Vypořádat kauci musí majitel bytu do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli, nedohodnou-li se jinak. Ilustrační snímek.

Vypořádat kauci musí majitel bytu do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli, nedohodnou-li se jinak. Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Byt jste poškodil, tvrdí majitel. O kauci se bude muset soudit

  • 78
Složení kauce při nájmu bytu je naprosto běžnou záležitostí. Za ideálních podmínek je kauce vratná, za horších okolností se použije na úhradu nákladů. V případě pana Hostinského nastala ta nejhorší okolnost. Majitel bytu mu složenou kauci prostě nevrátil.

Lukáš Hostinský si pronajal byt v Praze. S majitelkou bytu se dohodl na ceně nájmu a zároveň složil kauci ve výši měsíčního nájemného, tedy 8 500 korun. Podle smlouvy byl pronajímatel povinen při skončení nájmu kauci vrátit, a to buď v plné výši, nebo po odečtení případných dluhů na nájemném, nezaplacených zálohách nebo způsobených škod.

Závady: škrábanec na podlaze a opotřebované těsnění

Pan Hostinský v bytě bydlel devět měsíců, řádně platil nájem i služby. Pak se odstěhoval a 31. října loňského roku byt předával. Majitelka bytu Květuše Hlaviznová nemohla být předávání bytu přítomna kvůli svému zdravotnímu stavu, pověřila ale svého syna. A začaly problémy.

Její syn v bytě nalezl řadu závad, a to (citujeme přesně podle předávacího protokolu): škrábanec na podlaze, odřený sokl u kuchyňské linky, poškozená dvířka u kuchyňské linky, plovoucí podlaha má odchlíplé hrany. Pan Hostinský předávací protokol včetně zjištěných závad podepsal.

Poškrabaná plovoucí podlaha.
Detail poškozené kuchyňské linky.
Poškozená dvířka u kuchyňské linky.

"Nebyl jsem si vědom, že bych něco způsobil, nic jsem nezničil, podle mě podlaha i kuchyňská linka nebyly úplně nejkvalitnější a škody byly způsobeny jen opotřebením materiálu," popsal bývalý nájemník. A tak v klidu očekával vrácení 8,5tisícové kauce. Ovšem marně.

Na jeho výzvy k vrácení kauce nikdo nereagoval, Pavel Hlavizna, syn majitelky, mu jen přeposlal další výčet závad, sepsaný novou nájemnicí bytu: poškozené dveře, opotřebené těsnění, popraskaná malba, prasklý kryt na vypínači, a ještě k tomu: dveře z předsíně do ložnice nejdou otevřít, zabraňuje v tom koberec. "Tak to už jsem se vážně zasmál, takové hlouposti přece opravdu nemůže svádět na mě," uvedl Hostinský.

Majitel bytu nevyčíslil škodu

Zeptali jsme se tedy majitelky bytu, paní Květuše Hlaviznové, v čem je problém a proč složenou kauci ještě nevrátila. "Pan Hostinský zničil kuchyňskou linku, protože odstranil boční skříňku a umístil tam myčku, do kuchyně pak zatékalo a to zničilo spodní dvířka," vysvětlila majitelka bytu. Způsobená škoda tedy prý převyšuje složenou kauci. Připustila ovšem, že byt při předávání vlastně vůbec neviděla, informace má od syna.

Kauce

Z latinského slova causo, což je v překladu opatrnost, obezřetnost, záruka.

Pan Hostinský ale říká, že přimontování a odmontování myčky bylo jen pár šroubů, kuchyň tím tedy rozhodně nezničil a myčka jistě nemohla způsobit žádné zatékání. Takže tvrzení proti tvrzení.

Oslovili jsme i syna majitelky bytu, který byt přebíral. Prý nemá důvod nic vysvětlovat ani se obhajovat. Pan Hostinský mu způsobil problémy, v bytě zavinil škodu, která podle Hlavizny daleko převyšuje hodnotu zadržované kauce. Částku této způsobené škody však nebyl schopen sdělit. Nakonec nám poslal toto e-mailové vyjádření:

"Nájemník způsobil na zařízení bytu škodu. O poškození byl informován předávacím protokolem a dopisem. Podle nájemní smlouvy lze kauci použít na odstranění škod způsobených chováním nájemníka. O celé záležitosti je průběžně informován, ale raději strká hlavu do písku, než aby řešil celou záležitost čestně."

Nevrácení kauce bez vyčíslení škod odporuje zákonu

Je pravda, že pan Hostinský podepsal protokol o předání bytu, ve kterém uznal, že nějaká drobná škoda vznikla, spor je teď o to, jakou škodu pan Hostinský způsobil a jaká je její výše. Za vzniklé škody je Hostinský ochoten zaplatit pět set, majitel bytu ale trvá na tom, že škoda převyšuje výši složené kauce, tedy 8 500. Zatím ale škody vyčíslil na necelých pět tisíc, u dalších závad pouze píše – bude vyčísleno.

Podle právníka tím majitel bytu mohl porušit zákon. "Pronajímatel si musí sám určit, kolik dle jeho názoru činí škoda, tuto částku musí odečíst od složené kauce a zbytek měl vyplatit panu Hostinskému do jednoho měsíce ode dne předání bytu. Tím, že nevrátil ani část kauce, dal jasně najevo, že použil celou kauci na úhradu škody," vysvětluje advokát Pavel Nastis.

Panu Hostinskému proto asi nezbude nic jiného než se obrátit na soud. Přesnou výši škody pak určí soudní znalec.

Při předání bytu pořiďte zápis, případně i fotodokumentaci

A jak se podobným problémům vyhnout? "Samozřejmě pokud by se strany při vrácení bytu dohodly písemně na tom, jaká je celková výše škody nebo jakým způsobem bude výše škody určena, určitě by to ulehčilo nastalou situaci," doporučil advokát.

Pokud tedy budete předávat byt, který jste si pronajímali, rozhodně o tom sepište předávací protokol. Případné vzniklé škody popište co nejpodrobněji. Pokud je to možné, dohodněte se s vlastníkem na výši těchto škod nebo na tom, jakým způsobem bude škoda vyčíslena. A pro jistotu si pořiďte fotodokumentaci či video. V tom by neměl být problém, dokonce ani v případě, že by s tím majitel bytu nesouhlasil.

"Pokud si budete fotit nebo natáčet jenom byt a jeho zařízení, tedy nikoli osobu pronajímatele, nezasahujete tím do žádných jeho osobnostních práv a můžete tak činit i proti jeho vůli," podotkl Nastis.

Zapamatujte si:
Co říká Občanský zákoník

paragraf 686a

(1) Pronajímatel je oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat, aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem.

(2) Výše složených peněžních prostředků nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu.

(3) Nedohodnou-li se pronajímatel s nájemcem jinak, je pronajímatel oprávněn tyto prostředky použít k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo k úhradě jiných dluhů nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo nájemcem písemně uznaných. Nájemce je povinen po písemné výzvě pronajímatele doplnit peněžní prostředky na původní výši, pokud pronajímatel tyto peněžní prostředky oprávněně čerpal, a to do jednoho měsíce.

(4) Po skončení nájmu vrátí pronajímatel nájemci nevyčerpané peněžní prostředky s příslušenstvím, a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli, nedohodnou-li se jinak.

(5) Na vyplacení peněžních prostředků má jinak právo strana, které svědčí rozhodnutí soudu nebo jiného veřejného úřadu se stejnými účinky.

, pro iDNES.cz