Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stavební spoření neumřelo, ještě žije. Návod, jak ho správně použít

aktualizováno 
Celá jedna generace nepoznala život bez stavebního spoření. I když se za to téměř čtvrtstoletí stavebko hodně změnilo, stále má na našem finančním trhu nezastupitelnou roli. Jak ho nyní správně využít, radí Lukáš Urbánek ze společnosti Partners.

Stavební spoření je vhodné pro spoření ve střednědobém horizontu. Nemělo by však být jedinou rezervou v domácím rozpočtu. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Na samém počátku stavebního spoření nebyla na finančním trhu žádná konkurence. Možností, jak spořit, bylo poskrovnu, hypotéky nebyly výhodné, existovaly maximálně termínované vklady, vkladní knížky, drahé kapitálové životní pojistky a penzijní připojištění bylo už tehdy dlouhodobým produktem. Příspěvek od státu 4 500 korun (při vkladu 18 tisíc za rok) po dobu pěti let si velice brzy našel své příznivce. 

A obliba stavebního spoření trvá v podstatě dodnes, a to i přes to, že dnes je příspěvek od státu maximálně 2 000 korun, vázací doba se prodloužila o jeden rok a výnosy podléhají dani ve výši 15 procent. Problém je, že si řada lidí nevšimla, že s vývojem stavebního spoření se proměnil i svět kolem něj. Dnes je již finanční trh k nepoznání od toho z roku 1993, existuje řada nových možností. Stále jsou tu ale oblasti, kde si stavební spoření drží svoji (nezastupitelnou) pozici.

Úvěry na bydlení bez nutnosti zajištění nemovitostí

Úvěry do 400 tisíc korun lze u stavebního spoření zpravidla vyřídit bez zástavy. Pokud tedy nevlastníte vhodné zajištění pro hypotéku, je vhodným řešením stavební spoření, například když potřebujete vyměnit okna nebo rekonstruovat bytové jádro. Sice budete mít horší úrokovou sazbu než u hypotéky, ale pořád výrazně lepší než u spotřebitelského úvěru. Zároveň můžete úvěr splácet delší dobu.

Musíte ale počítat s tím, že spořitelně je nutné doložit účel takto použitých peněz. Pokud již máte něco naspořeno, úvěr se stává výhodnější. Úspory můžete použít na cokoliv (u vlastních naspořených prostředků nemusíte dokládat účel), budete kratší dobu v překlenovacím úvěru, a tudíž úvěr splatíte dříve.

Spoření se slušným zhodnocením

Dalším způsobem správného použití stavebka může být spoření ve střednědobém horizontu šesti let. Je to nejkratší možná doba pro spoření a zároveň nejefektivnější, pokud budete spořit 20 tisíc ročně, tedy přibližně 1 700 korun měsíčně. Vklad tak dokážete zhodnotit v čistém vyjádření přibližně o 1,5 procenta ročně, což je více, než nabízejí v současnosti spořicí účty.

Důležité však je si uvědomit, že peníze jsou vázány na konkrétní dobu a při dřívější výpovědi přijdete o státní příspěvky. Proto by stavební spoření nemělo být jedinou rezervou v domácím rozpočtu. Nezanedbatelnou výhodou pro konzervativní střadatele může být také pojištění vkladu.

Kdy se stavební spoření nevyplatí

Stavební spoření se jednoznačně nevyplatí pro dlouhodobé spoření. Česká národní banka nám neustále připomíná, že je jejím cílem dlouhodobá inflace na hladině dvou procent. Pokud tedy budete kdekoliv v dlouhém horizontu spořit s nižším výnosem, je to nevýhodné. A vaši bilanci v horizontu 15 či 20 let nezachrání ani státní příspěvek.

Nejenom proto také není vhodné uzavírat stavební spoření malým dětem (smlouvu na jejich rodné číslo). V takovém případě jsou totiž peníze jejich majetkem a rodiče s nimi mohou manipulovat jen velmi omezeně se souhlasem opatrovnického soudu. V případě, že soud peníze neuvolní, tak jsou neefektivně uloženy až na 18 let.

Také velké úvěry ze stavebního spoření nebyly nikdy výhodné. Pokud to není nezbytně nutné, úvěrům nad 500 tisíc korun se raději vyhněte. Takové půjčky velice často znamenají dlouhé období meziúvěru (překlenovací úvěru), kde se platí pouze úroky z celé cílové částky a úvěr se nesplácí. V praxi to často vypadá tak, že klient platí třeba 13 let pět procent ze dvou milionů korun a výsledná „přeplacenost“ je tak poměrně vysoká. Navíc úroky, které nyní spořitelny nabízejí, dokážou jen stěží konkurovat současným úrokovým sazbám hypoték.

Překlenovací úvěr je naopak velmi výhodný pro stavební spořitelny, které se logicky snaží klienta v „překlenováku“ udržet co nejdéle. Třeba tak, že kladou klientům při refinancování úvěru řadu pro ně nevýhodných podmínek. Tou nejpoužívanější praktikou – na hranici s etickým kodexem – je, že některé stavební spořitelny odmítají vydat souhlas s předčasným splacením, takže klient si často připadá jako rukojmí dané spořitelny. Další praktikou, která se objevila v posledních týdnech, je nevydávání souhlasu s uvolněním zástavního práva, či sankce za případ, kdy klient změní zástavní právo.

Základní zásady pro správné použití stavebního spoření

  • Nejvyšší efektivity spoření dosáhnete na horizontu šesti let při úložkách zhruba 1 700 korun měsíčně či 20 tisíc ročně.
  • Z důvodu dostupnosti rezerv není vhodné spořit pouze přes stavební spoření, ale využívat i další nástroje na trhu.
  • Dlouhodobé spoření se kvůli nízkému úročení nevyplatí.
  • Stavební spoření je nevhodné uzavírat nezletilým potomkům na jejich rodná čísla do věku jejich cca 12 let.
  • Když není vhodné zajištění pro hypotéku, můžete záměr spojený s bydlením financovat přes stavební spoření, ideálně do částky 400 tisíc korun.
  • Pokud již nějakou dobu spoříte, je snazší prokazování příjmu v případě žádosti o úvěr.
  • Překlenovací úvěr je výhodný pro spořitelnu, ale ne pro klienta.

Stavební spoření

Víte, že až 2000 Kč/ročně státního příspěvku můžete čerpat na bydlení i na penzi? Začněte spořit zde.

Autor: pro iDNES.cz


Kolik musíte spořit

let %
Vypočítat
Musíte pravidelně ukládat
Zjistit přesnější výpočet




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.