Drobní střadatelé mohou vydělat, když se neukvapí. „Pokud válka skutečně vypukne, dolar může oslabit ještě více než nyní,“ říká Markéta Šichtařová z Volksbank. Při mírovém řešení konfliktu by tomu však mohlo být naopak - dolar by podražil. „Jestliže se situaci v Iráku podaří zvládnout mírovými prostředky, je výhodné dolar nakoupit už nyní,“ říká Jan Vejmělek z Komerční banky. Posilující vliv na dolar by mohl mít podle Vejmělka i válečný konflikt, pokud by byl krátký a úspěšný.
Patová situace v Iráku dolar ještě oslabí
Mám tedy počkat s nákupem americké měny na pozdější dobu? napadne každého, kdo se chystá na zahraniční dovolenou. Odpověď není jednoduchá, o dalším osudu kurzu dolaru rozhodne především vývoj situace v Iráku. Jestliže se krize bude dále prodlužovat, bude podle analytiků výhodnější s nákupem amerického dolaru ještě počkat. „Pokud by se současná nejistá situace ještě více protahovala, dolar zřejmě bude ještě slabší - velcí investoři totiž nemají nejistotu rádi,“ vysvětluje Šichtařová. V tom případě by se nemusely vyplatit ani spekulace s americkou měnou. Ten, kdo se však chystá nakupovat dolary jen na dovolenou, nemůže příliš prodělat, ani kdyby dolar ještě o něco zlevnil. Při nákupu pěti set dolarů by tratil při změně kursu o korunu relativně malou částku - 500 korun.
A spekulovat na dolar? „Pro drobného investora jsou spekulace opravdu nevýhodné. Především kvůli nevelkému rozpětí kurzu nákupu a prodeje, ale i s ohledem na různé marže a poplatky za směnárenskou činnost,“ míní Vladimír Tomšík z investorské společnosti Newton Holding.
Pouliční, nebo bankovní směnárnu?
Při rozhodování o tom, kde nakoupíte dolary, by neměla hrát roli jen výhodnost kurzu. Směnárny v bankách si totiž za výměnu korun za cizí měnu naúčtují poplatek - většinou jedno procento z vyměňované částky. To znamená, že pokud budete například kupovat tisíc dolarů při kurzu třicet korun za jeden dolar, budete muset kromě třiceti tisíc zaplatit ještě poplatek za směnu - v tomto případě tedy tři sta korun. Některé banky však maximální výši poplatku omezují, takže například v Živnobance nebo v Raiffeisenbank zaplatíte maximálně jeden tisíc korun.
|
Zajímají vás aktuální kurzy eura a dolaru? Navštivte naši specializovanou sekci ZDE |
Cenově příznivější bývají pouliční směnárny. Jejich kurzy jsou většinou výhodnější ve srovnání s bankovní konkurencí a řada z nich provede směnu bez poplatku. Pozor však při zpětné výměně, kdy jsou kurzy velmi nevýhodné. Pohybuje- li se kurz eura na úrovni třiceti korun, může od vás vykoupit směnárna společnou evropskou měnu i za čtyřiadvacet korun, pokud částka nepřevyšuje hranici patnácti tisíc korun. Jestliže se však jedná o vyšší sumu, bývá kurz v pouliční směnárně na obdobné úrovni jako v bance.
Převod na devizový účet je výhodnější
Pokud máte v bance kromě běžného účtu i devizový účet, je výhodné jej využít pro nákup další cizí měny. Princip výměny je jednoduchý: stačí zajít na pobočku nebo zadat pomocí přímého bankovnictví příkaz, aby byly koruny z vašeho běžného účtu převedeny na devizový účet, přičemž dojde k výměně korun na dolary. Tento postup má několik výhod: jednak si banka nenaúčtuje za bezhotovostní směnu žádný konverzní poplatek a jednak vám peníze prodá v lepším kurzu - deviza prodej. Platit budete navíc jen poplatek za takzvanou účetní položku. „Za tuto transakci neplatí klient žádný speciální poplatek, nýbrž pouze pět korun za pohyb na účtu,“ potvrzuje Věra Černá z České spořitelny. Pokud však peníze přikupujete na účet kvůli dovolené a nechcete na ní platit kartou, kterou máte k devizovému běžnému účtu, pozor na poplatky spojené s výběrem hotovosti na přepážce. Může se totiž stát, že si banka naúčtuje stejnou částku, kterou byste zaplatili v její směnárně. „Za následnou výplatu hotovosti by klient zaplatil jedno procento, minimálně padesát korun, maximálně dva tisíc korun,“ uvádí Karel Ježek z Živnobanky.
Jak se vyznat v kurzovním lístku
Před rokem se sice zjednodušil kurzovní lístek tím, že společné euro nahradilo dvanáct evropských měn, i tak však stále nejsou pro každého srozumitelné pojmy jako valuta, deviza, prodej, nákup, střed. Jak se v nich vyznat? Jestliže přijdete do banky nebo pouliční směnárny a budete chtít nakoupit například dolary nebo eura za hotovost, bude vás zajímat „kurz valuta“. Sloupce označené deviza se naopak vztahují jen na bezhotovostní transakce, kdy například převádíte peníze mezi účty v bance. Devizový kurz je vždycky o něco výhodnější než valutový.
Při návštěvě směnárny nezapomeňte: - při nákupu cizí měny se orientovat podle sloupce prodej - pro hotovostní operace se používá kurz pro valuty - bezhotovostní operace se přepočítávají podle kurzu deviz - důležitý je nejen kurz, ale i poplatky
Na kurzovním lístku kromě toho ještě najdeme sloupce prodej, nákup a střed. Kurzovní lístek vydává banka nebo směnárna a tudíž je psán z jejího pohledu. Kdo přijde do směnárny a bude chtít dolary na dovolenou, bude se řídit sloupcem prodej, protože směnárna mu za jeho peníze prodává americkou měnu. Když vám naopak zůstanou nějaké finanční prostředky v cizí měně a chcete je vyměnit zpět na koruny, zajímá vás kolonka nákup, protože banka od vás cizí měnu nakupuje.
Zbývající položka střed se využívá například pro přepočítání transakcí, které učiníte v zahraničí platební kartou. Tento kurz leží mezi prodejní a nákupní hodnotou, je tedy výhodnější platit v cizině kartou, než nakupovat větší množství cizí měny před dovolenou a po návratu je zpětně měnit na koruny. Kromě toho placení kartou v zahraničí není nijak zpoplatněno a můžete tak ušetřit nejen na poplatcích za směnárny, ale i tím, že jsou finanční prostředky přepočítávány výhodnějším kurzem.
Nakupujete již zahraniční měnu, nebo čekáte, že koruna ještě oslabí? Těšíme se na vaše názory a zkušenosti.
