F. Sovák, Strašice
Refundací mzdy se rozumí náhrada ušlého výdělku zaměstnanci, kterému odpadla mzda kvůli překážkám v práci. V praxi může požadovat zaměstnavatel refundaci náhrady mzdy, kterou poskytl zaměstnanci v rámci plnění povinností při veřejné funkci, při plnění odborové funkce pro vyšší odborový orgán, povinnosti svědků, znalců a tlumočníků u soudů nebo prokuratury, při poskytování první pomoci a podobně. Rovněž vznikne nárok na refundaci zaměstnavateli při poskytnutém volnu v rámci plnění vojenské nebo civilní služby, nejde-li o rozpočtovou organizaci. Nárok na refundaci náhrady mzdy může uplatnit i soukromý podnikatel, pokud uvolnil zaměstnance pro plnění občanských povinností. Pochopitelně i v případech, kdy uvolnil dohodou svého zaměstnance k výkonu sjednaných činností pro jiného zaměstnavatele.
Poskytování refundace upravuje zákoník práce v § 124 odst. 3, kde se říká, že vláda může stanovit nařízením, kdy při krátkodobém uvolnění zaměstnance mu náhradu mzdy poskytne zaměstnavatel, pro něhož v té době zaměstnanec pracuje. Nebo kdy dočasný zaměstnavatel refunduje (uhradí) poskytnutou náhradu mzdy původnímu zaměstnavateli, který zaměstnance uvolnil. V § 124 odst. 1 a 2 nařízení stanovuje případy, kdy zaměstnavatel musí uvolnit zaměstnance k plnění občanských povinností. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak určuje vyhláškou č. 18/l991 Sb. případy, kdy při jiných úkolech v obecném zájmu a dodržení jejich rozsahu a podmínek uvolnění vzniká nárok na uvolnění s náhradou mzdy zaměstnanci. A tudíž i na případnou refundaci poskytnuté náhrady zaměstnavateli, který zaměstnance uvolnil k jiné činnosti. Kromě toho pak upravuje poskytování refundací i nařízení vlády č. 108/1994 Sb. v § 17.
