Už dávno neplatí, že obchodování na burze je výsadou malé skupinky lidí, kteří si to mohou dovolit a disponují majetkem v hodnotě několika milionů korun. V současnosti je přístup na jakoukoli burzu, včetně té domácí, mnohem jednodušší, než si většina lidí myslí. V dnešním pokračování článku o pražské burze se dozvíte něco o obchodování, novinkách, které mají za cíl ještě více zatraktivnit burzu drobným investorům.
Tři trhy a řada titulů
V současné době je prostřednictvím BCPP možné nakoupit, nebo prodat 39 akciových titulů, a 98 dluhopisů. Ty jsou rozděleny podle způsobu obchodování do tří obchodních skupin (OS). Začneme paradoxně třetí skupinou, kam patří tituly obchodované v segmentu SPAD (Systém pro podporu obchodů akcií a dluhopisů, momentálně se v něm obchoduje 9 nejlikvidnějších akciových emisí). Do druhé skupiny patří cenné papíry, které existují v listinné formě. Do první obchodní skupiny pak patří všechny ostatní cenné papíry obchodované na BCPP (tato skupina má pochopitelně nejpočetnější zastoupení).
Dalším kritériem, na základě kterého se cenné papíry na burze dělí, je množství a podrobnost informací, které emitent cenného papíru zveřejňuje (toto určují Burzovní pravidla). Nejprestižnějším trhem je trh Hlavní. Obchoduje se zde s nejlikvidnějšími tituly a společnosti, které chtějí, aby jejich cenné papíry byly připuštěny k obchodování na HT, musí splňovat přísné požadavky (velikost emise, likvidita, hospodářské výsledky apod.). Na jejich základě pak výbor pro kotaci rozhodne o přijetí, nebo nepřijetí cenného papíru na trh. Pro udržení se na Hlavním trhu pak společnost musí dodržovat také přísné informační povinnosti týkající se jejího hospodaření.
Také Vedlejší trh je prestižní záležitostí a i zde musí společnosti splňovat množství podmínek a nařízení jak při přijetí, tak při samotném obchodování na burze. Tyto podmínky však již nejsou tak přísné jako v případě Hlavního trhu.
| Rozdělení cenných papírů do obchodních skupin k 19.4.2006 | ||||||
| Trh | CP | 1. OS | 2. OS | 3. OS | Celkem | |
| Hlavní trh | akcie | 0 | 0 | 9 | 9 | 36 |
| dluhopisy | 27 | 0 | 0 | 27 | ||
| Vedlejší trh | akcie | 18 | 0 | 0 | 18 | 34 |
| dluhopisy | 15 | 1 | 0 | 16 | ||
| Volný trh | akcie | 11 | 0 | 1 | 12 | 67 |
| dluhopisy | 53 | 2 | 0 | 55 | ||
| Celkem | akcie | 29 | 0 | 10 | 39 | 137 |
| dluhopisy | 95 | 3 | 0 | 98 | ||
| Celkem | 124 | 3 | 10 | 137 | ||
| Zdroj: BCPP | ||||||
Posledním trhem je tzv. Volný trh. Pro přijetí na tento trh se rozhodnou společnosti, které buď nesplňují některé z požadavků na přístup na Hlavní a Vedlejší trh, nebo jednoduše nemají zájem o zveřejňovaní podrobných informací spojené s obchodováním na prestižních trzích. Přesto všechno i zde platí určité podmínky, které je společnost při přístupu na oficiální volný trh povinna plnit.
Od začátku dubna navíc burza cenných papírů Praha umožňuje přístup na tzv. neregulovaný volný trh, se kterým má dobré zkušenosti také mimoburzovní RM-Systém. O přijetí na tento trh rozhoduje ředitel burzy a přístup není omezen přísnými pravidly, jako je tomu v předchozích případech. Obchody uzavřené na tomto trhu nejsou v právním smyslu burzovními obchody, jsou však burzou garantovány.
Kdo a jak smí obchodovat?
