Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Násilí v práci: v Česku jsou to jen facky

aktualizováno 
Pracoviště mnohdy nepatří k bezpečným místům na zemi. Slovní útoky či šikanování jsou někde na denním pořádku. Občas můžeme být svědky ohrožování na zdraví, výjimečně i na životě. Jak se tomu efektivně bránit?

Spory na pracovišti se řeší hádkami, někdy dojde i na facky. Tak mezi sebou řešily spor před lety i dvě moderátorky televize Nova. Tragédie, kdy si například naštvaný zaměstnanec přijde s šéfy vyřídit účty se zbraní v ruce, jsou v tuzemsku zatím spíš výjimkou. To ale ještě neznamená, že na zdejších pracovištích je vše, jak má být.

Třicetiletá referentka Hana poznala na vlastní kůži šikanu od své kolegyně a tvrdí, že pocit, kdy se jí obrazně otvírala kudla v kapse, zažívala každý den. „Dělala mi naschvály, ,shazovala‘ mě před kolegy, připisovala si moje úspěchy, jenže bohužel byla zadobře s vedením. Proto se mě také nikdo nezastal,“ líčí zlou zkušenost žena. „Jednou mi povolily nervy a hodila jsem po ní tlustou složku s materiály. Roh složky ji praštil do tváře pod okem, a i když se nic vážného nestalo, byl mi doporučen odchod z firmy.“

Psychické týrání vede před ranami

Výjimečně se opravdu stane, že někomu v práci povolí nervy a rozhodne se spor řešit tím nejstarším způsobem. Použitím pěstí a síly. Většinou se však násilí v zaměstnání projevuje spíše nenápadnějšími způsoby. Je to typické pro českou povahu, na níž se podepsalo čtyřicet let socialismu, chybí nám sebevědomí a jsme nevšímaví k okolí. „Fyzické násilí u nás není tak běžné jako třeba v USA nebo i na Slovensku.

Facka, nějaké žduchnutí nebo někdo něco po někom hodí, to ano, mnohem častěji však registrujeme psychické týrání,“ uvádí psycholog Pavel Beňo z občanského sdružení Práce & Vztahy. „Zaznamenali jsme případ násilí mezi kolegy v Českých Budějovicích a také u jedné vedoucí na poště na jižní Moravě. Jenže když už například šéf někoho napadne, obvykle to neudělá před svědky, čili ví, že je nepostižitelný.“ Podle Beňa je to jednoznačné porušení pracovní kázně. „Sám jsem zažil situaci, kdy nadřízený hodil po zaměstnanci telefon, ale pak se omluvil. O systematickém týrání jsem však u nás ještě neslyšel,“ dodává Beňo. „Šikana na pracovišti je nepřijatelná, je nutné na ni upozornit nadřízeného zaměstnance, nejlépe písemně, a ten musí zjednat nápravu. Násilník si koleduje nejméně o napomenutí pro porušování pracovní kázně s upozorněním na možnost výpovědi,“ konstatuje brněnská právnička Eva Grabarczyková.

Pozor na stres

V USA existují krizové linky, kam postižený šikanou v práci může okamžitě zavolat. Lidé jsou tam více informovaní o tom, že si násilí nesmějí nechat líbit. S podobnými situacemi, kterým říkají „desk rage“ - čili zuřivost u pracovního stolu - mají spoustu zkušeností a jsou při konfliktních okolnostech obezřetnější. Personalisté pečlivě zkoumají minulost přijímaného pracovníka, dávají pozor na jeho případné sklony k agresivnímu chování. Příčinou verbálních útoků, nadávek, křiku a následně i násilí je podle Američanů nejen stres, ale vše, co vede k negativním pocitům - čili i nuda či úzkost.

Lidé postižení šikanou na pracovišti ztrácejí sebedůvěru. Trápí se. Začnou dělat chyby. Trpí nespavostí, jsou nervózní. Právě tyto příznaky figurují v seriózních amerických návodech jako neklamné znamení toho, že ten, koho postihly, se s největší pravděpodobností v budoucnu dopustí násilného činu. Předložení výpisu z trestního rejstříku při přijímání zaměstnanců, jak tvrdí Eva Grabarczyková, uvedenou situaci neřeší, jelikož při podmíněných odsouzeních je v případě zdárného uplynutí podmínky trest vymazán a některá odsouzení bývají zahlazena. Rejstřík trestů tedy může být i u trestaných osob čistý.

Napadení může znamenat i pracovní úraz

Lze považovat následky fyzického napadení ve firmě za pracovní úraz? Podle právničky Grabarczykové je pracovním úrazem úraz takový, který se stal při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti a poškodí zdraví zaměstnance nebo způsobí jeho smrt. „Úrazem se rozumí porušení zdraví nezávisle na vůli poškozeného krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Což může být nástroj, ale i člověk,“ vysvětluje Grabarczyková. V takovém případě musí zaměstnavatel poskytnout poškozenému náhradu za ztrátu výdělku, za bolest, ztížení společenského uplatnění, náklady na léčbu a věcnou škodu. Nahrazenou škodu však firma může požadovat po tom zaměstnanci, který ji způsobil. Někdy dojde i k naplnění skutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví a zaměstnanec, který druhému ublížil, může být trestně odpovědný. O pracovní úraz by se však nejednalo, pokud by si zaměstnanci ze stejné firmy vyřizovali pěstmi účty mimo pracoviště, například kvůli soukromým sporům nebo intimním záležitostem.

PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Proč má tolik lidí zkušenost se šikanou? I kvůli nekompetentním šéfům

Jeden průzkum uvádí, že se šikanou v práci má zkušenost pětina zaměstnanců. Druhý vidí situaci dramatičtěji: peklo zažívají podle něj aktuálně už dvě pětiny...  celý článek

Na zámku Zbiroh mají Strousbergův salonek. Baron zámek koupil v roce 1868 a...
Osobnosti, které inspirují: král železnic, který zapomněl plánovat

Bethel Henry baron von Strousberg je v dobových pramenech označován za významného podnikatele druhé poloviny 19. století. Jeho nebývale velký podnikatelský...  celý článek

Ilustrační snímek
Test: Jakou máte v práci firemní kulturu?

Firemní kultura je soubor chování, jednání a psaných i nepsaných pravidel v jedné firmě. Je to atmosféra, která panuje v kanceláři, způsob, jakým se ve firmě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.