím práce zaměstnance řádně instruovat o správném postupu.

Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, musí na to upozornit nadřízeného. Jinak i zaměstnavatel nese část odpovědnosti. Je totiž povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance, který přechází na nový druh nebo způsob práce. Zda splnil tuto podmínku může v konkrétních případech posoudit příslušný soud.

Zaměstnavatel může požadovat náhradu škody, kterou zaměstnanec způsobil neúmyslně porušením platných předpisů nebo postupů až do výše čtyřapůlnásobku jeho průměrného výdělku. Pokud však ke škodě došlo i porušením povinností zaměstnavatele, škoda se úměrně snižuje. Uvedená částka je maximální a zaměstnavatel ji může snížit nebo ji nemusí na zaměstnanci vymáhat.

Zaměstnavatel je povinen sjednat zákonné pojištění odpovědnosti pouze za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. V ostatních případech nemá povinnost pojištění, i když se to doporučuje. Pokud bude zaměstnavatel na vás vymáhat uhrazení škody v plném rozsahu, můžete obrátit na soud, aby posoudil míru vašeho skutečného zavinění, zda došlo k porušení pracovních postupů, které jste měl znát nebo o nichž jste byl poučen.