Samotné obchodování na BCPP je možné jen prostřednictvím členů burzy, kterými jsou brokerské společnosti, banky apod. Jak již bylo zmíněno, nejlikvidnějším trhem, resp. segmentem trhu je SPAD, kde se obchodují jen ty nejzajímavější emise. Malý investor však má k těmto obchodům cestu prakticky uzavřenou. Důvodem jsou velké minimální objemy, ve kterých se zde cenné papíry obchodují. Pro každý CP je určen tzv. lot, což je jednotka nejmenšího obchodovaného množství (například 1000 ks).
Kromě toho probíhají na burze ještě automatické a blokové obchody. Automatické obchody se dále dělí na aukce a kontinuální režim (také kontinuál, KOBOS). Nejzajímavější pro drobné investory je právě KOBOS, v rámci kterého mohou realizovat své obchody. Obchodování zde probíhá denně od 9:25 do 15:55 na základě průběžného vkládání nákupních a prodejních objednávek a je uplatňován princip cenové a následně časové priority. To znamená, že nejdříve je vyrovnána objednávka s výhodnější cenou a v případě vložení více objednávek se stejnou cenou má přednost dříve vložená objednávka. Obchodování na BCPP v současné době umožňuje většina velkých brokerských společností. Možnost investovat přímo na burze využívá v poslední době stále více drobných investorů, v této statistice však za vyspělými zeměmi daleko zaostáváme.
Je budoucnost burzy růžová?
Dalo by se říct, že BCPP má za sebou velmi příznivé období růstu jak v případě indexů (které v minulém roce pravidelně překonávaly historická maxima), tak v případě objemu obchodů, ve kterých nejenže poprvé překročila hranici jednoho bilionu korun, ale zanechala za sebou i ostatní burzy ve středoevropském regionu. (O velké popularitě a dobrém image domácí burzy svědčí také umístění v řebříčku Czech Top 100, ve kterém se každoročně umisťuje sto nejvýznamnějších společností z různých oborů.
VYDĚLEJTE S RIZIKEMDrtivou většinu rekordních objemů však má „na svědomí“ pouhých devět titulů v segmentu SPAD, což je v porovnání s okolními trhy žalostně málo. Udržet objemy obchodů na podobné úrovni, jako tomu bylo uplynulý rok tedy bude velmi těžké a v budoucnu prakticky nemožné. Nenahrává tomu ani fakt, že za poslední roky se na burze konala jediná primární emise (IPO) společnosti Zentiva. V porovnání s burzou ve Varšavě, kde ročně vydá své akcie více než třicet společností, se to ani nedá srovnávat. Burza v Praze tedy neplní jednu ze svých základních rolí, kterou je zprostředkování finančních prostředků podnikům a umožnit tak investorům zhodnotit volné peníze.
Bohužel, manažeři firem si ještě nestihli uvědomit, že získávání financí prostřednictvím burzy je velmi efektivní a transparentní způsob, jak se dostat k volným prostředkům. Ani zájem zahraničních investorů, kteří už dnes přesouvají své zájmy na východ, nebude trvat věčně, zejména když množství investičních možností je nedostačující.
Jednou z možností, jak přitáhnout zájem investorů, a to jak drobných, tak velkých (například domácí penzijní fondy, které domácí burzu stále úspěšně ignorují) je zavedení novinek a zatraktivnit obchodování. Naštěstí se tohoto úkolu Pražská burza zhostila právě v době, kdy je její popularita na vrcholu a plánované kroky by tedy mohly mít úspěch.
Prvním krokem bylo zavedení nového akciového indexu PX, který nahradí dosavadní dva indexy PX 50 a PX-D. Podle ředitele burzy, Petra Koblice, si nový index zachová všechny důležité vlastnosti obou předchůdců (složení báze a likvidita na straně PX-D a dvanáctiletá historie na straně PX 50). Nový index podle něj bude také sloužit jako optimální podkladové aktivum pro obchody s futures na index. Derivátové produkty na domácí burze chybí, stejně jako další novinka, certifikáty, na které se již investoři i emitenti velmi těší. Burza již schválením pravidel pro obchodování s těmito novými produkty učinila první krok směrem k investorům. Obchodování s certifikáty je prakticky možné od začátku dubna, upřesnění data zavedení futures je otázkou několika měsíců. Na tahu jsou tedy investoři (a emitenti nových produktů).
Jaké jsou vaše zkušenosti s investováním na burze? Podělte se s námi o své názory, budeme se těšit.
