Náhrada škody při úrazu na pracovišti není samozřejmostí

Je správné, že se zákoník práce a související předpisy snaží ochránit zaměstnance před rizikem vzniku a následky pracovního úrazu. Náhradu škody zaměstnavatel ale poskytnout nemusí. Stačí když dokáže, že byl úraz zapříčiněn lehkomyslným jednáním zaměstnance.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Abychom mohli označit úraz za pracovní, musíme najít jeho přímou souvislost s plněním pracovních úkolů. Musí být splněna podmínka, že při úrazu plnil zaměstnanec úkoly uvedené v pracovní smlouvě anebo jiné úkoly, kterými byl pověřen ze strany svých nadřízených.

Úraz, který si kupříkladu přivodíte při cestě do práce (na silnici nebo na chodníku) nemůže být považován za úraz pracovní. Cesta do práce není plněním pracovního úkolu.

Jestliže k nějakému úrazu při plnění pracovních povinností skutečně dojde, tak je zaměstnanec dle ustanovení zákoníku práce povinen úraz neprodleně zaměstnavateli oznámit. Ta samá povinnost platí i pro ostatní zaměstnance, kteří jsou svědky takového úrazu. Na místo musí být zaměstnavatelem povolán lékař a zajištěna příslušná lékařská péče.

Hlavní povinností zaměstnavatele je zahájit šetření úrazu a najít příčinnou souvislost mezi plněním pracovních povinností a úrazem. V případě shledání úrazu za pracovní má zaměstnavatel povinnost provést nahlášení příslušnému odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti práce. Společně by potom měli vše nahlásit oblastnímu inspektorátu práce.

Jestliže se zaměstnavatel domnívá, že k úrazu došlo v důsledku spáchání trestného činu, tak je nejlepší volbou cesta na Policii ČR.

Zaměstnavatel se může zprostit odpovědnosti

Poškozený zaměstnanec by se měl zúčastnit šetření ze strany zaměstnavatele (alespoň pokud mu to zdravotní stav dovolí).  Zaměstnavatel je totiž povinen poskytnout poškozenému zaměstnanci náhradu vzniklé škody, které se může zprostit pouze na základě níže uvedených několika situací.

Zaměstnavatel se může zprostit odpovědnosti za úraz když:

- došlo k porušení právního nebo ostatního předpisu nebo pokynu k zajištění BOZP (Oblast bezpečnosti práce),  se kterým byl zaměstnanec  řádně seznámen a  jeho porušení bylo jedinou příčinou vzniku úrazu
- zaměstnanec byl pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek a ty byly jediným důvodem vzniku úrazu s tím, že zaměstnavatel nemohl škodě zabránit
- byl úraz zapříčiněn lehkomyslným jednáním zaměstnance

Zaměstnavatel je přitom odpovědný nejen za úrazy vyžadující si pracovní neschopnost zaměstnance, ale i za ty, které si pracovní neschopnost nevyžádaly. Jak velkou náhradu škody poškozený zaměstnanec může očekávat?

Nejčastější náhradou škody je ztráta na výdělku. V žádném případě náhradou škody nezbohatnete.
Poškozenému zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu náleží náhrada škody v následujících formách:

Poškozenému zaměstnanci při pracovním úrazu náleží náhrada škody za:

- ztrátu na výdělku – náleží zaměstnanci po dobu pracovní neschopnosti – jde v podstatě o kompenzaci dorovnávající rozdíl mezi nemocenskými dávkami a průměrným výdělkem před úrazem
- bolest a ztížení společenského uplatnění – tato náhrada škody se uplatňuje v případě, že v důsledku úrazu došlo k újmě na zdraví trvalého rázu, což má prokazatelně vliv na uplatnění ve společnosti. Výše náhrady škody se odvozuje od lékařského posudku.
- účelně vynaložené náklady spojené s léčením (může se týkat doplatků na léky apod.)
- věcnou škodu  –  například náhrada škody za poškozený oděv

V případě smrti v důsledku pracovního úrazu mají nárok na náhradu škody příslušníci rodiny a domácnosti zemřelého. Opět nejde o závratné částky s výjimkou těch, kdy bylo v kolektivní smlouvě se zaměstnavatelem dohodnuto vyšší než zákonem uvedené plnění.

Z pohledu zaměstnance je důležité se snažit minimalizovat riziko vzniku úrazů a zejména se vyvarovat lehkomyslného jednání nebo dokonce vlivu alkoholu.

Při šetření úrazu se často zaměstnavatel snaží shodit vinu na zaměstnance (spíše v důsledku poškození dobrého jména než v důsledku finanční újmy) a je zbytečné mu dávat klacek do ruky například v důsledku pozitivního testu na alkohol.