Zaměstnavatel svým vnitropodnikovým předpisem stanovil, že bude proplácet při návštěvě zdravotnických zařízení v pracovní době náhradu ve výši průměrného výdělku pouze za dvě hodiny. Já však dojíždím do zaměstnání a k lékaři chodím v místě svého bydliště. Nikdy proto nemohu návštěvu lékaře za dvě hodiny zvládnout, a tak mám za zbytek doby strávené u lékaře pouze neplacené volno. Zaměstnavatel argumentuje tím, že mnoho pracovníků vyhledává v pracovní době zdravotnická zařízení a výkon na dílnách klesá. Má na takové opatření zaměstnavatel právo?
J. O., Most
Odpověď na vaši otázku vyžaduje podrobnější vysvětlení. Vyšetření nebo ošetření ve zdravotnických zařízeních patří mezi důležité osobní překážky v práci, při nichž se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy. Podmínkou však je, aby šlo o takové vyšetření nebo ošetření, které není možné uskutečnit mimo rámec pracovní doby. V každém případě by mělo jít o ošetření v nejbližším zdravotnickém zařízení v místě bydliště nebo pracoviště zaměstnance, za předpokladu, že jde o takové zdravotnické zařízení, které je ve smluvním vztahu k pojišťovně, kterou si zvolil zaměstnanec. Pak zaměstnavatel nemá právo stanovit nebo limitovat dobu, po kterou bude pracovníkovi proplácet náhradu mzdy. A to zejména proto, že neexistuje jednotná doba pro ošetření. Jednoduchá návštěva lékaře se dá stihnout i za dvě hodiny, ale složitější vyšetření může trvat celou pracovní dobu. Délku ošetření by si měl zaměstnanec nechat od lékaře potvrdit. Pokud má zaměstnavatel podezření, že pracovník mohl navštívit lékaře mimo pracovní dobu, může si ověřit, zda zdravotnické zařízení ordinuje i mimo rámec pracovní doby zaměstnance a zda jde o nejbližší zdravotnické zařízení. V opačném případě může poskytnout za dobu, která přesahuje čas potřebný k vyšetření v nejbližším zdravotnickém zařízení, pouze neplacené volno. Naopak zaměstnanci, kteří lékaře nenavštěvují, mohou zaměstnavatelé zvýhodnit příplatky za využívání fondu pracovní doby. V některých podnicích dokonce mohou být ze zdravotních důvodů pracovníci několik dnů doma, aniž by museli navštívit lékaře.
J. O., Most
Odpověď na vaši otázku vyžaduje podrobnější vysvětlení. Vyšetření nebo ošetření ve zdravotnických zařízeních patří mezi důležité osobní překážky v práci, při nichž se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy. Podmínkou však je, aby šlo o takové vyšetření nebo ošetření, které není možné uskutečnit mimo rámec pracovní doby. V každém případě by mělo jít o ošetření v nejbližším zdravotnickém zařízení v místě bydliště nebo pracoviště zaměstnance, za předpokladu, že jde o takové zdravotnické zařízení, které je ve smluvním vztahu k pojišťovně, kterou si zvolil zaměstnanec. Pak zaměstnavatel nemá právo stanovit nebo limitovat dobu, po kterou bude pracovníkovi proplácet náhradu mzdy. A to zejména proto, že neexistuje jednotná doba pro ošetření. Jednoduchá návštěva lékaře se dá stihnout i za dvě hodiny, ale složitější vyšetření může trvat celou pracovní dobu. Délku ošetření by si měl zaměstnanec nechat od lékaře potvrdit. Pokud má zaměstnavatel podezření, že pracovník mohl navštívit lékaře mimo pracovní dobu, může si ověřit, zda zdravotnické zařízení ordinuje i mimo rámec pracovní doby zaměstnance a zda jde o nejbližší zdravotnické zařízení. V opačném případě může poskytnout za dobu, která přesahuje čas potřebný k vyšetření v nejbližším zdravotnickém zařízení, pouze neplacené volno. Naopak zaměstnanci, kteří lékaře nenavštěvují, mohou zaměstnavatelé zvýhodnit příplatky za využívání fondu pracovní doby. V některých podnicích dokonce mohou být ze zdravotních důvodů pracovníci několik dnů doma, aniž by museli navštívit lékaře.
