Někteří zaměstnavatelé poskytují na základě vnitřního předpisu a nad rámec zákonné povinnosti svým zaměstnancům náhradu mzdy i za první tři pracovní dny. Ilustrační snímek

Někteří zaměstnavatelé poskytují na základě vnitřního předpisu a nad rámec zákonné povinnosti svým zaměstnancům náhradu mzdy i za první tři pracovní dny. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Poradna: Jak se správně počítají dny nemoci ve směnném provozu

  • 0
Když onemocníte, první tři dny jste doma takzvaně zadarmo, náhradu od zaměstnavatele dostanete až čtvrtý pracovní den. Jak jsou na tom ale lidé, kteří pracují na směny? Na dotazy čtenářky odpovídá advokát Jan Kozubek z kanceláře Becker & Poliakoff.

Na jaké peníze mám nárok jako zaměstnanec, když onemocním?
V době dočasné pracovní neschopnosti (nemoci, úrazu) je finanční zajištění zaměstnance, což jsou příjmy, které dostává místo mzdy či platu, rozděleno mezi zaměstnavatele a stát, respektive pojišťovnu. A to tak, že prvních 14 dnů, s výjimkou prvních tří pracovních dnů této pracovní neschopnosti, dostává zaměstnanec náhradu mzdy od zaměstnavatele a od 15. dne je mu poskytováno plnění, známé jako „nemocenská“, které je hrazeno z veřejného pojištění.

Zaměstnanci přísluší nárok na náhradu mzdy, ale jen za dny, které jsou jeho pracovními dny a dále i za svátky, za které mu jinak přísluší náhrada mzdy. Přičemž tento nárok má zaměstnanec jen tehdy, pokud též splňuje pro tyto dny podmínky nároku na výplatu „nemocenské“ podle předpisů o nemocenském pojištění. Náhrada mzdy se vyplácí v určité výši průměrného výdělku. Výše je zákonem stanovena na 60 procent průměrného výdělku. Nicméně takto zjištěný průměrný výdělek se ještě dále upravuje i redukuje podle principů (koeficientů) stanovených v zákoně.

Vše výše uvedené vychází z principu, že zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy pouze za dny, za které by zaměstnanec pobíral mzdu, kdyby pracoval. Tímto jsou fakticky znevýhodněné osoby, které pracují pro zaměstnavatele v týdnu méně pracovních dní. Příkladem může být dočasně práce neschopný zaměstnanec pracující za mzdu pouze jeden den v týdnu. Tento zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy pouze prvních čtrnáct dnů, přičemž jde o dny kalendářní, nikoliv pracovní, takže v oněch čtrnácti pracovních dnech uběhnou pouze dva pracovní dny ze tří, za které zaměstnanec z důvodu karenční doby fakticky neobdrží nic.

Pracuji v nepřetržitém provozu, máme 12hodinové směny (počítá se 11 hodin) a dlouhodobý plán. V jednom týdnu pracujeme třeba v pondělí, ve čtvrtek a v sobotu. A pak v dalším týdnu celkem čtyři směny. Znamená to, že když budeme šest dní v prvním týdnu nemocní, nezaplatí nám nic? 
V případě, že na tyto tři dny připadnou delší než osmihodinové směny, jak by to bylo ve vašem případě, stanoví zákoník práce další časový limit či podmínku, aby se předcházelo případným nespravedlivostem.

Advokát Jan Kozubek z kanceláře Becker & Poliakoff

Náhrada mzdy se neposkytuje při oněch třech pracovních dnech maximálně za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn, což odpovídá standardní osmihodinové pracovní směně. Toto období je označováno jako karenční doba. Důvodem pro zavedení karenční doby byla mimo jiné snaha zákonodárce o motivaci zaměstnanců předcházet krátkodobým pracovním neschopnostem a obecně postihuje všechny zaměstnance bez rozdílu. Posuzování „férovosti“ a spravedlnosti bylo již nadvakrát na Ústavním soudu, který se při druhém posouzení vyslovil, že karenční doba je zcela konformní s ústavním pořádkem.

Jak se to tedy přesně počítá?
Karenční doba při třech pracovních dnech s délkou směny 11 hodin tedy uplyne již druhou hodinou třetího dne a za zbytek dne a další pracovní dny v prvních čtrnácti kalendářních dnech vám náleží náhrada mzdy. Je tedy třeba si přesně spočítat, zda je vám náhrada mzdy poskytována v souladu se zákoníkem práce, a pokud nikoliv, bude třeba vyzvat zaměstnavatele, aby vám zbývající částky uhradil dodatečně, a to i se zpětnou platností.

Zeptejte se odborníků

Nevíte, na co máte v zaměstnání nárok, nejste si jisti, jaké pracovní podmínky vám musí zaměstnavatel poskytnout či v jakém případě může dát výpověď? Posílejte nám dotazy, předáme je specialistům na pracovní právo a zodpovíme je v rubrice Poradna. Pište na: banky@idnes.cz

U nás mají lidé pocit, že jsou na tom hůř proti těm, co dělají na jednu směnu, a často se stává, že kvůli strachu ze ztráty příjmů lidi nemoci přecházejí. 
O tom, zda je současná úprava rozumná, mohou vznikat pochybnosti. Pokud se nejedná o nebezpečí z delšího či vážnějšího onemocnění, někteří zaměstnanci chodí do práce, nemoc přecházejí a mohou tedy ohrožovat na zdraví nejen sebe, ale i své spolupracovníky, nebo si berou raději dovolenou či náhradní volno. Tento problém někteří zaměstnavatelé řeší tím, že poskytují na základě vnitřního předpisu a nad rámec zákonné povinnosti svým zaměstnancům náhradu mzdy i za první tři pracovní dny. Takto je možno vyplácet zaměstnancům i vyšší částky, než činí zákonný nárok.