Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Náklady a přínosy našeho integračního úsilí do Evropské unie

  0:01aktualizováno  0:01
Víte, jaké budou skutečné přínosy vstupu České republiky do Evropské unie? A co to bude stát konkrétně Vás? Více než tři roky trvající rozhovory o vstupu ČR do EU pozvolna finišují a tyto otázky získávají na aktuálnosti.
Veškeré okolnosti neodvolatelně směřují k jedné z nejvyšších priorit evropského integračního úsilí v současném období – k pokračování a pozvolnému završování vstupních negociací pro kandidátské země ucházející se o plné členství v EU. Již více než tři roky trvají rozhovory mezi národními vyjednavači a úředníky bruselské nadnárodní exekutivy, jejichž smyslem je vytvořit pokud možno nejhladší vstupní cestu kandidátů do EU.

Tato cesta by zřejmě měla být přizpůsobena podmínkám a možnostem jak Unie, tak vstupujících zemí. Pro její hladkost je nutné rozhodnout, v čem mohou vstupující státy splnit komunitární kritéria již nyní, a v čem naopak je vhodnější zvolit přechodný režim, v jakých oblastech je oboustranně výhodné žádat o výjimky a jakých oblastí integrace bude zpočátku lepší vůbec se neúčastnit. Představitelé exekutivy EU mají spíše maximalistické požadavky a usilují o to, abychom ve všech oblastech vyhověli prostředí Unie již nyní. Naopak naši vyjednavači vstoupili do jednání se seznamem oblastí, ve kterých jim ekonomičtí, sociologičtí, ekologičtí či techničtí experti naznačují, že právě v této oblasti je žádoucí prosadit výjimku. Je zřejmé, že tyto expertní názory nemusí být míněny pouze skutečně věcně a racionálně, ale že ve značném počtu případů mohou věrně kopírovat stanovisko jistých dílčích, parciálních skupinových zájmů. Výsledkem takto stavěných jednání bude zřejmě určitý kompromis mezi bruselským a národním stanoviskem, přičemž je dosti iluzorní naděje, že se podaří do konečné podoby zabudovat vyšší váhu onoho národního zájmu, který kolikrát ani žádným národním zájmem být nemusí.

Je zřejmé, že střet národního a integračního zájmu může mít své racionální opodstatnění. Jsme toho svědky velmi často mezi již stávajícími členy EU a jejich bruselskou exekutivou. Dojde k tomu rovněž i v našem případě. Řešením těchto střetů by pak měla být co možná nejširší a nejobjektivnější informovanost, aby ti, kdo se chtějí domoci pravdy a kdo chtějí nalézt oboustranně stravitelné řešení, mohli opřít o racionální jádro.

Měli bychom především znát, že členství naší země v EU je spojeno s nemalými dopady, které jsou výsledkem vynaložených nákladů a dosažených přínosů. Náklady a přínosy se mohou v jednotlivých fázích členství lišit, přičemž bude záležet na míře vyspělosti naší i našich partnerů, zda náklady, či přínosy budou převažovat. Ačkoliv smyslem integračního úsilí rozhodně není strohá ekonomická kalkulace, ve které budou přínosy jednoznačně převažovat před náklady, nebylo by zřejmě dlouhodobě udržitelné, abychom za sebepatřičnost k rodině integrovaných evropských národů, platili příliš mnoho. Ony náklady a přínosy jsou navíc mnohdy vyčíslitelné pouze do určité míry. Proto je velmi užitečné jejich rozčlenění na přímé (či finanční nebo rozpočtové), na nepřímé a na institucionální.

Přímými dopady rozumíme takové, které jsou spojeny s přímými přesuny zdrojů mezi našimi veřejnými rozpočty (státním rozpočtem, místními rozpočty, ostatními veřejnými fondy) a společným rozpočtem EU. Kvantifikace těchto nákladů bude pouze velmi přibližná a navíc diferencovaná podle jednotlivých sektorů a oblastí. Je velmi pravděpodobné, že kupříkladu zemědělství, ochrana životního prostředí či doprava budou patřit mezi sektory, v nichž objem prostředků na jejich přizpůsobení je odhadnutelný v každém z nich v řádech stovek miliónů či spíše jednotek miliard korun ročně. Rovněž nároky na hospodářskou, především pak rozpočtovou politiku, na statistické podchycení informací a zejména pak na veřejnou správu, její přizpůsobení evropským zvyklostem, lze vyčíslit v miliardách korun. Nebudou to však toky pouze jednosměrné. Již během stávajícího, asociovaného členství, můžeme očekávat finanční pomoc Unie, zejména díky fondu PHARE. Tato finanční asistence nabude daleko výraznější podoby zejména v prvních letech členství, kdy je možné její objem odhadnout - ve velmi účelové podobě - i na desítky miliard korun ročně.

Za nepřímé dopady lze označit celkové dopady - jak v období přípravy na členství, tak především během trvání samotného členství - na souhrnné makroekonomické, sektorové a regionální veličiny, především dopad na cenovou hladinu, investice, zaměstnanost, produkci, rozvoj jednotlivých odvětví a regionů apod. Je velmi pravděpodobné, že s postupujícím průběhem integrace objem nepřímých dopadů převýší objem dopadů přímých. Za nepřímé dopady je nutné považovat efekty spojené s odstraněním posledních tržních bariér mezi námi a Unií, s dosažením takové úrovně a dynamiky cenové hladiny, která vyloučí větší množství nenadálých šoků a výkyvů, s uplatněním takové úrovně péče o zaměstnance i nezaměstnané, která umožní důstojný život, aktivní rekvalifikaci a možnost právní ochrany. Souhrnně řečeno, v ekonomických sektorech jsou nepřímé dopady spojeny s dosažením takového hospodářského klimatu, které bude srovnatelné s klimatem v EU, neodradí případné investory a zaručí jim stabilní prostředí pro zhodnocení jejich kapitálu. Jako velmi podstatný a toužebně očekávaný nepřímý dopad lze označit naprosté „pročištění“ podnikové sféry, zvýšení podnikatelské etiky, zvýšení důvěry mezi podnikatelskými subjekty. Tyto pozitivní dopady jsou o to obtížněji kvantifikovatelné a dlouhodobě dosažitelné, oč nabývají v porovnání s dnešní realitou na klíčové důležitosti. Přímá konfrontace českých podnikatelů a jejich praktik s jejich partnery v EU by měla být tím receptem, při němž množství tuzemských hráčů - ať již svým chováním nebo neudržitelnými podnikatelskými metodami - prostě narazí a bude nuceno své nehorázné návyky o 180° změnit.

K této změně chování je přirozenou cestou přiměje i podstatné rozšíření kolbiště, v němž se hospodářská soutěž bude uskutečňovat. Řada z nich se cítí silná pod ochranou národních hranic a bariér. Tyto, v politickém životě tak důležité, ale v pohledu ekonomické prosperity tak zhoubné překážky padnou, a mnozí podnikatelé budou vrženi na trh bezprostřední zahraniční konkurenci. Buď obstojí, nebo budou ochotni se spojit se svými ekonomicky úspěšnějšími a etičtěji se chovajícími partnery ze Západu, anebo zhynou. Lze se domnívat, že při současném stavu morálky v České republice se tato přímá konfrontace s možností postupné nápravy ukazuje být ještě daleko přínosnější, než efekty ekonomické.

A konečně za třetí, jsou zde i dopady instutucionální. Jedná se zde především o to, aby náš státní úředník byl schopen komunikovat se svým evropským partnerem, aby jeho výkonnost a schopnosti byly na přibližně stejné úrovni, aby ona slupka integrace měla nejen efektivní, ale i reprezentativní podobu.

Jak zřejmé, přestože se to nyní ještě nemusí zdát, změní (a měla by změnit) naše cesta do Unie podobu naší společnosti i ekonomiky. Ona změna snad nebude na první pohled patrná, měla by být patrná v našem jednání, chování, efektivnosti naší práce, v naší pověsti. Nemělo by to znamenat potření našich pozitivních národních specifik, mělo by to však – v tom dobrém případě - vést k odstranění onoho kvanta špatných vlastností, které nám v mezinárodním srovnání dělají jenom ostudu. V souhrnu pak právě o tom by měla být integrace. Nikoliv pouze o ekonomických kalkulech a kritériích a politických podmínkách a předpokladech, ale o spokojeném životě pilných a aktivně přičinlivých lidí bez zábran a bariér na kontinentě zvaném Evropa.


CAPITAL CONSULTING je společnost specializující se dlouhodobě na vzdělávání a poradenství v oblasti finančních trhů a bankovnictví. Využívá jak klasické prezenční formy vzdělávání, tak i nový moderní vzdělávací a konzultační systém po internetu Capitalexpert - průběžně i v reálném čase. Capital consulting spolupracuje se špičkovými lektory a odborníky z praxe.

SRDEČNĚ VÁS ZVEME NA PREZENČNÍ SEMINÁŘ

VSTŘÍC EVROPĚ aneb nejen o problémech a nadějích vstupu ČR do Evropské unie

  • EU, EURO A BUDOUCNOST ČESKÝCH FINANČNÍCH TRHŮ
  • AKTUÁLNÍ PROBLÉMY VSTUPU DO EU A NÁSTIN JEJICH ŘEŠENÍ
Termín konání: středa 26. září 2001, 9,00 – 16,00 HOD.

Místo konání: Top hotel PRAHA - salónek 1, Blažimská 1781/4, 149 00 Praha 4

PŘEDNÁŠEJÍCÍ:

  • ING. PAVEL KOHOUT - PPF, A.S.
  • ING. PETR ZAHRADNÍK - CONSEQ INVESTMENT MANAGEMENT
NENECHTE SI UJÍT PŘÍLEŽITOST SEJÍT SE S PŘEDNÍMI ODBORNÍKY A DISKUTOVAT O OTÁZKÁCH SPOJENÝCH S BUDOUCNOSTÍ EVROPSKÉ UNIE!

Informace na tel/fax: 02/ 24 91 14 92, 0603 183 561
E-mail: mailto:CAPITAL.CONSULTING@CAPCONSULT.CZ, www.CAPCONSULT.CZ, www.capitalexpert.cz

Jaký máte názor na vstup České republiky do Evropské unie? Přivítáte náhradu českých korun eurem? Bude podle Vás ČR plnohodnotným partnerem zemím EU?

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Zlato je úplně jiná investice, která dává smysl, říká analytik

Investice do zlata je jednou z možností, jak uložit volné peníze. Analytik Pavel Ryska upozorňuje, že kolem investic do zlata koluje řada mýtů. Reaguje tak na...  celý článek

Ilustrační snímek
Zisk dvacet tisíc denně? Nevěřte všemu, může jít o trik v překladu

Kdo chce začít investovat, jde na internet. Tam je informací nejvíc. Jenomže ne vše, co se píše, je pravda. Stejně jako nemusí být úplně pravdomluvný člověk,...  celý článek

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust
Investovat, nebo obchodovat? Analytik radí, co je větší jistota

Být investorem, nebo traderem čili obchodníkem? Takovou otázku si klade většina těch, kteří se rozhodli zhodnotit své prostředky na finančních trzích. Co je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.